Drolerie

Drolerie (franc. drôlerie od slova drôle, směšný, v překladu taškařice) jsou drobné žertovné obrázky na okrajích starých iluminovaných rukopisů. V širším významu slova jsou jako drolerie označovány i démoni a draci na hlavicích románských sloupů, řezby s fantaskními motivy (např. u chrámových lavic), chrliče gotických chrámů nebo plastické doplňky architektury, zobrazující nejrůznější monstra.[1] V literatuře je termín užíván pro groteskní a nesmyslné texty.[2]

Historie

Drolerie v románském středověku představují alegorické zobrazení zápasu dobra se zlem. V západoevropské ilustraci se objevují od první poloviny 13. století a kolem roku 1250 v pařížských iluminátorských dílnách. Odtud se rozšířily na sever Francie, do Flander a Anglie a kolem roku 1300 také do Německa a Itálie. Koncem středověku v nich převažuje lidovost a mnohdy i kritičnost k církvi.[1] Byly populární až do konce 15. století a objevovaly se i v renesanci. Po vynálezu knihtisku využívali tiskaři služby profesionálních iluminátorů, kteří barevnými droleriemi dodatečně obohacovali prvotisky a řídce též ještě staré tisky.[3] V Anglii byly jako drolerie označovány specifické žánrové malby 18. století, zejména díla zlatého věku holandské malby, inspirovaná středověkými iluminacemi.

Témata

Drolerie ilustrují jako humorný či kritický doprovod okraje nejrůznějších středověkých rukopisů. Obvykle neměly žádný smysl, ale ilustrují jeden z nejvíce fascinujících aspektů středověké kultury, který na hranici závažnosti a důležitých událostí vyjadřoval nespoutanou svobodu myšlení. Nejčastěji zobrazují fantastické bytosti a monstra, vytvořená jako hybridy různých zvířat nebo lidí a zvířat, či zvířat a rostlin nebo neživých věcí. Mohou to být např. obrázky kohouta s lidskou hlavou, psa s lidskou maskou, lučištníka s rybím tělem, nebo draka s křídly a sloní hlavou na zádech. Jindy zobrazují zvířata, která vykonávají lidské činnosti. Někdy se tematicky vztahují k textu rukopisu a větším miniaturám, ale většinou zobrazují profánní scény, které s textem nesouvisejí, např. ze života šlechty, mnichů nebo vesničanů. Jsou mimo jiné bohatým zdrojem informací o běžném životě lidí ve středověku.

Knihy drolerií

Jeden z anglických středověkých rukopisů The Croy Hours je pro množství drolerií nazýván „The Book of Drolleries“. Ze stejné doby pochází kniha hodinek – Taymouth Hours (1325–1335), rovněž zdobená droleriemi. Dalším rukopisem bohatě zdobeným droleriemi je pergamenový Žaltář Geoffrey Luttrella (Luttrell Psalter) z let 1320–1340. Jiným příkladem je rukopis „Li romans d'Alixandre“ (historie Alexandra Velikého) z let 1338–1344, s množstvím scén vlámského miniaturisty Jehana de Grise, který krásně dokumentuje každodenní život ve středověku. Vlámští malíři Gerard Horenbout, Simon Bening a Gerard David ještě na počátku 16. století ilustrovali droleriemi knihu De Croÿ getijden, nazývanou „Boek van de drôlerieën“ (Kniha drolerií).

  • Maastricht Book of Hours (1300-1325)

    Maastricht Book of Hours (1300-1325)

  • Jean Pucelle: The Hours of Jeanne d´Evreux (1324-1328)

    Jean Pucelle: The Hours of Jeanne d´Evreux (1324-1328)

  • groteskní figura, Luttrell Psalter (1320-1340)

    groteskní figura, Luttrell Psalter (1320-1340)

  • kniha hodinek Engelberta z Nassau (1475-1480)

    kniha hodinek Engelberta z Nassau (1475-1480)

  • drolerie, The Rylands Haggadah (1575)

    drolerie, The Rylands Haggadah (1575)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Baleka J, 1997, s. 86
  2. ↑ Christa Unzner-Fischer, Dunkel war’s, der Mond schien helle. Verwunderliche Drolerien. Altberliner Verlag, Berlin 1993, ISBN 3-357-00147-0
  3. ↑ Voit P, Drolerie (tištěná kniha), 2006

Literatura

  • Katharina Bornkessel, Die Drôlerien der Chorschrankenmalereien des Kölner Domes (Forschungen zum Kölner Dom, Band 4). 2 Bände, Verlag Kölner Dom, Köln 2019
  • Pavel Brodský, K významu drolerií ve středověkých rukopisech, in: Studie o rukopisech = Studien über Handschriften = Etudes codicologiques, Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky 39, Praha 2009 (vyd. 2010), s. 279–286
  • Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006
  • Jan Baleka, Výtvarné umění – výkladový slovník, Academia Praha 1997, ISBN 80-200-0609-5
  • Carsten-Peter Warncke, Die ornamentale Groteske in Deutschland 1500–1650. Bd. 1–2., Spiess, Berlin 1979, ISBN 978-3884350065
  • Horst Kunze, Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 15. Jahrhundert, Insel-Verlag, Leipzig 1975
  • Jan Bialostocki, Stil und Ikonographie. Studien und Kunstwissenschaft, Fundus Bücher, Band 18, Verlag der Kunst, Dresden 1966

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Maastricht Book of Hours, BL Stowe MS17 f033r (detail).png
Detail of the Maastricht Book of Hours (BL Stowe MS17), an illuminated manuscript mainly known for its lively depictions of animals and half-animals. The book of hours was probably made for an aristocratic lady in the Liège-Maastricht area in the first quarter of the 14th century. In the 18th century it was owned by the 1st Duke of Buckingham and Chandos, who in 1849 sold it to Lord Ashburham. In 1883 it was purchased by the British Library as part of the Stowe collection.
Folios f18r up to f131r constitute the Little Office of Our Lady, also known as Hours of the Virgin. Apart from the full-page miniatures at the beginning of each section, the illustrations bear little relation to the subject. This drollery on f33r depicts a fantasy creature with a bow and arrow.
The Hours of Jeanne d'Evreux, Queen of France MET DP233784.jpg
Autor: Jean Pucelle , Licence: CC0
French; Book of Hours; Manuscript; Manuscripts and Illuminations
Grotesque Luttrell Psalter f. 27r detail.png
Marginal decoration from the Luttrell Psalter (Add MS 42130) f. 27r. Detail
Drollery-detail-jester-centaur.jpg
Drollery (margin-creature), Jester Centaur