Družba 84
Družba 84 je společný název pro mezinárodní sportovní akce uskutečněné roku 1984 v Sovětském svazu a osmi dalších státech, které v roce 1984 bojkotovaly olympiádu v Los Angeles. Soutěží Družby se zúčastnilo 49 států.
Pozadí
Dne 8. května 1984, méně než tři měsíce před zahájením olympiády v Los Angeles, Sovětský svaz oznámil své rozhodnutí bojkotovat olympijské hry, z důvodu ohrožení bezpečnosti sportovců. Tisková agentura Sovětského svazu obvinila Spojené státy americké, že se snaží „využít her pro politické účely“. Dne 10. května se jako první připojilo k bojkotu Bulharsko. Týž den bylo následováno NDR a další den Mongolskem a Vietnamem. Dne 13. května se k bojkotu připojilo Československo. Ve stejný den se připojily další státy – Afghánistán a Laos. Dne 16. května se připojilo Maďarsko a 17. května Polsko. Bojkot olympiády překvapivě odmítlo Rumunsko, které nakonec získalo v Los Angeles 20 zlatých medailí, a zařadilo se tak mezi nejúspěšnější státy.
Dne 21. května se v Praze konala konference, které se zúčastnil prezident Mezinárodního olympijského výboru Juan Antonio Samaranch. Snažil se přesvědčit státy, které oznámily bojkot olympiády, aby změnily svůj postoj, což se mu nepodařilo. Dne 24. května v televizním vystoupení oznámil předseda Československého olympijského výboru Antonín Himl, že po ukončení olympiády bojkotující státy uskuteční sportovní akce v olympijských disciplínách. Záměrem podle Himla bylo, aby sportovci, kteří se svědomitě připravovali poslední čtyři roky na olympiádu, měli možnost prodat své schopnosti. Tím byl oficiálně oznámen záměr uspořádat soutěže Družba 84.
Himl dále řekl, že hry se budou konat po 12. srpnu (tj. po ukončení olympiády), a že Československo bude hostit některé sporty. Byly to: gymnastika, lukostřelba, ženská házená a ženská lehká atletika. Také ujistil, že Družba 84 bude otevřená pro všechny sportovce, včetně reprezentantů ze zemí, které se zúčastní olympiády. Brzy po zasedání oznámila své rozhodnutí bojkotovat olympiádu také Kuba a koncem června udělali totéž Severní Korea, Jižní Jemen, Etiopie a Angola.
Zúčastněné státy
Na území Sovětského svazu se Družby 84 zúčastnilo cca 2300 sportovců ze 49 zemí. Přesný počet sportovců, kteří se akce zúčastnili mimo Sovětský svaz, není znám. Zatímco bojkotující země byly zastoupeny jejich nejlepšími sportovci, ostatní státy poslaly slabší týmy, často složené ze sportovců, kteří se nedokázali kvalifikovat na olympiádu v Los Angeles.
Slavnostní zahájení
Oficiální slavnostní zahájení se konalo dne 18. srpna v Moskvě. Ceremoniál, který připomínal olympijské ceremoniály, trval dvě hodiny. Na stadionu tančily dívky v bílých trikotech, děti v národních krojích jednotlivých republik Sovětského svazu, cvičily červeně oblečené dívky se stříbrnými obručemi, apod. Podobně jako při zahájení olympiády byl zapálen oheň v míse, použité předtím při olympiádě v Moskvě. Pochodeň byla zapálena věčným plamenem, který svítí pro oběti druhé světové války v Kremlu. Tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Konstantin Černěnko se obřadu nezúčastnil, ale byli tam přítomni další čelní představitelé, jako např. Michail Gorbačov.
Přehled medailí
Medailové zisky | |||||
Stát | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem | |
---|---|---|---|---|---|
1. | Sovětský svaz | 126 | 87 | 69 | 282 |
2. | NDR | 50 | 45 | 43 | 138 |
3. | Bulharsko | 21 | 25 | 29 | 75 |
4. | Kuba | 15 | 11 | 12 | 38 |
5. | Maďarsko | 10 | 17 | 24 | 51 |
6. | Polsko | 7 | 17 | 34 | 58 |
7. | Severní Korea | 5 | 5 | 10 | 20 |
8. | Československo | 2 | 18 | 28 | 48 |
9. | Čína | 2 | 1 | 4 | 7 |
10. | Etiopie | 1 | 2 | 2 | 5 |
Srovnání Družby 84 a olympiády
Hodnocení sportovců
V době konání her se sportovci vyjadřovali v oficiálních médiích o úrovni her pochvalně. Po roce 1989 ale někteří jejich uspořádání odsoudili. Chodec Jozef Pribilinec o nich např. řekl: „Byl to vrchol svinstva ve sportu. Žádná náplast, obyčejná ignorance a výsměch reprezentantům.“[1]
Srovnání sportovní úrovně
V médiích byly často srovnávány sportovní výsledky dosažené na Družbě 84 a na olympiádě v Los Angeles. Přes šedesát výkonů dosažených v různých sportech na Družbě 84 by stačilo na získání medailí na olympiádě. Z celkového počtu 41 atletických disciplín dosáhli ve dvaceti disciplínách vítězové Družby 84 lepší výkon, než vítězové v Los Angeles. Např. vítěz v hodu oštěpem v Los Angeles by výkonem 86,76 m na Družbě v Moskvě nezískal ani bronzovou medaili.
Atlet | Výkon | |
---|---|---|
1. | Arto Härkönen | 86,76 m |
2. | Dave Ottley | 85,74 m |
3. | Kenth Eldebrink | 83,72 m |
Atlet | Výkon | |
---|---|---|
1. | Uwe Hohn | 94,44 m |
2. | Detlef Michel | 88,32 m |
3. | Zdeněk Adamec | 87,10 m |
Lepší výkony na Družbě 84 dosáhlo též jedenáct vítězů v plavání. A kdyby např. Li Ju-wej, která vyhrála zlatou olympijskou medaili v Los Angeles ve střelbě na pohyblivý terč, získala stejné skóre na Družbě, umístila by se pouze na šestém místě. Sporty jako je vzpírání nebo zápas, měly na Družbě téměř všechny vrcholové sportovce své doby.
Nicméně někteří novináři poznamenali, že srovnání není z různých důvodů přesné. Například Marlies Göhrová výkonem 10,95 s ve sprintu na 100 m dosáhla o něco lepší čas než Evelyn Ashfordová na olympiádě (10,97 s). Ale když se obě dvě setkaly v přímém souboji týden po Družbě, Ashfordová byla mnohem rychlejší než Göhrová a vytvořila nový světový rekord.
Podobně, na Družbě 84 byly dosaženy lepší časy dráhových cyklistů, ale ti soutěžili na kryté dřevěné dráze, zatímco na olympiádě byla k dispozici jen pomalejší venkovní betonová dráha.
Srovnání měla také politický význam. Zatímco organizátoři Družby opakovaně ujišťovali tisk, že jejich akce nebyla „alternativní olympiáda“ (pravděpodobně, aby se zabránilo represivním opatřením ze strany MOV), státní sdělovací prostředky Sovětského svazu často akci k olympiádě přirovnávaly. Tisková agentura Sovětského svazu prohlásila, že Družba 84 byla významnou událostí olympijského roku, zatímco noviny Sovětský sport označily Družbu za hlavní událost olympijského čtyřletí.
Galerie medailistů
- Heike Drechslerová vyhrála skok do dálky (715 cm)
- Marlies Göhrová vyhrála 100 m (10,95 s)
- Petra Felkeová vyhrála hod oštěpem (73,30 m)
- Teófilo Stevenson zvítězil v boxu (supertěžká váha)
- Sylvia Geraschová vyhrála závod na 100 m prsa (1:08,29 – světový rekord)
- Jürgen Schult byl třetí v hodu diskem (66,02 m)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friendship Games na anglické Wikipedii.
- ↑ RUMANOVÁ, Jolana; sd; ČTK. Bojkot Los Angeles: Moskva zavelela, a sportovci mohli OH sledovat nanejvýš v televizi. iHNed.cz [online]. 2012-06-01 [cit. 2013-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-13.
Související články
- Lidová olympiáda
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hry přátelství na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka Angoly
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka Etiopie
Finská vlajka
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
(c) Bundesarchiv, Bild 183-1984-0602-003 / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 183-1984-0519-024 / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 183-1985-1004-023 / CC-BY-SA 3.0
Flag of Egypt (1958-1972) and flag of Syria (1958-1961) in the United Arab Republic. It also became the official flag of Syria since 1980.
From the DoD site: Left side, front view of International Olympic Committee President Juan Antonio Samaranch (Middle). He was visiting the Sydney International Shooting Centre on September 23rd, 2000, where US Army Sergeant First Class James Graves (Not shown) won the Olympic Bronze Medal in the Skeet Competition during the 2000 games.
(c) Bundesarchiv, Bild 183-1988-0626-014 / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 183-1984-0520-017 / CC-BY-SA 3.0
Flag of Laos
(c) Bundesarchiv, Bild 183-1987-0619-033 / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 183-1984-0603-003 / CC-BY-SA 3.0