Druhá čečenská válka
Druhá čečenská válka | |||
---|---|---|---|
konflikt: Postsovětské války | |||
(c) Kremlin.ru, CC BY 4.0 Vladimir Putin v Čečensku, 2000 | |||
Trvání | srpen 1999 – 16. dubna 2009[1] (Intenzivní fáze do roku 2000) | ||
Místo | Čečensko, část Dagestánu, Ingušska a Gruzie. | ||
Příčiny | Popudem k válce byla invaze do Dagestánu provedená Islámskou mezinárodní brigádou a bombové útoky na ruské panelové domy | ||
Výsledek | Porážka separatistů, relativní uklidnění v regionu
| ||
Strany | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
ztráty na životech civilistů: odhad až 25 000 zabito a až 5 000 nezvěstných v Čečensku odhad (AI[5]) Odhad 50 000 až 120 000 zabito v Čečensku (RCFS odhad[6]) Odhad až 50 000 zabito v Čečensku (GfbV odhad [7]) Další v sousedních regionech Více než 600 zabito v Rusku při teroristických útocích. | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Druhá čečenská válka, v pozdější fázi známa jako válka v severním Kavkazu, byla zahájena Ruskou federací 8. srpna 1999, kdy ruské síly z velké části znovu ovládly separatistický region Čečenska a ukončena 16. dubna 2009 zrušením stavu antiteroristické operace.
Příčiny a průběh války
Jako jeden z nejzávažnějších důvodů pro vojenský zásah v Čečně byl označen tranzit kaspické ropy přes čečenské území, ačkoli Rusko tento důvod opakovaně odmítlo. V létě 1994 účastníci zasedání v Istanbulu posuzovali variantu trasy ropovodu Baku-Groznyj-Novorossijsk, hned nato pronesl prezident Boris Jelcin, že "čečenský problém musí být vyřešen do prosince". Nestalo se tak ani do prosince, ani později.[8]
Oficiálním ruským popudem k válce byla invaze do Dagestánu provedená Islámskou mezinárodní brigádou a bombové útoky na ruské obytné domy, při kterých zahynulo přes 300 lidí, a za které Rusko vinilo čečenské separatisty.
Kampaň z velké míry zvrátila výsledek první čečenské války, ve které nabyl region de facto nezávislosti jako Čečenská republika Ičkeria. Válka přivábila velký počet bojovníku džihádu ze zahraničí, kteří se 10. srpna 1999 dokonce pokusili v obsazené části Dagestánu vyhlásit "nezávislý Islámský stát Dagestán".
Během počáteční kampaně čelila ruská armáda a proruské čečenské polovojenské organizace separatistům v otevřeném boji. V únoru 2000 po zimním obléhání nakonec dobyly Groznyj a v březnu 2000 už armáda kontrolovala celé území.[9] Rusko nastolilo přímou vládu nad Čečenskem v květnu 2000 a jmenovalo promoskevskou vládu. Po totální ofenzívě způsobovali čečenští partyzáni dále těžké ztráty ruským silám a stáli proti ruské politické moci v Čečensku po několik dalších let. Povstalci zaútočili také na ruské civilisty. Tyto teroristické útoky, stejně jako rozsáhlé porušování lidských práv teroristů ruskými silami, vyvolaly silnou jednostrannou kritiku ze strany západních a muslimských zemí. Teprve po událostech 11. září 2001 se začalo západní mínění od podpory radikálních islamistů odvracet.[zdroj?]
Rozsáhlé boje byly nahrazeny partyzánskou válkou a bombovými útoky na vojáky federace a síly regionální vlády. Násilí se často odehrávalo i v sousedních regionech.
Postupně ale byli partyzáni potlačeni a válka byla oficiálně ukončena 16. dubna 2009, kdy byl zrušen stav antiteroristické operace.[9]
Terorismus
Po prvním ruském vojenském zásahu (1994–1996) zavládl v zemi chaos, po kterém následoval vzestup islámského radikalismu.[10][11]
Mezi známější teroristické útoky spáchané čečenskými separatisty patří přepadení moskevského divadla na Dubrovce čečenským ozbrojeným komandem během představení muzikálu Nord-Ost a útok ingušských a čečenských teroristů na školu ve městě Beslan.
Anna Politkovská 28. dubna 2003 v ruském týdeníku Novaja Gazeta (vlastnil jej Alexandr Lebeděv) odhalila, že jeden údajně mrtvý člen čečenského komanda z Dubrovky „přežil“, a nyní pracuje pod jinou identitou v Putinově tiskovém oddělení (šlo o bývalého představitele čečenské vlády v Jordánsku, viz záhadný " jordánský" přítel Basajeva velitel Chattáb, jenž byl na podzim 2002 údajně otráven). Politkovská tvrdila, že mezi teroristy byli agenti ruských tajných služeb. Podle ní šlo o „řízený teroristický útok“, o jehož přípravě věděly tajné služby i vedení země.[12][13][14][15] K odpovědnosti za útok se týden po tragédii přihlásil čečenský polní velitel Šamil Basajev.[15]
Ruský podnikatel a svého času vlivná osobnost z okolí ruského prezidenta Jelcina Boris Berezovskij obvinil agenty ruské Federální bezpečnostní služby ze spáchání tří teroristických útoků na obytné domy v Moskvě a Volgodonsku v roce 1999, jejichž následkem zahynulo přes tři sta osob.[16]
Pochybnosti jsou také o čečenském útoku na Moskevské letiště Domodědovo.[17]
Důsledky a hodnocení války
Přesný počet obětí není znám. Ve druhé čečenské válce bylo zabito přes 60 000 bojovníků a civilistů. Odhady civilních obětí se značně liší. Podle promoskevské čečenské vlády zemřelo nebo se pohřešovalo ve dvou válkách 160 000 bojovníků a civilistů, včetně 30 000–40 000 Čečenců a asi 100 000 Rusů;[18][19] zatímco vůdce separatistů Aslan Maschadov opakovaně tvrdil, že v důsledku těchto dvou konfliktů zemřelo asi 200 000 etnických Čečenců. Stejně jako v případě vojenských ztrát nelze tato tvrzení nezávisle ověřit. Podle sčítání ruské lidskoprávní skupiny Memorial z roku 2007 zemřelo nebo zmizelo od roku 1999 až 25 000 civilistů.[20] Například Amnesty International v roce 2007 odhadovala počet obětí na 25 000 jen při útoku na město Groznyj v roce 1999,[21] zatímco dalších 5 000 lidí bylo pohřešováno.[22] Celkový počet obětí dvou ruských intervencí v první čečenské válce a druhé čečenské válce se odhaduje na 300 000 lidí z celkového počtu 1 milionu obyvatel.[23][24] Společnost rusko-čečenského přátelství stanovila svůj odhad celkového počtu obětí ve dvou válkách na přibližně 150 000 až 200 000 civilistů.
Podle názoru některých politologů nese za kontroverzní plošné kobercové bombardování civilních sídlišť přímou politickou zodpovědnost Vladimir Putin.[25]
Odkazy
Reference
- ↑ Вторая чеченская война официально завершена RIA Novosti, 16. dubna 2009.
- ↑ FELGENHAUER, Pavel. Russia's Forces Unreconstructed [online]. ISCIP: Studying the political, international, and security affairs of Russia and the NIS [cit. 2008-03-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SIMONOV, Pavel. New Chechen Army Threatens Moscow [online]. AIA Russian section, 2006-07-12 [cit. 2008-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-17. (anglicky)
- ↑ РБК. Федеральным силам в Чечне противостоят 22 тыс. боевиков. [online]. Москва: Cry.ru, 1999-11-04 13:17 UTC+3 [cit. 2008-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27. (rusky)
- ↑ What justice for Chechnya’s disappeared? [online]. Amnesty International, 2007-05-23 [cit. 2008-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-21. (anglicky)
- ↑ Civil and military casualties of the wars in Chechnya [online]. Human Rights Violations in Chechnya [cit. 2008-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-21. (anglincky)
- ↑ Effective human rights work is the best weapon against terrorism [online]. Překlad Bärbel Heimansberg. Gesellschaft für bedrohte Völker [cit. 2008-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. (anglicky)
- ↑ Archivovaná kopie. www.czech-press.cz [online]. [cit. 2016-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-03.
- ↑ a b SOUKUP, Ondřej. Deset let od čečenské války. Ve vzpurném regionu hrozí další pokračování krevní msty. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-04-15 [cit. 2023-02-08]. Dostupné online.
- ↑ http://www.kct-tabor.cz/gymta/OhniskaSvetovychKonfliktu/Kavkazsko/index.htm
- ↑ Šlachta Mojmír: Ohniska napětí ve světě, Kartografie PRAHA, a. s., Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o. 2007
- ↑ hhttp://blisty.cz/art/14001.html
- ↑ Archivovaná kopie. www.rozhlas.cz [online]. [cit. 2016-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09.
- ↑ http://www.vojsko.net/index.php/zpravy/142-uvahy/2518-brzky-krymsky-remake-putinova-cecenskeho-referenda
- ↑ a b DRAŽANOVÁ, Adéla. Dubrovka: muzikál, který se utopil v krvavé lázni. idnes.cz [online]. 2007-10-23 [cit. 2016-05-04]. Dostupné online.
- ↑ http://www.watchdog.cz/?show=000000-000014-000143&lang=3
- ↑ http://outsidermedia.cz/Podivne-okolnosti-moskevske-exploze/
- ↑ Chechen official puts death toll for 2 wars at up to 160,000 Archivováno 1. 3. 2009 na Wayback Machine. International Herald Tribune, 16 August 2005
- ↑ Russia: Chechen Official Puts War Death Toll At 160,000 Archivováno 13. 6. 2008 na Wayback Machine. RFE/RL, 16 August 2005
- ↑ Death Toll Put at 160,000 in Chechnya Archivováno 29. 8. 2008 na Wayback Machine. The Moscow Times, 16 August 2005
- ↑ http://www.csmonitor.com/World/Europe/2008/1007/p04s01-woeu.html
- ↑ Amnesty International Issues Reports on Disappearances Archivováno 10. 10. 2008 na Wayback Machine. Jamestown Foundation, 24 May 2007
- ↑ http://blisty.cz/art/76872.html
- ↑ Archivovaná kopie. fondationprincessedecroy.morkhoven.org [online]. [cit. 2016-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-27.
- ↑ Rusko své zájmy jinak než agresivně prosadit neumí, míní politolog Šmíd [online]. Lidovky.cz, 2014-07-17 [cit. 2016-04-21]. Dostupné online.
Literatura
- SOULEIMANOV, Emil. Konflikt v Čečensku : minulost, současnost, perspektivy. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2011. 417 s. ISBN 978-80-7419-066-7.
Související články
- První čečenská válka
- Masakr v obci Samaški v Čečensku
- Masakr v obci Sernovodsk v Čečensku
- Masakr v obci Novyje Aldy v Čečensku
- Ostřelování Grozného balistickými raketami
- Masakr utečeneckého konvoje v Grozném 1999
- Bombardování Katyr-Jurtu
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu druhá čečenská válka na Wikimedia Commons
- Fotografie z válkou poničeného Grozného
- Soubor videozáznamů z války
- Publikace Chechnya The Final Solution
- Prague Watchdog - internetový server věnovaný konfliktu v Čečensku
- Rusko-Čečenský konflikt - Historické pozadí
- Rozhovor v ČRo 6 s Jaromírem Štětinou, Petrou Procházkovou a Liborem Dvořákem Archivováno 21. 4. 2005 na Wayback Machine.
- Historie čečensko-ruských vztahů (článek v časopisu Navýchod)
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of the Chechen Republic
Autor: Natalia Medvedeva, Licence: CC BY-SA 4.0
Common pit containing the bodies of Chechens, in the village of Saadi-Kotar (Komsomolskoye), in 2000.
(c) Kremlin.ru, CC BY 4.0
KHANKALA. A farewell ceremony for the 331st Airborne Regiment of the 98th Airborne Division withdrawn from Chechnya.
Autor: Thespoondragon, Licence: CC BY-SA 4.0
the Gokturk flag as used by the Turkish nationalist Grey Wolves, see https://www.rt.com/uk/426927-grey-wolves-erdogan-turkey/
Autor: Mnmazur, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of the Caucasian Emirate.
The Shahada written in white on a black background. The first known flag was the previous one seen behind Bin Laden in Khost during 1996 or 1998
(c) RIA Novosti archive, image #140276 / Oleg Lastochkin / CC-BY-SA 3.0
“Removing rubble at site of damaged apartment house on Kashira Highway”. Removing rubble at site of damaged apartment house on Kashira Highway.
Autor: Svm-1977, Licence: CC BY-SA 3.0
The dead Perm policemen at the location of the commandant's company.
(c) Kremlin.ru, CC BY 4.0
THE KREMLIN, MOSCOW. President Putin meeting with Akhmat Kadyrov, the head of the Chechen administration.
Autor: Natalia Medvedeva, Licence: CC BY-SA 3.0
Russian troops burying corpses in a trench in Chechnya during the Second Chechen War
Flag of Chechen Republic before 2004
Flag of Caucasian Emirate