Druhá Barrosova komise
Druhá Barrosova komise působila v letech 2010–2014. Úřad pustila 1. listopadu 2014.
Druhá Barrosova komise (2010–2014) | |||
---|---|---|---|
osoba | funkce | působnost | nominující stát |
José Manuel Barroso | předseda | Portugalsko | |
Catherine Ashtonová | místopředsedkyně | vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku | Spojené království |
Viviane Redingová | místopředsedkyně | spravedlnost, základní práva a občanství | Lucembursko |
Joaquín Almunia | místopředseda | hospodářská soutěž | Španělsko |
Siim Kallas | místopředseda | doprava | Estonsko |
Neelie Kroesová | místopředsedkyně | digitální agenda | Nizozemsko |
Antonio Tajani | místopředseda | průmysl a podnikání | Itálie |
Maroš Šefčovič | místopředseda | meziinstitucionální vztahy a administrativa | Slovensko |
Janez Potočnik | komisař | životní prostředí | Slovinsko |
Olli Rehn | komisař | hospodářské a měnové záležitosti | Finsko |
Andris Piebalgs | komisař | rozvoj | Lotyšsko |
Androulla Vassiliou | komisařka | vzdělávání, kultura, mnohojazyčnost a mládež | Kypr |
Michel Barnier | komisař | vnitřní trh a služby | Francie |
Algirdas Šemeta | komisař | daně a celní unie, audit a boj proti podvodům | Litva |
Karel De Gucht | komisař | obchod | Belgie |
Tonio Borg | komisař | zdravotnictví | Malta[1] |
Máire Geogheganová-Quinnová | komisařka | výzkum a inovace | Irsko |
Janusz Lewandowski | komisař | finanční plánování a rozpočet | Polsko |
Maria Damanakiová | komisařka | rybolov a námořní záležitosti | Řecko |
Kristalina Georgieva | komisařka | mezinárodní spolupráce, humanitární pomoc a řešení krizí | Bulharsko |
Günther Oettinger | komisař | energetika | Německo |
Johannes Hahn | komisař | regionální politika | Rakousko |
Connie Hedegaardová | komisařka | opatření v oblasti změny klimatu | Dánsko |
Štefan Füle | komisař | rozšíření a politika sousedství | Česko |
László Andor | komisař | zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění | Maďarsko |
Cecilia Malmströmová | komisařka | vnitřní věci | Švédsko |
Dacian Cioloș | komisař | zemědělství a rozvoj venkova | Rumunsko |
Neven Mimica | komisař | spotřebitelská politika[2] | Chorvatsko |
Reference
- ↑ Mezi roky 2010 a 2012 zastával pozici komiseře pro zdravotnictví a spotřebitelskou politiku John Dalli. Dne 1.7.2013 došlo k rozdělení oblasti působnosti tohoto komisaře do dvou oddělených komisariátů - zdravotnictví, které stále zastává Tonio Borg, a spotřebitelská politika, které se ujal Chorvat Neven Mimica.
- ↑ Mr Neven Mimica named as Commissioner-designate for consumer protection [online]. Europa - press releases [cit. 0203-07-01]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Finská vlajka
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Besoin d'air, Licence: CC BY-SA 2.0
José Manuel Durão Barroso