Druhá Maďarská republika

Maďarská republika Magyar Köztársaság ←  1946–1949  → vlajka znak
Hymna: Himnusz
geografie
hlavní město:	Budapešť
rozloha:	93 030 km²
nejvyšší bod:	Kékes
obyvatelstvo
počet obyvatel:	9 204 799 (1949)
národnostní složení:	Maďaři
jazyky:	maďarština
náboženství:	katolické, protestantské, judaistické
státní útvar
státní zřízení:	unitární parlamentní republika
měna:	maďarský forint
vznik:	1. únor 1946 – vyhlášením druhé republiky
zánik:	15. srpen 1949 – vyhlášením Maďarské lidové republiky
státní útvary a území
předcházející: Maďarské království následující: Maďarská lidová republika

Druhá Maďarská republika (maďarsky Magyar Köztársaság) byla státním útvarem vytvořeným z Maďarského království po skončení druhé světové války a existujícím až do vyhlášení Maďarské lidové republiky.

Historie

Dne 1. února 1946 bylo Maďarsko vyhlášeno republikou. Státní suverenita byla následně obnovena mírovou smlouvou z 10. února 1947, územní rozsah státu se vrátil do podoby podle Trianonské smlouvy. Nově utvářené orgány státní správy měly od počátku lidově demokratický charakter. Prvním prezidentem byl zvolen malorolník Zoltán Tildy, přívrženec Sovětského svazu, naopak premiérem se stal rovněž malorolník Ferenc Nagy, stoupenec západních demokracii.

V lednu 1946 začalo vysídlení německého obyvatelstva z Maďarska. Původně měla být vysídlena celá menšina čítající asi 500 000 osob, ale nakonec se vysídlení dotklo asi 220 000 obyvatel.^[1]

V letech 1945 až 1948 bylo na základě zákona o pozemkové reformě přiděleno bezzemkům a drobným zemědělcům 1 800 000 hektarů velkostatkářské a církevní půdy a v letech 1945 až 1949 došlo po etapách ke znárodnění hlavních hospodářských odvětví – průmyslu, dopravy, obchodu a finančnictví. Těmito změnami se upevňovalo lidově demokratické zřízení v zemi. Novou maďarskou měnou byl od května 1946 ustanoven forint. Jen ze státní správy bylo působením komunisty László Rajka odstraněno více než 60 000 „pravicových živlů“. Komunistická kampaň proti Bélovi Kovácsovi (tajemník malorolnické strany) skončila jeho zatčením v únoru 1947 a následnou deportací do Sovětského svazu. Maďarský premiér Ferenc Nagy byl nucen, pod výhrůžkou obvinění ze spiknutí, odstoupit z funkce a následně emigrovat.

Srpnové volby v roce 1947 byly nejúspěšnější pro koalici v čele s komunisty, kteří získali 22 % hlasů a stali se tak nejsilnější stranou v parlamentu. Poté se dvě vedoucí politické strany MKP a MSZDP 12. června 1948 sloučily do jednotné MDP. Následně došlo ke druhé vlně masivního znárodňování a násilné kolektivizace. Květnové volby roku 1949 se již nesly v duchu jednotné kandidátky lidové fronty, která získala 95 % veškerých hlasů.^[3]

15. srpna 1949 byla vyhlášena Maďarská lidová republika a 20. srpna Národní shromáždění přijalo zákon o nové socialistické ústavě.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Második Magyar Köztársaság na maďarské Wikipedii.

Literatura

• KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3. 
• PRAŽÁK, Richard. Stručná historie států MAĎARSKO. Praha: Nakladatelství Libri, 2005. 145 s. ISBN 80-7277-269-4. 

Související články

• Maďarsko
• Dějiny Maďarska
• Seznam významných událostí dějin Maďarska

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Druhá Maďarská republika na Wikimedia Commons