Druhá Otobaja

Druhá Otobaja Аҩбатәи Отобаиа მეორე ოტობაია
Poloha
Souřadnice	42°27′24″ s. š., 41°38′18″ v. d.
Nadmořská výška	10 m n. m.
Časové pásmo	UTC+3
Stát	Abcházie Abcházie (de facto) Gruzie Gruzie (de jure)
Okres	Gali
Druhá Otobaja
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	979 (2011[1])
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Druhá Otobaja (abchazsky Аҩбатәи Отобаиа nebo Отобаиа II, gruzínsky მეორე ოტობაია – Meore Otobaia) je vesnice v Abcházii v okrese Gali. Leží přibližně 30 km jihozápadně od okresního města Gali. Na západě sousedí s Pičorou, na severozápadě a severu s První Otobajou, na východě se nachází hranice s Gruzií, za níž se nacházejí Orsantia a Darčeli z kraje Samegrelo – Horní Svanetie na levém břehu řeky Inguri, a na jihu s Ganardžiis Muchuri, rovněž z gruzínského kraje Samegrelo – Horní Svanetie.

Oficiálním názvem obce je Vesnický okrsek Druhá Otobaja (rusky сельская администрация Отобая Вторая, abchazsky Аҩбатәи Отобаиа ақыҭа ахадара). Za časů Sovětského svazu se okrsek jmenoval Meore-Otobajský selsovět (Меоре-Отобаиский сельсовет).

V obci se do roku 2017 nacházel hraniční přechod z Abcházie do Gruzie.^[2]

Otobaja byla v minulosti součástí gruzínského historického regionu Samegrelo, od 17. století Samurzakanu. Po vzniku Sovětského svazu byla vesnice součástí Abchazské ASSR a spadala pod okres Gali. Téměř celá populace byla gruzínské národnosti.

Během války v Abcházii v letech 1992–1993 byla obec ovládána gruzínskými vládními jednotkami a po skončení bojů se obyvatelstvo ocitlo pod vládou separatistické Abcházie.

Dle Moskevských dohod z roku 1994 o klidu zbraní а o rozdělení bojujících stran byla Gagida začleněna do nárazníkové zóny, kde se o bezpečnost staraly mírové vojenské jednotky SNS v rámci mise UNOMIG. Mírové sbory Abcházii opustily poté, kdy byla v roce 2008 Ruskem uznána nezávislost Abcházie. Na hranici s obcí První Otobaja byla zřízená ruská vojenská základna, jejíž personál se na konci roku 2008 přesunul do nových prostor v Pičoře, a tak ji Rusové přenechali abchazské pohraniční stráži.^[3] V roce 2011 bylo v Otobaji vybudováno nové malé sídliště pro ruské pohraničníky, hlídající hranici s Gruzií.^[4]

V roce 2007 zde došlo k neštěstí, když dva chlapci nalezli u řeky Inguri nastraženou minu a pokusili se ji rozebrat. Následný výbuch okamžitě usmrtil jednoho z nich, kterému bylo 13 let, a druhého vážně zranil.^[5]

V lednu 2017 došlo k protestům proti plánovanému uzavření zdejšího hraničního přechodu s Gruzií, který používali místní k přechodu do zaměstnání či za obchodem nebo děti do školy v Orsantii, kde bylo k dispozici kvalitnější vzdělání než v abchazských školách, či jej využívali Gruzíni z Gruzie k návštěvě příbuzných na jihu galského okresu. Most přes řeku Inguri, zvaný jako stanoviště Bgoura, byl uzavřen v březnu toho roku.^[2][6]

Dle nejnovějšího sčítání lidu z roku 2011 je počet obyvatel této obce 979 a jejich složení následovné:^[1]

• 970 Gruzínů (99,1 %)
• 4 Rusové (0,4 %)
• 3 Abchazové (0,3 %)
• 2 příslušníci ostatních národností (0,2 %)

Před válkou v Abcházii žilo v obci a celém Meore-Otobajském selsovětu 642 obyvatel.^[7] Tedy došlo k prudkému nárůstu obyvatel oproti stavu před válkou.

• Kvarčija, V. E. Историческая и современная топонимия Абхазии (Историко-этимологическое исследование). Dom Pečati. 2006. Suchum. 328 s.
• Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. Abchazská akademie věd. 2002. Suchum. 686 s. (Dostupné online)