Druhá bitva na Marně

Druhá bitva na Marně
konflikt: První světová válka
Francouzský bajonetový útok
Francouzský bajonetový útok

Trvání15. července - 6. srpna 1918
Místořeka Marna blízko Paříže, Francie
Souřadnice
VýsledekDrtivé vítězství států Dohody
Strany
Francie Francie
Spojené království Spojené království
USA Spojené státy americké
Vlajka Italského království Itálie
Vlajka Německého císařství Německé císařství
Velitelé
Francie Ferdinand Foch
Francie Paul André Maistre
Francie Antoine de Mitry
Francie Émile Fayolle
Francie Charles Mangin
Spojené království Alexander Godley
Vlajka Italského království Alberico Albricci
Vlajka Německého císařství Erich Ludendorff
Vlajka Německého císařství Karl von Einem
Vlajka Německého císařství Bruno von Mudra
Vlajka Německého císařství Max von Boehn
Síla
44 francouzských divizí
8 amerických divizí
4 britské divize
2 italské divize
408 těžkých děl
360 polních baterií
346 tanků
52 divizí
609 těžkých děl
1047 polních baterií
Ztráty
přes 120 000 mrtvých nebo raněných, z toho:
Francie přes 95 000
Spojené království přes 16 000
Spojené státy 12 000
139 000 mrtvých nebo raněných
asi 30 000 zajatých
793 ztracených děl

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Druhá bitva na Marně (francouzsky Seconde bataille de la Marne), která se odehrála 15. července6. srpna roku 1918 nedaleko Paříže, byla poslední velkou bitvou na západní frontě v první světové válce. Síly v ní změřily armády Francie, Spojených států, Spojeného království a Itálie s německou armádou. Přes počáteční německý postup přešli Spojenci postupně do protiútoku a Němci byli poraženi.

Situace před bitvou

V polovině roku 1918 již vládlo na frontách velké vyčerpání. Trojdohoda však na tom byla o poznání lépe, protože řady vojsk doplňovaly čerstvé americké jednotky. Německý generál Erich Ludendorff však stále doufal v konečné vítězství, a tak naplánoval další ofenzívu. Po uzavření Brestlitevského míru posílil své jednotky přisunutím vojsk z východu.

Průběh bitvy

15. července zahájil Ludendorff svou ofenzívu, ta však vyšla do prázdna. Francouzi byli totiž včas informováni a ještě před zahájením dělostřelecké přípravy se ze svých pozic stáhli. 17. července přikázal Ludendorff ofenzívu zastavit. Prudký spojenecký protiútok s nasazením tanků do boku předsunutých pozic donutil Němce k ústupu. Dne 8. srpna zaútočili nečekaně Britové u Amiensu. Obrana se zhroutila a bylo zajato na 60 tisíc Němců. Ludendorff prohlásil, že se jedná o černý den německé armády.

Důsledky

Od tohoto dne začala německá vojska prakticky neustále ustupovat. 14. srpna dal německý císař Vilém II. pokyn k zahájení mírových jednání. 26. září zahájily spojenecké armády všeobecnou ofenzívu útokem mezi Verdunem a Remeší. 28. září začal německý ústup z Flander. Erich Ludendorff věděl, že po vojenské stránce je Německo ztraceno a žádal, aby příměří bylo uzavřeno za každou cenu. V noci ze 4. na 5. října se německé vrchní velení obrátilo na spojence s žádostí o mír. 11. listopadu 1918 Německo uzavřelo příměří.

Odkazy

Literatura

  • Miroslav a Hana Honzíkovi, 1914/1918 Léta zkázy a naděje, Nakladatelství Panorama 1984
  • Yvette Heřtová, Zákopová válka, Mladá fronta 1983
  • WESTWELL, Ian. I. světová válka : vyčerpávající popis průběhu I. světové války, doplněný analýzami rozhodujících střetnutí a přelomových bitev. Praha: Fortuna Libri, 2009. 256 s. ISBN 978-80-7321-505-7. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce