Druhá bitva u El Alameinu

Druhá bitva u El Alameinu
konflikt: Druhá světová válka v Africe
Britské tanky v útoku
Britské tanky v útoku

Trvání23. října5. listopadu, 1942
MístoEl Alamein, Egypt
Souřadnice
VýsledekRozhodující vítězství Spojenců
Strany
Německá říše Třetí říše
Vlajka Italského království Itálie
Spojené království Spojené království
Austrálie Austrálie
Nový Zéland Nový Zéland
IndieIndie Indie
Jihoafrická republika Jihoafrická unie
Vlajka Svobodné Francie Svobodná Francie
ŘeckoŘecko Řecko
Velitelé
Německá říše Erwin Rommel
Německá říše Georg Stumme
Italské království Ettore Bastico
Spojené království Bernard Montgomery
Spojené království Harold Alexander
Síla
116 000 mužů
547 tanků
192 obrněných vozidel
770 - 900 letadel
552 kusů děl
195 000 mužů
1 029 tanků
435 obrněných vozidel
730 - 750 letadel
892 - 908 kusů děl
Ztráty
20 542 mrtvých
~500 tanků
84 letadel
13 560 mrtvých
332 - ~500 tanků
97 letadel

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Druhá bitva u El Alameinu byla součást druhé světové války, odehrála se v říjnu 1942 v severní Africe. Začala 19. října, kdy Britové zahájili protiofenzívu. 23. října pod vedením britského generála Bernarda Lawa Montgomeryho Spojenci vyhráli. Erwin Rommel byl nucen ustoupit nejprve k Al Agheile a poté do Tunisu. Německo-italské jednotky byly postupně vytlačovány z Afriky.

Poté, co Spojenci dobyli zpět pevnost Tobrúk, vytlačili nakonec v květnu 1943 Němce z Afriky úplně.

Průběh

Předehra

9. září 1940 vpadly Mussoliniho jednotky do Egypta. Britové ustoupili k Sidi Barrani, kde Italové svojí ofenzivu zastavili. 9. prosince zahájili Britové protiútok (viz Operace Compass) a vytlačili Italy z Libyjské provincie Kyrenaiky.

V únoru 1941 posílily vyčerpané italské jednotky jednotky německého Afrikakorpsu a pod velením Erwina Rommela, čerstvého vítěze z Francie, zahájili ofenzivu s cílem dobýt zpět Kyrenaiku a zaútočit na Egypt (viz Akce Sonnenblume). Britové ustoupili až na Egyptskou hranici s výjimkou australské posádky v Tobruku. Ta se zde spolu s Čechoslováky a Poláky opevnila aby tento důležitý přístav nepadl do Rommelových rukou. Následujících osm měsíců se o něj obě strany přetahovaly (viz Obléhání Tobruku). 18. listopadu zahájila nově vzniklá britská 8. armáda operaci Crusader s cílem vyprostit Tobruk z obležení. Rommel byl nakonec donucen ustoupit zpět k Agheile odkud před 10 měsíci začal svůj odvážný útok. V červnu roku 1942 se mu však nakonec přece jen podařilo Tobruk dobýt (viz Bitva u Gazaly). 8. armáda byla donucena stáhnout se hluboko do Egypta až k železniční stanici El Alamein. V červenci zde probíhaly těžké boje, které obě strany vyčerpaly (viz První bitva u El Alameinu). Britové však Rommela zastavili. Nyní se pod velením nového velitele Bernarda Law Montgomeryho připravovali na protiofenzivu.

Operace Lightfoot

Operace Lightfoot

Dne 23. října 1942 zahájil Montgomery první fázi své obezřetně naplánované ofenzivy, operaci "Lightfoot". V blízkosti Kattarské prolákliny podnikl XIII. sbor pod velením generála Horrockse klamný útok. Dále na severu pronikl X. sbor pod velením generála Lumsdena přes německá minová pole směrem k hřebenu Kidney. Překvapivý úder, provedený s nelítostnou důsledností donutil Rommela jednat. Shromáždil své motorizované jednotky a zahájil protiútok, při němž vyslal své poslední tanky proti převaze britské palebné síly. Ačkoliv německé ztráty narůstaly, nepodařilo se Montgomerymu prolomit nepřátelské linie. Získal kus území na severu, ale Němci se stále drželi a jejich smrtonosná 88mm děla ničila jeden britský tank za druhým. Britové však na rozdíl od sil Osy mohli svoje ztráty, díky krátkým zásobovacím komunikacím a za Churchillova plného zájmu o výsledek severoafrické kampaně, rychle nahrazovat. Rommel takovou podporu od Hitlera neměl a jeho zásobovací komunikace se táhly až do Libye[zdroj?], takže i když nedosáhl průlomu, podařilo se Montgomerymu citelně zeslabit síly nepřítele.

Operace Supercharge

Operace Supercharge
Britská pěchota v útoku

Na konci října bylo už Montgomerymu jasné, že jeho plán na prolomení německých pozic úplně nevyšel. Se souhlasem vrchního britského velitele Harolda Alexandera vypracoval novou alternativu, operaci "Supercharge". Rozhodl se soustředit veškeré své síly proti německým pozicím na jihozápadě, kde očekával Rommelovu slabinu. Dne 2. listopadu zahájila pěchota a dělostřelectvo útok a vytvořili v německé obraně mezeru jíž využily tanky. Rommel přesunul své zbývající jednotky k hřebenu Kidney, kde se Britové pokoušeli o průlom. Německá 88mm děla působila britům citelné ztráty. Britská 9. obrněná brigáda ztratila 70 ze svých 94 tanků. Britové však stále postupovali. Němci v bitvě utrpěli nenahraditelné ztráty, například přišli o všechna 88mm děla s výjimkou 24 kusů. Rommel si uvědomil, že jeho síly už nejsou schopny dále vzdorovat britským silám a tak, navzdory Hitlerovým rozkazům, ustoupil. Zbývalo mu pouhých 36 tanků.

Dohra

Montgomery dosáhl velmi důležitého vítězství a jeho, nyní sebevědomá, 8. armáda začala pronásledovat zbytky Panzerarmee Afrika. Ústup Osy se zastavil (a to pouze na chvíli) až v Tunisku na Marethské linii. Spojenci definitivně získali v Africe převahu.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Italy (1861-1946).svg
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Flag of Italy (1861–1946).svg
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Free France (1940-1944).svg
Flag used by the Free French Forces during the Second World War. (NOTE: The title of the file is a misnomer, this flag was the only official flag that Free France used before becoming the Provisional Government of the French Republic in 1944.)
Flag of Italy (1861-1946) crowned.svg
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of the Governor-General of India (1885–1947).svg
My own crown and own star, PD Union by Zscout
State Flag of Greece (1863-1924 and 1935-1973).svg
Flag of the Kingdom of Greece (1863-1924; 1935-1973).
Flag of Free France 1940-1944.svg
Flag used by the Free French Forces during the Second World War. (NOTE: The title of the file is a misnomer, this flag was the only official flag that Free France used before becoming the Provisional Government of the French Republic in 1944.)
Flag of South Africa (1928-1994).svg
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
El Alamein 1942 - British infantry.jpg
El Alamein 1942: British infantry advances through the dust and smoke of the battle.
El Alamein 1942 - British tanks.jpg
IWM caption : El Alamein 1942: British tanks move up to the battle to engage the German armour after the infantry had cleared gaps in the enemy minefield.
2 Battle of El Alamein 002.png
Autor: Noclador, Licence: CC BY-SA 3.0
Second Battle of El Alamein, The Allied Forces attack: 10pm- October 23rd, 1942
2 Battle of El Alamein 016.png
Autor: Noclador, Licence: CC BY-SA 3.0

Second Battle of El Alamein:

  • 9th Australian, 2nd New Zealand, 1st Armoured, 7th Armoured and 10th Armoured attack: 7am November 4th, 1942.
  • 1st Armoured and 10th Armoured break through and drive towards the coast.
  • 2nd New Zealand Division moves toward Fuka destroying the remnants of Bologna and Trento Divisions on its way.
  • 7th Armoured Divisions encircles Ariete Division, which is destroyed.
  • Axis forces flee.