Druhá světová válka na Blízkém východě
| Druhá světová válka na Blízkém východě | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Druhá světová válka | |||
.jpg) Sovětští tankisté v íránském Tabrízu | |||
| Trvání | květen - září 1941 | ||
| Místo | Sýrie, Libanon, Irák, Írán | ||
| Výsledek | Obsazení Sýrie a Libanonu silami Svobodné Francie, okupace Iráku a části Íránu Brity a části Íránu SSSR | ||
| Strany | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Druhá světová válka na Blízkém východě je souhrnné označení pro boje mezi Spojenci a Osou v rámci druhé světové války v oblasti jihozápadní Asie. Společně s boji v Africe se též souhrnně označuje jako válka ve Středomoří. Spojeneckým silám se podařilo v relativně krátké době zajistit před mocnostmi Osy tuto oblast bohatou na ropu, což byl ze strany Spojenců strategický tah. Bylo tak však učiněno ze cenu porušení suverenity dvou neutrálních států (Iráku a Íránu).
Anglo-irácká válka
Anglo-irácká válka bylo vojenské střetnutí britské armády s iráckou vzbouřeneckou vládou, vedenou Rašídem Alím al-Kajláním a podporovanou Německem a Itálií. Probíhalo od 2. do 31. května 1941. Skončilo britským vítězstvím, zamezením vlivu Osy na dění v Iráku a návratem probritské vlády prince Abd al-Iláha k moci.[1]
Syrsko-libanonské tažení
Syrsko-libanonské tažení, známé pod kódovým označením operace Exporter, vedli od 8. června do 11. července 1941 Spojenci proti jednotkám Vichistické Francie v oblasti Francouzského mandátu Sýrie a Libanonu. Příčinou byla obava ze zdejší přítomnosti a vlivu Němců, zejména že by zdejší letiště mohla posloužit pro mezipřistání letadel Luftwaffe, tak jako při nedávném povstání v Iráku. Operace se účastnil i československý pěší prapor 11 – Východní. Boje skončily uzavřením příměří a odchodem vichistů, z nichž se část (přibližně jedna sedmina) přidala k svobodným Francouzům.[2]
Anglo-sovětská invaze do Íránu
Po vypuknutí druhé světové války vedla proněmecká politika Íránců k tomu, že se SSSR i Británie začaly vážně obávat o své pozice v oblasti. Dne 25. srpna 1941 vtrhla sovětská a britská vojska do Íránu, oficiálně neutrálního státu, a donutila Rezu Šáha k rezignaci ve prospěch mladého prince Muhammada Rezy Pahlavího.[3] Sám Rezá odešel do exilu, kde roku 1944 zemřel. Ve dnech 28. listopadu až 1. prosince 1943 se konala v íránském hlavním městě Teheránská konference za účasti Roosevelta, Churchilla a Stalina.
Galerie
Bombardování Bejrútu
Sovětský obrněný automobil BA-10 v čele britského konvoje v Íránu
Britští vojáci poblíž Ramádí
Vojáci australského 2./6. dělostřeleckého pluku
Britští vojáci hledí na Bagdád, 11. června 1941
Odkazy
Reference
- ↑ ŠAJTAR, Jaroslav. Povstání „zlatého čtverce, „Kajláního povstání“, nebo „Kajláního revoluce“?. Reflex [online]. Czech News Center a.s., 2021-04-01 [cit. 2022-05-04]. Dostupné online.
- ↑ KRUPKA, Jaroslav. Krutý paradox operace Exporter: Čechoslováci vyšli do boje proti svým krajanům. Deník.cz [online]. Vltava Labe Media, a. s., 2021-06-08 [cit. 2022-05-04]. Dostupné online.
- ↑ ŠAJTAR, Jaroslav. Zapomenuté bojiště druhé světové války. Na invazi do Íránu spolupracovali Britové a Sověti. Reflex [online]. Czech News Center a.s., 2021-08-25 [cit. 2022-05-04]. Dostupné online.
Literatura
- DURMAN, Karel. Blízký východ ve světové politice : 1918-1959. Praha: Nakladatelství politické literatury, 1966. 508 s.
Média použitá na této stránce
.svg)
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
_crowned.svg)
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
.svg)
.svg)
.svg)
The Palestine Ensign, flown by ships registered in the British Mandate territory during the period 1927–1948. This was the only Palestine-specific flag which was not restricted to official use by a government functionary or department (see Flag of the British Mandate for Palestine).
.svg)
My own crown and own star, PD Union by Zscout
From left to right: Joseph Stalin, Franklin D. Roosevelt, and Winston Churchill on the portico of the Soviet Embassy during the Tehran Conference.
British troops looking at Baghdad, 11 June 1941
A firing party provide cover for a party of Royal Engineers who were building a temporary bridge near Ramadi, a stronghold of the Iraqi Rebels, 1 June 1941.
Soviet tankmen of the 6th Armoured Division drive through the streets of Tabriz on their T-26 battle tank.
.svg)
Flag used by the Free French Forces during the Second World War.
.svg)
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
.svg){kind=link}
.svg)
Possible flag of the French Mandate of Syria between July 24 - September 1, 1920.
IWM caption : The Royal Dutch Shell oil depot near Beirut comes under a bombing attack from three Bristol Blenheims of No. 11 Squadron RAF, flying from Aqir, Palestine, at the start of Operation EXPORTER.
British supply convoy in Iran, headed by Soviet BA-10 armored vehicle. "Union Jack" waving on the background.
.jpg)
Near Khiam, Kyria. The command post of "D" troop of the 12th Battery of the 2/6th Field Regiment during action against the French in the Merdjayoun sector. Note the plotting board in use, the megaphone giving orders to the guns and the radio and field phones for receiving fire directions.