Druhá vláda Mirka Topolánka

Druhá vláda Mirka Topolánka
Předseda vlády Mirek Topolánek (2007)
Pořadí	devátá (od r. 1993)
Předseda	Mirek Topolánek
1. místopředseda	Jiří Čunek
1. místopředsedkyně	Vlasta Parkanová
Místopředsedové	Martin Bursík Petr Nečas Alexandr Vondra
Počet členů	18
Politické subjekty	ODS, KDU-ČSL, SZ
Jmenována	Václavem Klausem
Datum jmenování	9. ledna 2007
Vyslovení důvěry	19. ledna 2007[1] A 100, N 97, Z 1 / 198
Podpora	Miloš Melčák Michal Pohanka (opustili sál)
Vyslovení nedůvěry	24. března 2009[2] A 101, N 96, Z 0 / 197
Demise	26. března 2009[3]
Konec v úřadu	8. května 2009
Důvod ukončení	vyslovení nedůvěry
Stínová vláda	Jiřího Paroubka (ČSSD)
Webová stránka	www.vlada.cz
Programové prohlášení
Posloupnost vlád
< Topolánek I Fischer >
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Druhá vláda Mirka Topolánka byla 9. vláda samostatné České republiky; byla jmenována 9. ledna 2007, důvěru jí Sněmovna odhlasovala 19. ledna 2007, 24. března 2009 jí byla Poslaneckou sněmovnou vyslovena nedůvěra a vládla tak v demisi až do jmenování vlády Jana Fischera 8. května 2009.

Vláda byla tvořena koalicí ODS (9 zástupců), KDU-ČSL (5 zástupců) a Strany zelených (4 zástupci). Celkem měla 18 členů, o 3 víc než první vláda Mirka Topolánka (v důsledku přidání dvou ministrů bez portfeje a místopředsedy bez konkrétního rezortu). Všichni ministři za ODS byli i v ní (Vondra jako ministr zahraničí, Gandalovič pro místní rozvoj), naopak z té kromě nestraníků odešel jen ministr financí Vlastimil Tlustý.

Legitimita vlády od občanů České republiky (hlasy ve volbách a mandáty na počátku volebního období – pozdější změny nejsou zohledněny):

Úřad	Člen vlády		Subjekt		Nástup do úřadu	Odchod z úřadu
Předseda vlády	Mirek Topolánek			ODS	20061108a8. listopadu 2006	20090508a8. května 2009
1. místopředseda(kyně) vlády	Jiří Čunek			KDU-ČSL	20070109a9. ledna 2007	20071113a13. listopadu 2007
	Vlasta Parkanová			KDU-ČSL	20090123a23. ledna 2009	20090508a8. května 2009
Místopředseda vlády Ministr práce a sociálních věcí	Petr Nečas			ODS	20070109a9. ledna 2007	20090508a8. května 2009
Místopředseda vlády Ministr životního prostředí	Martin Bursík			SZ	20070109a9. ledna 2007	20090508a8. května 2009
Místopředseda vlády Ministr pro evropské záležitosti	Alexandr Vondra			ODS	20070109a9. ledna 2007	20090508a8. května 2009
Ministr vnitra	Ivan Langer			ODS	20070109a9. ledna 2007	20090508a8. května 2009
Ministr pro místní rozvoj	Jiří Čunek			KDU-ČSL	20070109a9. ledna 2007	20071113a13. listopadu 2007
	Jiří Vačkář (náměstek řídící ministerstvo)			nestr. za KDU-ČSL	20071113a13. listopadu 2007	20080401a1. dubna 2008
	Jiří Čunek			KDU-ČSL	20080401a1. dubna 2008	20090123a23. ledna 2009
	Cyril Svoboda			KDU-ČSL	20090123a23. ledna 2009	20090508a8. května 2009
Ministr(yně) zdravotnictví	Tomáš Julínek			ODS	20070109a9. ledna 2007	20090123a23. ledna 2009
	Daniela Filipiová			ODS	20090123a23. ledna 2009	20090508a8. května 2009
Ministr financí	Miroslav Kalousek			KDU-ČSL	20070109a9. ledna 2007	20090508a8. května 2009
Ministr zahraničních věcí	Karel Schwarzenberg			nestr. za SZ	20070109a9. ledna 2007	20090508a8. května 2009
Ministr spravedlnosti	Jiří Pospíšil			ODS	20070109a9. ledna 2007	20090508a8. května 2009
Ministr(yně) kultury	Helena Třeštíková			nestr. za KDU-ČSL	20070109a9. ledna 2007	20070126a26. ledna 2007
	Václav Jehlička			KDU-ČSL	20070126a26. ledna 2007	20090508a8. května 2009
Ministr průmyslu a obchodu	Martin Říman			ODS	20070109a9. ledna 2007	20090508a8. května 2009
Ministr zemědělství	Petr Gandalovič			ODS	20070109a9. ledna 2007	20090508a8. května 2009
Ministr(yně) školství, mládeže a tělovýchovy	Dana Kuchtová			SZ	20070109a9. ledna 2007	20071004a4. října 2007
	Martin Bursík			SZ	20071004a4. října 2007	20071204a4. prosince 2007
	Ondřej Liška			SZ	20071204a4. prosince 2007	20090508a8. května 2009
Ministryně obrany	Vlasta Parkanová			KDU-ČSL	20070109a9. ledna 2007	20090508a8. května 2009
Ministr dopravy	Aleš Řebíček			ODS	20070109a9. ledna 2007	20090123a23. ledna 2009
	Petr Bendl			ODS	20090123a23. ledna 2009	20090508a8. května 2009
Ministr(yně) pro lidská práva a národnostní menšiny	Džamila Stehlíková			SZ	20070109a9. ledna 2007	20090123a23. ledna 2009
	Michael Kocáb			nestr. za SZ	20090123a23. ledna 2009	20090508a8. května 2009
Ministr informatiky	Ivan Langer			ODS	20070109a9. ledna 2007	20070601a1. června 2007
Ministr Předseda Legislativní rady vlády	Cyril Svoboda			KDU-ČSL	20070109a9. ledna 2007	20090123a23. ledna 2009
	Pavel Svoboda			KDU-ČSL	20090123a23. ledna 2009	20090508a8. května 2009

Mirka Topolánka jmenoval prezident Václav Klaus premiérem podruhé 8. listopadu 2006. Ve čtvrtek 21. prosince napoprvé odmítl sestavenou vládu okamžitě jmenovat a odůvodnil to zejména navržením Karla Schwarzenberga na ministerstvo zahraničí, čímž vyvolal vlnu kritiky ohledně ústavnosti takového postupu a potvrdil roztržku mezi svým a Topolánkovým křídlem ve straně. Nakonec byla vláda po formálním podpisu koaliční smlouvy 28. prosince a menších změnách mezi ministry KDU-ČSL jmenována 9. ledna 2007

Důvěru vláda získala na mimořádné 9. schůzi Poslanecké sněmovny v pátek 19. ledna. Pro hlasovalo 100 poslanců. 97 proti, 2 nepřítomní, 1 se zdržel.^[1] Odhlasování důvěry kromě poslanců koaličních stran po nejistých očekáváních nakonec umožnili poslanci ČSSD Miloš Melčák a Michal Pohanka, kteří před hlasováním opustili sál. Poslanec ČSSD Petr Wolf, o němž v předchozích dnech média spekulovala, že rovněž vládu bude tolerovat,^[4] při hlasování nepoužil přesně předepsanou formulaci (řekl „jsem proti návrhu“ místo „proti návrhu“)^[5], a proto ho podle jednacího řádu předseda sněmovny Miloslav Vlček (z ČSSD) započítal, že se zdržel hlasování.^[6]

Vláda se v čele s Mirkem Topolánkem, Alexandrem Vondrou a Karlem Schwarzenbergem ujala předsednictví České republiky v Radě Evropské unie v prvním pololetí roku 2009. Před Českou republikou předsedala REU Francie a po ní následovalo Švédsko.

Dne 24. března 2009 (na 5. pokus) vyslovila Poslanecká sněmovna této vládě nedůvěru. Byla to první vláda v historii České republiky, která byla svržena hlasováním poslanecké sněmovny o nedůvěře.

Pro návrh na vyslovení nedůvěry bylo 101 poslanců, proti návrhu 96 poslanců.^[2] Proti setrvání kabinetu hlasovali kromě poslanců ČSSD a KSČM také rebelující poslanci ODS Vlastimil Tlustý a Jan Schwippel a bývalé poslankyně Strany zelených Věra Jakubková a Olga Zubová, nyní členky Demokratické strany zelených. Prezident Václav Klaus poté oznámil, že poté, co Sněmovna vyslovila vládě nedůvěru, se bude vývoj událostí ubírat standardní ústavní cestou, tedy jmenováním nového předsedy vlády, který navrhne novou vládu.

Novou vládou byla 8. května 2009 jmenována vláda Jana Fischera, která vládu Mirka Topolánka nahradila; důvěru poslanecké sněmovny obdržela 7. června téhož roku.

Bývalý premiér Mirek Topolánek s odstupem času prohlásil, že hlasování o nedůvěře patří ke standardním postupům opozice a že zodpovědnost za tehdejší pád vlády nenesou opoziční poslanci ČSSD a KSČM, nýbrž koaliční poslanci Jakubková, Schwippel, Tlustý a Zubová.^[7]

• Reforma českých veřejných financí 2007
• První vláda Mirka Topolánka
• Vláda Jana Fischera
• Mirek Topolánek

• Dílo Programové prohlášení vlády Mirka Topolánka (2007) ve Wikizdrojích
• Dílo Koaliční smlouva mezi ODS, KDU-ČSL a SZ (prosinec 2006) ve Wikizdrojích
• Přehled členů vlády (9. 1. 2007 - 8. 5. 2009) na Vláda.cz
• Hlasování o důvěře vládě premiéra Mirka Topolánka 19. ledna 2007 – záznam přímého přenosu ČT