Druhá vláda Viliama Širokého

Druhá vláda Viliama Širokého
Pořadítřetí (od r. 1948)
PředsedaViliam Široký
NáměstciJaromír Dolanský
Alexej Čepička
Václav Kopecký
Ludmila Jankovcová
Václav Škoda
Karel Poláček
Rudolf Barák
Otakar Šimůnek
Politické subjektyNF (KSČ, ČSS, ČSL, SSO)
JmenovánaAntonínem Zápotockým
Datum jmenování12. prosince 1954
Konec v úřadu11. července 1960
Důvod ukončenívolby do NS 1960
Webová stránkavlada.cz
Programové prohlášení
Posloupnost vlád
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Druhá vláda Viliama Širokého existovala v období od 12. prosince 1954 do 11. července 1960. Většina členů vlády byli členové KSČ, bylo v ní však i pět zástupců jiných politických stran národní fronty a to: 2 zástupci strany lidové, 2 zástupci strany socialistické a jeden zástupce strany slovenské obrody.

Složení vlády

PortfejMinistrČlen stranyNástup do úřaduOdchod z úřadu
Předseda vládyViliam ŠirokýKSČ12. prosince 195411. července 1960
První náměstekJaromír DolanskýKSČ12. prosince 195411. července 1960
Alexej ČepičkaKSČ12. prosince 195425. dubna 1956
Náměstek/kyně předsedy vládyVáclav KopeckýKSČ12. prosince 195411. července 1960
Ludmila JankovcováKSČ12. prosince 195411. července 1960
Václav ŠkodaKSČ12. prosince 195416. června 1956
Karel PoláčekKSČ12. prosince 19545. dubna 1958
Rudolf BarákKSČ6. března 195911. července 1960
Otakar ŠimůnekKSČ6. března 195911. července 1960
Ministr vnitraRudolf BarákKSČ12. prosince 195411. července 1960
Ministr národní obranyAlexej ČepičkaKSČ12. prosince 195425. dubna 1956
Bohumír LomskýKSČ25. dubna 195611. července 1960
Ministr místního hospodářstvíJozef KyselýSSO12. prosince 19541. dubna 1958
Ministr zdravotnictvíJosef PlojharČSL12. prosince 195411. července 1960
Ministr stavebnictvíEmanuel ŠlechtaČSS12. prosince 195416. června 1956
Oldřich BeranKSČ16. června 195611. července 1960
Ministr zahraničních věcíVáclav DavidKSČ12. prosince 195411. července 1960
Ministr financíJúlius ĎurišKSČ12. prosince 195411. července 1960
Ministr vnitřního obchoduFrantišek KrajčírKSČ12. prosince 195417. ledna 1959
Ladislav BrabecKSČ17. ledna 195911. července 1960
Ministr lesů a dřevařského průmysluJosef KrosnářKSČ12. prosince 195416. červen 1956
Ministryně výkupuBožena Machačová-DostálováKSČ12. prosince 195416. červen 1956
Ministr strojírenství
(od 15. října 1955 těžkého průmyslu)
Karel PoláčekKSČ12. prosince 195415. října 1955
Jan BukalKSČ15. října 19551. srpna 1957
Josef ReitmajerKSČ1. srpna 195711. července 1960
Ministr kulturyLadislav ŠtollKSČ12. prosince 195411. července 1960
Ministr potravinářského průmyslu
(od 16. června 1956 potravinářského průmyslu a výkupu)
Jindřich UherKSČ12. prosince 195411. července 1960
Ministr státní kontrolyOldřich BeranKSČ12. prosince 195415. října 1955
Michal BakuľaKSČ15. října 195516. června 1956
Josef KrosnářKSČ16. června 195611. července 1960
Ministr paliv a energetiky
(od 30. května 1955 paliv)
Josef JonášKSČ12. prosince 195411. července 1960
Ministr hutního průmyslu a rudných dolůJosef ReitmajerKSČ12. prosince 19541. srpna 1957
Václav ČernýKSČ1. srpna 195711. července 1960
Ministr zemědělství
(od 16. června 1956 zemědělství a lesního hospodářství)
Marek SmidaKSČ12. prosince 195415. října 1955
Vratislav KrutinaKSČ15. října 195516. června 1956
Michal BakuľaKSČ16. června 19566. března 1959
Lubomír ŠtrougalKSČ6. března 195911. července 1960
Ministr spravedlnostiJan BartuškaKSČ12. prosince 195416. června 1956
Václav ŠkodaKSČ16. června 195611. července 1960
Ministr zahraničního obchoduRichard DvořákKSČ12. prosince 195417. ledna 1959
František KrajčírKSČ17. ledna 195911. července 1960
Ministr školství
(od 16. června 1956 školství a kultury)
František KahudaKSČ12. prosince 195411. července 1960
Ministr lehkého průmyslu
(od 16. června 1956 ministryně spotřebního průmyslu)
Alois MálekKSČ12. prosince 195416. června 1956
Božena Machačová-DostálováKSČ16. června 195611. července 1960
Ministr spojůAlois NeumanČSS12. prosince 195411. července 1960
Ministr pracovních silVáclav NosekKSČ12. prosince 195422. července 1955
Josef TeslaKSČ15. října 195531. července 1957
Ministr dopravyAntonín PospíšilČSL12. prosince 19548. ledna 1958
František VlasákKSČ8. ledna 195811. července 1960
Ministr chemického průmysluJozef PúčikKSČ12. prosince 195411. července 1960
Ministr energetiky
(od 1. dubna 1958 energetiky a vodního hospodářství)
František VlasákKSČ30. května 19558. ledna 1958
Antonín PospíšilČSL8. ledna 195811. července 1960
Ministr přesného strojírenstvíVáclav OuzkýKSČ15. října 195515. října 1958
Ministr automobilového průmyslu a zemědělských strojůEmil ZatloukalKSČ15. října 195515. října 1958
Ministr státních statkůMarek SmidaKSČ15. října 195516. června 1956
Ministr všeobecného strojírenstvíKarel PoláčekKSČ15. října 195811. července 1960
Ministr bez portfejeZdeněk NejedlýKSČ12. prosince 195411. července 1960
Július MaurerKSČ12. prosince 195416. června 1956
Josef TeslaKSČ31. července 19576. března 1959
Václav OuzkýKSČ15. října 19589. února 1959
Ministr - předseda Státního úřadu plánovacíhoOtakar ŠimůnekKSČ12. prosince 195411. července 1960
Ministr - předseda Státního výboru pro výstavbuOldřich BeranKSČ15. října 195516. června 1956
Emanuel ŠlechtaČSS16. června 195617. března 1960
Ministr - předseda Vládního výboru pro zvelebení zemědělského, lesního a vodního hospodářstvíJozef KyselýSSO15. října 195811. července 1960
Ministr - předseda Státního výboru pro rozvoj technikyVáclav OuzkýKSČ9. února 195911. července 1960

Odkazy

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Viliam Siroky.jpg
Poslanec a premiér Viliam Široký. Foto z Rudého práva.