Druhé prezidentství Donalda Trumpa

Druhé prezidentství Donalda Trumpa probíhá od jeho inaugurace dne 20. ledna 2025.

Druhá vláda Donalda Trumpa vykonávala svůj mandát od jeho inaugurace v lednu 2025. Mezi význačné členy vlády patřili ministr zahraničních věcí Marco Rubio, ministr obrany Pete Hegseth, ředitel CIA John Ratcliffe nebo ministr financí Scott Bessent. Trump také oznámil, že zřídí úřad pro efektivní vládu, který by měli vést Elon Musk a Vivek Ramaswamy.

Zpravodajská média uvedla, že Trump obsazoval klíčové posty loajálními, nikoli zkušenými lidmi,^[1][2] a že vláda byla vytvořena osobami s protichůdnými názory a „eklektickými osobnostmi“.^[3][4] Vláda bývá popisována jako nejbohatší v novodobé historii, neboť je tvořena více než 13 miliardáři.^[5][6]

Po svém nástupu do funkce vydal řadu exekutivních příkazů, které nařizovaly federálním úřadům zavést celou řadu změn. Od zastavení náboru nových zaměstnanců (vyjma odvětví řízení migrace a bezpečnosti), přes vyhodnocení efektivity provozu, reorganizaci úřadů, až po pozastavení výdajů na zahraniční humanitární pomoc. Dále jimi Trump nařídil zastavit federální programy proti diskriminaci menšin a na podporu diverzity. Opustit klimatické závazky a vyhodnotit náklady na členství v mezinárodních organizacích. Ohlásil také výrazné zpřísnění migrace, posílení deportací nebo lepší ochranu hranic.^[7] Některými z nich se vracel k politikám, které zaváděl již během svého prvního prezidentství. Současně zrušil desítky exekutivních příkazů vydaných svým předchůdcem Joem Bidenem. V neposlední řadě pohrozil obsazením Kanady, Grónska a Panamskéhu průplavu. Vydání exekutivních příkazů, které navíc byly v řadě případů obecné či vágní, ale ještě neznamenalo zavedení daného požadavku. U mnohých příkazů se očekávaly soudní žaloby na jejich zrušení.^[8] Podle médií a jejich analytiků se Trump tímto snažil šokovat a používat chaos jako zbraň. Již ve svém prvním období používal taktiku permanentní krize, kdy svými výroky a kroky vytvářel nové a nové kontroverzní situace. Při takové taktice měl více volnosti v radikalitě kroků a veřejnost navíc byla zahlcována, aby nestíhala vše veřejně kontrolovat a na všechna opatření reagovat. Na začátku druhého funkčního období tuto taktiku vystupňoval.^[9] Nestandardní způsob jednání s federálními zaměstnanci zase vytvářel atmosféru nejistoty a strachu.^[10] V zahraniční politice se stejný princip projevil silovou politikou výhružek, kdy Trump například hrozil zavedením dovozních cel, pokud ostatní země neudělají, co požaduje (zlepšení ochrany hranic s USA, zabraňování migrace do USA, otevřené přijímaní zadržených ilegální migrantů apod.).^[11]

Druhá inaugurace Donalda Trumpa proběhla 20. ledna 2025, kdy složil prezidentský slib. Následně podepsal kolem dvou set exekutivních příkazů. Částí z nich anuloval exekutivní příkazy vydané předchozím prezidentem Joe Bidenem.^[12] Příkazy například vyhlásil nouzový stav na hranici s Mexikem, ukončil program legálního vstupu do USA s pomocí aplikace CBP One, ohlásil plánované zátahy na nelegální migranty,^[13] dále vyhlásil stav energetické nouze a povolil maximalizaci těžby ropy a plynu,^[14] znovu odstoupil od Pařížské dohody,^[15] omilostnil kolem 1500 účastníků a organizátorů útoku na Kapitol z roku 2021,^[16] za USA vystoupil ze Světové zdravotnické organizace (WHO),^[17] nařídil, aby státní úřady uznávaly pouze dvě pohlaví, muže a ženu, a zrušil genderově zaměřené vládní programy, dočasně odložil prosazování federálního zákazu čínské sociální sítě TikToku nejméně o 75 dní, v neposlední řadě ohlásil přejmenování několika místopisných názvů (například Mexickému zálivu se v USA bude říkat Americký záliv a hora Denali na Aljašce se bude místo názvu zdejších původních obyvatel znovu nazývat horou McKinley).^[18]

Následně se zúčastnil inaugurační bohoslužby na půdě episkopální církve ve Washingtonské národní katedrále v úterý 21. ledna. Kázání biskupky Buddeové a následná vlna kritiky vycházející právě od Trumpa vyvolala i řadu mediálních reakcí.^[19]

V dalším příkazu stanovil, aby federální pojišťovací programy přestaly hradit lékařskou péči týkající se změny pohlaví u mladistvých. Předtím již nařídil Pentagonu, aby provedl přezkum, zda má být transgenderovým lidem zakázána vojenská služba.^[20]

Během ledna představitelé Trumpovy administrativy nařídili pracovníkům Úřadu pro imigraci a cla (ICE), aby denně zatkli nejméně 1200 až 1500 imigrantů, namísto obvyklých několika set.^[21] V téže době kolumbijský prezident Gustavo Petro oznámil, že jeho země nepřijme žádné repatriační lety z USA, dokud budou prováděny ve vojenských letadlech a nebude zaručeno dodržování lidských práv migrantů. Trump poté pohrozil Kolumbii zavedením cla ve výši 25 % na jejich zboží a pozastavil vydávání víz. Nakonec se obě strany dohodly.^[22]

Na oznámení záměru, aby bylo zrušeno právo na americké občanství pro děti cizinců narozených na půdě USA, reagovalo 22 amerických států žalobou proti Trumpovu exekutivnímu příkazu.^[23]

Rozpočtový úřad Bílého domu v lednu nařídil složkám americké vlády, aby plošně pozastavily vyplácení federální podpory ve formě dotací či půjček. Složky federální vlády měly vypracovat zprávy o dotčených programech. Nebylo ale jasné, o které programy se mělo jednat.^[24] Kvůli zmatkům bylo pozastavení vyplácení federální podpory obratem zrušeno.^[25] Americké ministerstvo zahraničí mezitím zmrazilo financování téměř veškeré zahraniční pomoci. Výjimkou měly být pouze humanitární potravinová pomoc a vojenská podpora pro Izrael a Egypt. Zahraniční pomoc USA jen za fiskální rok 2022 činila podle Financial Times 70 miliard dolarů (1,67 bilionu korun).^[26]

Trumpova administrativa nabídla civilním federálním pracovníkům několikaměsíční odstupné, pokud sami odejdou ze zaměstnání. Šlo o součást plánů na drastické zeštíhlení federálních úřadů. Ve federální správě v té době bylo zaměstnáno 2,3 milionu lidí.^[27] V téže době ministerstvo spravedlnosti dalo výpověď několika svým zaměstnancům, kteří v předchozích letech pracovali na vyšetřování Trumpa. Jednalo se o zhruba desítku lidí, kteří byli součástí týmu zvláštního vyšetřovatele Jacka Smithe, jenž stíhal Trumpa ve dvou kauzách. Samotný Smith rezignoval několik dní před návratem Trumpa do Bílého domu.^[28] Trump současně propustil z několika ministerstev a dalších úřadů generální inspektory, což jsou činitelé, kteří mají nezávisle monitorovat práci vlády.^[29] Dále nejméně šest vysokých úředníků Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) dostalo příkaz do konce ledna rezignovat nebo odejít do důchodu. Pokud by to neudělali, bylo jim pohrozeno propuštěním.^[30]

Na konci ledna vydal nařízení o boji proti antisemitismu a zavázal se deportovat vysokoškolské studenty bez amerického občanství a další osoby, které se během války Izraele s Hamásem účastnily propalestinských protestů. Ty označil za zastánce Hamásu.^[31] Již několik dní předtím zrušil sankce proti extremistickým izraelským osadníkům na Západním břehu Jordánu, které zavedl Joe Biden.^[32] Trump také přes média navrhl, aby Jordánsko a Egypt přijaly „dočasně či dlouhodobě“ Palestince z Pásma Gazy. Egypt takové řešení odmítl.^[33] V neposlední řadě Trump uvolnil pro Izrael dodávku silných bomb, kterou pozastavil Joe Biden z důvodu ohrožení palestinských civilistů.^[34]

Trump v lednu navštívil Los Angeles v Kalifornii, které tento měsíc zdevastovaly ničivé požáry, při nichž přišly o život téměř tři desítky lidí a shořelo množství domů. Trump podle BBC také pohrozil odepřením federální pomoci, pokud Kalifornie nezmění své zákony o distribuci vody a nezavede regule vyžadující průkaz totožnosti pro hlasování ve volbách.^[35]

V únoru Trump nařídil vzdušný úder na Islámský stát v Somálsku.^[36]

Na začátku února 2025 pohrozil zavedením nových celních tarifů na dovozy z Kanady a Mexika (ve výši 25 %) a Číny (ve výši 10 % nad rámec již existujících cel). Zdůvodnil to tlakem na zavedení přísnějších hraničních kontrol proti převozu fentanylu a jiných drog do USA z Kanady a Mexika. Kanada i Mexiko okamžitě slíbily zavedení odvetných cel. Čína pohrozila odvoláním se k Světové obchodní organizaci (WTO). Oznámení vedlo k propadům na finančních trzích včetně trhu s kryptoměnami.^[37][38] Nakonec se s Kanadou a Mexikem dohodl.^[39] Avšak vyšší cla pro Čínu začala platit. Čína následně oznámila odvetná cla.^[40]

V únoru Elon Musk, který vedl neoficiální úřad pro efektivitu státní správy (DOGE), přesvědčil Trumpa o uzavření Agentury USA pro mezinárodní rozvoj (USAID). Stovkám zaměstnancům byl ze dne na den odepřen přístup do počítačových systémů agentury a bylo uzavřeno její washingtonské ústředí. Musk na své síti X uvedl: „USAID je zločinecká organizace. Je načase, aby zanikla.“^[41] Na toto jednání reagovala odborová organizace zastupující federální zaměstnance žalobou.^[42]

Ministr zahraničních věcí Marco Rubio po nástupu do funkce podnikl řadu zahraničních cest do zemí Jižní Ameriky, aby jednal o migraci a repatriaci zadržených migrantů. Podle médií mu prezident Salvadoru Nayib Bukele nabídl, že jeho země, která v té době vedla boj proti ozbrojeným gangům, čímž výrazně zvedla svou vězeňskou populaci, a otevírala tzv. megavěznice,^[43] bude za úplatu přijímat v USA uvězněné migranty, ale i občany. Podobně se Bukele s Trumpem dohodl již během jeho prvního prezidentství, dohoda ale nebyla naplněna a Biden ji později zrušil.^[44]

Jako svou první zahraniční oficiální návštěvu přijal izraelského předsedu vlády Benjamina Netanjahua. Trump následně uvedl, že by Spojené státy americké mohly převzít kontrolu nad Pásmem Gazy a developersky ho obnovit. Podmínkou ale bylo vysídlení Palestinců do okolních arabských zemí. Netanjahu médiím uvedl, že o Trumpově vizi „je potřeba přemýšlet“.^[45] Trump v téže době také znovu, stejně jako během svého prvního prezidentství, stáhl americké delegáty z Rady OSN pro lidská práva a zastavil financování Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě.^[46] Nechal také uvalit sankce na pracovníky Mezinárodního trestního soudu, kteří se podíleli na vyšetřování obvinění z páchání zločinů izraelskou armádou v Pásmu Gazy.^[47]