Druhý lateránský koncil
| II. lateránský koncil | |
|---|---|
| Kdy | 1139 |
| Uznávají jej | katolická církev |
| Předchozí koncil | První lateránský koncil |
| Následující koncil | Třetí lateránský koncil |
| Svolal jej | papež Inocenc II. |
| Předsedal mu | papež Inocenc II. |
| Účastníků | 1000 |
| Diskutované otázky | schizma vyvolané vzdoropapežem Anaklétem II. |
| Dokumenty a prohlášení | 30 kánonů, většinou opakování kánonů prvního lateránského koncilu, manželství kleriků označena za neplatná |
| Přehled ekumenických koncilů | |
Druhý lateránský koncil se sešel na popud papeže Inocence II. v dubnu 1139 a zúčastnilo se jej téměř 1000 kleriků.
Hlavním úkolem koncilu bylo uklidnit situaci církve ve schizmatu, které předešlého roku skončilo smrtí vzdoropapeže Anakléta II. Všechna svěcení Anakléta II. byla prohlášena za neplatná, jeho stoupenci byli sesazeni. Sicilský král Roger II. Sicilský byl exkomunikován, stejně tak Arnold z Brescie.
Význam koncilu tkvěl také v tom, že zakázal při střetech mezi křesťanskými stranami užívání samostřílů – jedná se tak zřejmě o první „mezinárodní“ zákon, který vymezuje pravidla při válečném střetnutí.
