Druhý summit Evropského politického společenství
Druhý summit Evropského politického společenství | |
---|---|
Představitelé evropských zemí společně (2023) | |
Téma | Evropské politické společenství |
Místo | Hrad Mimi, Bulboaca |
Země | Moldavsko |
Pořadatel | Maia Sandu |
Datum | 1. června 2023 |
Účast | 45 států |
Předchozí | 1. summit EPS v Česku |
Následující | 3. summit EPS ve Španělsku |
Web | epcsummit2023 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Druhý summit Evropského politického společenství byl mezinárodní summit, který se konal 1. června 2023 na hradě Mimi v moldavské vesnici Bulboaca, která leží 35 km od moldavského hlavního města Kišiněva[1] a zároveň méně než 10 km daleko od separatistického regionu Podněstří.[2] Jednalo se o první summit Evropského politického společenství, který se konal v nečlenském státě Evropské unie přesně tak, jak to bylo dohodnuto. V první polovině kalendářního roku totiž summit EPS hostí nečlen EU a ve druhé polovině kalendářního roku jej bude hostit členská země EU, jež zároveň předsedá Radě Evropské unie.[3] Představitelé Ruska a Běloruska přizváni nebyli.
Cíle
Hlavní jednání před zahájením summitu avizovala zaměření se na zabezpečení hlavních kontinentálních infrastruktur, jako jsou ropovody, kabely a satelity. Jednalo se rovněž o zintenzivnění boje proti kybernetickým útokům, zřízení podpůrného fondu pro Ukrajinu, rozvoji společné energetické politiky a posílení vzájemných studentských výměn mezi evropskými univerzitami.[4]
V oficiálním prohlášení oznamujícím datum summitu moldavská prezidentka Maia Sandu uvedla, že diskuse budou zahrnovat „společné úsilí o mír v kontextu války na Ukrajině a souvisejících krizí, obranu demokracie, posílení energetické bezpečnosti a odolnost evropských států.“[5]
Oficiální webové stránky summitu dále uváděly, že předmětem summitu mají být témata jako: společné úsilí o mír a bezpečnost; energetická odolnost a opatření v oblasti klimatu; a propojení v Evropě pro lépe propojený a stabilnější kontinent.[6]
Harmonogram
Summit se konal dne 1. června 2023 a měl následující strukturu:
- 10:00 – Příjezdy politických představitelů a jejich uvítání na hradě Mimi
- 12:00 – Plenární zasedání s úvodním proslovem předsedkyně Maii Sanduové,[7] po němž následovaly příspěvky Volodymyra Zelenského, Giorgie Meloniové, Klause Iohannise a Marka Rutteho
- 12:30 – Společná fotografie
- 12:45 – Diskuse u kulatého stolu o společném úsilí v oblasti míru a bezpečnosti, energetické odolnosti a opatření v oblasti klimatu a propojenosti států Evropy
- 13:45 – Pracovní oběd následovaný biraterálními jednáními
- 15:30 – Jednání Arménie a Ázerbájdžánu
- 17:00 – Generální tisková konference lídrů hostitelského tria: Maia Sandu, Pedro Sánchez a Petr Fiala[8]
Účastníci
Nečlen EU |
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu druhý summit Evropského politického společenství na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ Presidency of the Republic of Moldova: The next meeting of the European Political Community will take place next spring in Chisinau [online]. [cit. 2023-08-01]. Dostupné online.
- ↑ N, Tomáš Čorej, Denník. Největší summit, jaký kdy chudá země zažila, jako vzkaz Rusku: Moldavsko není samo. Deník N [online]. 2023-06-01 [cit. 2023-08-01]. Dostupné online.
- ↑ What we know and don't know about the new European Political Community. euronews [online]. 2022-10-05 [cit. 2023-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JOZWIAK, Rikard. What Did The First Meeting Of The European Political Community Actually Achieve?. Radio Free Europe/Radio Liberty. 2022-10-07. Dostupné online [cit. 2023-08-01]. (anglicky)
- ↑ Presidency of the Republic of Moldova: Cea de-a doua reuniune a Comunității Politice Europene va avea loc pe 1 iunie 2023, la Chișinău [online]. [cit. 2023-08-01]. Dostupné online.
- ↑ Home page | European Political Community Summit. epcsummit2023.md [online]. [cit. 2023-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ President Maia Sandu's keynote address | European Political Community Summit. epcsummit2023.md [online]. [cit. 2023-08-01]. Dostupné online.
- ↑ SMITH, David. Moldova Hosts the EPC Summit #6 [online]. 2023-06-01 [cit. 2023-08-01]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Finská vlajka
Georgian flag in Pantone MS.
The Flag of Iceland.
- Horizontal aspect ratio: 7:1:2:1:14;
- Vertical aspect ratio: 7:1:2:1:7.
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of Liechtenstein
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Autor: Dati Bendo/European Commission, Licence: Attribution
Group Photo
On June 1, 2023, the European Political Community summit, Bulboaca, Anenii Noi, Moldova ([1] & [2]): from the left to the right side, first rank Edi Rama (Albania), Karl Nehammer (Austria), Alexander De Croo (Belgium), Xavier Espot Zamora (Andorra), Alain Berset (Switzerland), Nikol Pachinian (Armenia), Andrej Plenković (Croatia), Charles Michel (European Union), Maia Sandu (Moldova), Volodymyr Zelensky (Ukraina), Nikos Christodoulides (Cyprus), Ilham Aliyev (Azerbaijan), Petr Fiala (Czech Republic), Mette Frederiksen (Denmark), Željka Cvijanović (Bosnia-Herzegovina), Irakli Garibashvili (Georgia) and Ursula von der Leyen (European Union); second rank Aleksandar Vučić (Serbia), Gitanas Nausėda (Lituania), Jonas Gahr Støre (Norway), Arturs Krišjānis Kariņš (Latvia), Dimitar Kovačevski (Northern Macedonia), Giorgia Meloni (Italia), Leo Varadkar (Republic of Ireland), Jakov Milatović (Montenegro), Viktor Orbán (Hungary), Katerina Sakellaropoulou (Greece), Pierre Dartout (Monaco), Olaf Scholz (Germany), Daniel Risch (Liechtenstein), Emmanuel Macron (France), Sanna Marin (Finland]), Katrín Jakobsdóttir (Island) and Kaja Kallas (Estonia); third rank Josep Borrell (European Union), Xavier Bettel (Luxembourg), Rumen Radev (Bulgaria), Mark Rutte (Netherlands), Robert Abela (Malta), Mateusz Morawiecki (Poland), António Costa (Portugal), Klaus Johannis (Romania), Ľudovít Ódor (Slovakia), Robert Golob (Slovenia), Pedro Sánchez (Spain), Rishi Sunak (UK), Ulf Kristersson (Sweden), Vjosa Osmani (Kosovo) and Roberta Metsola (European Union).