Drusův kenotaf

Drusův kenotaf
Základní údaje
Rok vzniku	1. století
Umístění
Stát	Německo Německo
Zeměpisné souřadnice	49°59′31,56″ s. š., 8°16′27,16″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Drusův kenotaf (německy Drususstein – Drusův kámen) je téměř 20 metrů vysoký zděný blok římského původu v areálu citadely v Mohuči v Německu. Původně byl obložen mramorem. Vědci dnes převážně připouštějí, že se jedná o stavební pozůstatek kenotafu, o němž se zmiňují spisovatelé jako Eutropius a Suetonius,^[1] postaveného v roce 9 př. n. l. římskými vojsky na počest zemřelého generála Drusa v Moguntiacum (dnešní Mohuč) jako součást římského pohřebního umění.

V počátcích principátu byl Drusův kámen výchozím bodem pro propracované smuteční obřady na Drusovu počest a centrem císařského kultu v Muontiacum. Procesní cesta jej spojovala s mohučským veřejným divadlem, které mělo přibližně 12 000 míst, což z něj činilo největší známé divadlo na sever od Alp. Mohla se v něm konat část výročních obřadů v den Drusovy smrti a pravděpodobně také v den jeho narozenin.^[2]

Poté, co byl Drusův kámen v raném středověku zbaven svého mramorového pláště, sloužil v 16. století jako strážní věž v opevnění města. Pro tento účel bylo v objektu, který byl do té doby pevnou stavbou, zhotoveno schodiště a zárubeň. Vedle pilířů akvaduktů a jeviště divadla je Drusův kámen jednou z mála zbývajících viditelných připomínek římského Moguntiacum. Spolu s Igelským sloupem je jedinou pohřební památkou na sever od Alp pocházející z antiky, která se zachovala na svém původním místě.^[3]

Historické

Římský generál Nero Claudius Drusus, nevlastní syn císaře Augusta, založil nejpozději v roce 13/12 př. n. l. legionářský tábor Moguntiacum naproti ústí řeky Mohan. Měl sloužit jako strategické východisko pro dobytí Magna Germania.^[4] Během tažení v roce 9 př. n. l. Drusus zemřel. Jeho bratr Tiberius a římské vojsko vrátili jeho tělo zpět do Moguntiaum. Před převozem těla do Říma uctili vojáci svého oblíbeného vojevůdce vzpomínkovým obřadem. Během něj se mezi vojáky zřejmě spontánně objevilo přání postavit v Moguntiacum pomník k trvalé poctě Drusa. V bezprostřední blízkosti legionářského tábora již pravděpodobně probíhaly příslušné stavební aktivity, neboť Augustus projekt dodatečně schválil. Jako zvláštní poctu Drusovi napsal sám Augustus náhrobní nápis (Elogium), který byl připojen k kenotafu. Tím byla dokončena stavba, jejíž pozůstatky jsou známy jako Drusův kámen, který je kulturní památkou Německa.^[5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Drususstein na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Drusův kenotaf na Wikimedia Commons