Dušan Jurkovič

Dušan Jurkovič
Dušan Jurkovič
Dušan Jurkovič
Narození23. srpna 1868
Turá Lúka
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. prosince 1947 (ve věku 79 let)
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníBrezová pod Bradlom
Povoláníarchitekt a stavitel
Oceněnínárodní umělec (1945)
Řád Tomáše Garrigua Masaryka řtgm I. třída, in memoriam (1991)
Pribinův kříž pk I. třída (2007)
PříbuzníSamuel Jurkovič (dědeček)
Jozef Miloslav Hurban (strýc)
Svetozár Hurban-Vajanský (bratranec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Socha Dušana Jurkoviče v Bratislavě

Příbuzenstvo
dědSamuel Jurkovič
strýcJozef Miloslav Hurban
strýcDaniel Sloboda
bratranecSvetozár Hurban-Vajanský

Dušan Samo Jurkovič (23. srpna 1868 Turá Lúka, nyní součást Myjavy21. prosince 1947 Bratislava) byl slovenský architekt, návrhář nábytku a etnograf.

Dušan Samo (Samuel) Jurkovič byl výrazným představitelem secesní architektury. Vytvořil velice osobitý styl, výrazně ovlivněný lidovou architekturou. Inspiraci hledal i u anglického hnutí Arts and Crafts. Byl vnukem Samuela Jurkoviče – zakladatele Spolku gazdovského v Sobotišti, prvního úvěrového družstva na evropském kontinentu a spoluzakladatele Matice slovenské.

Životopis

Kořeny Jurkovičova směřování k práci s lidovými formami lze hledat už v rodinném zázemí, otec patřil k známým slovenským vlastencům, matka byla znalkyní lidového umění. Po studiu na nižším gymnáziu v Šoproni odešel do Vídně, kde v letech 18841889 studoval na Státní průmyslové škole, v jejímž čele stál v té době Camillo Sitte.

Během krátké praxe v ateliéru architekta Bully v Martině ho zaujaly práce lidových tesařů ve dřevě. Šest let pracoval v ateliéru architekta Michala Urbánka ve Vsetíně. Za jeho částečné pomoci realizoval stavby pro Národopisnou výstavu ve Vsetíně a Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze v roce 1895. Ocenění práce mu přineslo zakázku na stavbu souboru výletních ubytoven Pustevny na Radhošti (18971899).

Roku 1899 získal nabídku Františka Mareše, ředitele brněnské dívčí školy Vesna, na vytvoření návrhu zařízení tzv. malého internátu náležejícího ke škole, která pro něj byla impulsem pro přestěhování do Brna. Ve stejném roce vytvořil v Brně ještě návrhy zařízení vlastního bytu v ulici Veveří a interiérů dalších dvou bytů. Záhy se také zapojil do brněnského kulturního života, navázal přátelské vztahy s Jiřím Mahenem, bratry Mrštíkovými, Josefem Merhautem. Stal se členem Klubu přátel umění, s jehož podporou vydal publikaci Pustevny na Radhošti (1900).

V Brně vytvořil i několik architektonických realizací. Největšího významu dosahuje vlastní vila v Žabovřeskách navržená roku 1905 a postavená v následujícím roce, která je jedinečným příkladem syntézy principů lidové tvorby s aktuálními podněty vídeňské moderny a britských vzorů. Blízký vztah k vídeňskému prostředí dokládají i další realizace, jako je výstavní síň KPU (1904), která má blízký vztah k formálnímu řešení výstavních prostor Wiener Werkstätte. Vídeňský geometrismus je patrný z plakátu Výstavy architektury a uměleckého průmyslu, kterou Jurkovič uspořádal ve svém domě u příležitosti jeho dokončení. Plakát vytiskla tiskárna Bohumíra Jaroňka.

Biedermeierské principy vídeňské modernistické architektury je možné odhalit také na nájemním domě Benedikta Škardy (1908), majitele sklářského závodu, který dodal sklo pro mozaiku na Jurkovičově vile. Mezi další Jurkovičovy realizace v Brně patří stavba části Pomologického ústavu v Bohunicích (1900–1901), spolupodílel se také na stavbě dělnické kolonie 16 domků v Novém Lískovci (1908). Navrhl také rozsáhlou kolekci nábytku pro brněnský vdělávací spolek Vesna, dochovaná část je nyní vystavena v budově Vesny v brněnské Údolní ulici.[1] Během své „brněnské“ životní etapy realizoval také projekty lázeňských domů v Luhačovicích (19011903), úpravy zámku v Novém Městě nad Metují (1908–1913).

Za 1. světové války realizoval řadu vojenských hřbitovů v lidovém stylu v polské Haliči. Po vzniku Československé republiky se vrátil na Slovensko a usadil se v Bratislavě. Roku 1919 se stal přednostou Památkového úřadu v Bratislavě. Vedle bohaté architektonické a návrhářské tvorby se usilovně věnoval i objevování krás slovenské krajiny a její propagace v Čechách a na Moravě.

Významná je i budova Slovenského domu ve Skalici na Slovensku; secesní stavba z roku 1905 s mozaikovou fasádou podle návrhu Mikoláše Alše, s původním vnitřním zařízením, s divadelním sálem s dekoracemi od Joži Uprky aj.

Jeho manželka Božena Bartelmusová byla vnučkou Josefa Františka Friče a pratetou právníka Jiříka Fleischera.

V prosinci 2016 byla po Dušanu Jurkovičovi pojmenována nově dodaná tramvaj Škoda 13T Dopravního podniku města Brna. Stalo se tak na návrh městské části Brno-Žabovřesky.[2]

Tabulka se jménem patrona v tramvaji DPMB

Díla

Odkazy

Reference

  1. a b c ŠENKÝŘ, Miloš; VESELÁ, Jana. Historička našla „ztracený“ dům. Lidové noviny. 2011-07-02, s. 6. 
  2. vh. Nové tramvaje v Brně. Po městě jezdí Menšík, Gollová i generál Boček [online]. idnes.cz [cit. 2018-07-24]. Dostupné online. 
  3. Slavné vily Prahy 6 - Bubeneč. Příprava vydání Petr Ulrich. [s.l.]: FOIBOS BOOKS, 2017. 278 s. ISBN 978-80-87073-99-5. S. 66. 
  4. Český pomologický ústav
  5. Jurkovičova rozhledna

Literatura

  • Martin Kusý: Architektúra na Slovensku 1918–1945, Bratislava, PALLAS 1971
  • Dana Bořutová, A. Zajková, Matúš Dulla: Dušan Jurkovič, súborný katalóg pri príležitosti súbornej výstavy architektonického diela, Bratislava, SAS 1993
  • Dana Bořutová-Debnárová: Dušan Samo Jurkovič – osobnosť a dielo, Pallas, 1993, ISBN 80-7095-017-X
  • Matúš Dulla: Dejiny architektúry 20. storočia, Bratislava, STU 2002, ISBN 80-227-1650-2
  • Matúš Dulla, Henrieta Moravčíková: Architektúra Slovenska v 20. storočí, SLOVART, BA 2002, ISBN 80-7145-684-5
  • Dušan Jurkovič. Pustevně na Radhošti: turistické útulny Pohorské jednoty "Radhošť" ve Frenštátě, vystavěné a zařízené po způsobu lidových staveb na Mor. Valašsku a Uh. Slovensku. Brno: A. Píša, 1900. Dostupné online. 
  • Adolph Stiller, Štefan Šlachta: Architektúra Slovenska – impulzy a reflexie, publikace k rovnomenní výstavě, Wien, Verlag Anton Pustet, 2003
  • Adolph Stiller, Štefan Šlachta: Architektúra Slovenska – impulzy a reflexie, kniha, Slovart, ISBN 3-7025-0473-7
  • Martina Lehmannová (ed.), Dana Bořutová, Dagmar Černoušková, Marie Kopecká, Petr Všetečka, Robert Václavík, Zoja Matulíková: Dušan Jurkovič. Architekt a jeho dům, Brno, 2010, ISBN 978-80-7027-217-6

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Deleatur.svg
Deleatur - korektorská značka označující požadavek na vymazání písmenka.

Domnívám se, že samotný symbol není chráněn, neboť je to mezinárodně známý korektorský symbol.

Obrázek jako takový jsem dělal já sám.
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austria-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
SVK Pribinov Kriz 1 triedy BAR.svg
Stužka: Pribinov Kríž I. triedy – Slovenská republika.
Jurkovic 2018.jpg
Autor: OISV, Licence: CC BY-SA 4.0
Tabulka se jménem patrona v tramvaji DPMB
Bratislava Vajanskeho nabrezie plastika Dusana Jurkovica autor Snopek L 1972.jpg
Bronzová plastika slovenského architekta Dušana Jurkoviča (1971)
Mohyla Milana Rastislava Stefanika.jpg

Mohyla Milana Rastislava Štefánika realizovaná na Bradle pri Brezovej (okr. Senica) podľa projektu Dušana Jurkoviča v rokoch 1927-1928.
LibusinPredPozarem.jpg
Autor: Pastorius, Licence: CC BY-SA 4.0
Libušín před požárem
TCH Rad T-G-Masaryka 1tr (1990) BAR.svg
Stužka: Řád Tomáše Garrigua Masaryka I třídy – Česká a Slovenská Federativní Republika (1990-1992).
Dušan Jurkovič (1868-1947).jpg
Dušan Samo Jurkovič (1868 - 1947), Slovenský architekt.