Dušan Čikel
| plk. Mgr. Dušan Čikel | |
|---|---|
| Osobní informace | |
| Narození | 18. října 1929 (93 let)[1][2][3] Beckov, Československo[1][2] |
| Příbuzní | Ľuboš Čikel (vnuk) |
| Kariéra | |
| Disciplína | 800 m, 1500 m, 4×400 m, 4×800 m, 5000 m |
| Účasti na ME | 1954 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| Mistrovství ČSR v atletice | ||
| bronz | MČSR 1953 | běh na 800 m |
| stříbro | MČSR 1953 | běh na 1500 m |
| stříbro | MČSR 1954 | běh na 800 m |
| zlato | MČSR 1954 | štafeta 4×400 m |
| zlato | MČSR 1956 | běh na 5000 m |
| stříbro | MČSR 1957 | běh na 1500 m |
| zlato | MČSR 1957 | štafeta 4×400 m |
| bronz | MČSR 1958 | běh na 5000 m |
Dušan Čikel (* 18. října 1929 Beckov) je bývalý slovenský atlet, fotbalista a trenér.[1][2][4] Byl prvním slovenským atletem, který držel světový rekord (1953, štafeta na 4×800 metrů).[1][2][5] Je čestným občanem své rodné obce.[6] V roce 2004 obdržel Cenu Slovenského olympijského výboru za celoživotné vystupovanie v duchu fair play.[7][8]
Od roku 1969 budoval Armádne stredisko vrcholového športu Dukla Trenčín, kde byl v letech 1979–1982 velitelem.[1][2][5][9][10] V letech 1983–1988 pracoval na velitelství Východního vojenského okruhu.[2][9][10]
Jeho vnuk Ľuboš Čikel (* 1975) je bývalý zápasník-volnostylař a trenér.[1]
Fotbalová kariéra
Do roku 1951 hrál fotbal. Po atletických prověrkách nováčků, které onoho roku absolvoval na vojně v Českých Budějovicích, přilnul k atletice.[2] Později byl kondičním trenérem v Jednotě Trenčín a Dukle Banská Bystrica.[2][11] Společně s Antonem Bullou byl u prvního postupu trenčínských fotbalistů do československé nejvyšší soutěže v ročníku 1959/60.[12] Na jaře 1968 vedl trenčínskou Jednotu jako hlavní trenér v 7 prvoligových zápasech (14.–20. kolo).[4]
Atletická kariéra
Účastnil se Mistrovství Evropy v atletice 1954, na mistrovství Československa získal 3 zlaté, 3 stříbrné a 2 bronzové medaile.[1][2] Byl členem kvarteta ÚDA Praha (společně se Stržínkem, Liškou a Jungwirthem), které ve středu 29. července 1953 zaběhlo v Houštce u Mladé Boleslavi světový rekord na 4×800 metrů.[1][2][13] Reprezentoval v 15 mezistátních utkáních, celkem absolvoval 38 zahraničních startů.[1][2][10]
- Mistrovství Československa v atletice 1953 (Praha)
- Mistrovství Československa v atletice 1954 (Ostrava)
- Mistrovství Československa v atletice 1956 (Bratislava)
- Mistrovství Československa v atletice 1957 (Praha)
- Mistrovství Československa v atletice 1958 (Ostrava)
- Seznam medailistů na mistrovství Československa a Česka mužů a žen v běhu na 800 m
- Seznam medailistů na mistrovství Československa a Česka mužů a žen v běhu na 1 500 m
- Seznam medailistů na mistrovství Československa a Česka mužů a žen v běhu na 5 000 m
- Seznam medailistů na mistrovství Československa a Česka mužů a žen v běžecké štafetě na 4 x 400 m
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h i HAZUCHA, Miroslav. Láska Rudolfa Holzera – atletika [online]. sportcenter.sk, 2007 [cit. 2017-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-19. (slovensky)
- ↑ a b c d e f g h i j k RUMÁNEK, Gustáv. Z príbehu Dušana Čikela [online]. nove-mesto.sk, březen 2014 [cit. 2017-08-18]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Bývalý veliteľ Dukly Trenčín – Dušan Čikel – oslavuje úžasných 90 rokov [online]. dukla.sk, 2019-10-18 [cit. 2020-01-02]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b Radovan Jelínek, Miloslav Jenšík a kol.: Atlas českého fotbalu – Radovan Jelínek 2006
- ↑ a b Jubilanti armádního sportu [online]. duklasport.cz, duben 2009 [cit. 2017-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18.
- ↑ Beckovské noviny [online]. obec-beckov.sk, srpen 2015 [cit. 2017-08-18]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Výročné ocenenia SOV [online]. olympic.sk, 2016 [cit. 2017-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-19. (slovensky)
- ↑ HAZUCHA, Miroslav. …úspešní 40 rokov (1967–2007) [online]. olympic.sk, 2007 [cit. 2017-08-18]. Dostupné online. (slovensky)[nedostupný zdroj]
- ↑ a b ROHÁČKOVÁ, Ivana. Šedesát pět let armádního vrcholového sportu (1948–2013) [online]. Armáda České republiky, 2013 [cit. 2017-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-02.
- ↑ a b c HAZUCHA, Miroslav. Majster športu Dušan Čikel má 85 [online]. trencin.sk, 2014-10-03 [cit. 2017-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-09. (slovensky)
- ↑ MARTINÁK, Peter. Historický úspech Trenčanov zaznačil na kaktus v Kostarike [online]. mytrencin.sme.sk, 2014-03-17 [cit. 2017-08-18]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ KORONCZI, František. Oslavy 100. výročia TTS Trenčín (1904–2004) [online]. trencin.sk, 2004 [cit. 2017-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-19. (slovensky)
- ↑ Rudé právo (30.07.1953): Štafeta ÚDA Praha vytvořila nový světový rekord na 4×800 m [online]. Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky, v. v. i. [cit. 2017-08-27]. Dostupné online.
Literatura
- Luboš Jeřábek: Československý fotbal v číslech a faktech – Olympia 1991
- Jindřich Horák, Lubomír Král: Encyklopedie našeho fotbalu – Libri 1997
- Radovan Jelínek, Miloslav Jenšík a kol.: Atlas českého fotbalu – Radovan Jelínek 2006
Externí odkazy
- Armádna Dukla si pripomenula 40. výročie vzniku, sport.sme.sk [cit. 2007-12-06, autor SITA] (slovensky)
- Čikel: Spával som s tretrami pod vankúšom, sport.pravda.sk [cit. 2017-06-10, autor Marián Šimo] (slovensky)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“