Dušan Kuzma
Prof., Ing. arch. Dušan Kuzma | |
---|---|
Narození | 17. března 1927 Mestečko |
Úmrtí | 17. června 2008 (ve věku 81 let) Bratislava |
Povolání | pedagog, architekt, učitel, grafik a vysokoškolský učitel |
Ocenění | zasloužilý umělec |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Dušan Kuzma (* 17. března 1927 – 17. června 2008) byl slovenský architekt, pedagog a zasloužilý umělec. Je autorem Památníku SNP v Banské Bystrici.
Život
Narodil se Michalu Kuzmovi, řediteli školy a Eleně Kuzmové, ženě v domácnosti. Architekturu začal studovat na FA SVŠT v Bratislavě, kde byl postupně pod pedagogickým dohledem Eugena Kramára, Emila Belluše a Vladimíra Karfíka. V době svého studia pobýval na prázdninové praxi u Auguste Perreta, kde se věnoval především tématu – programové tvořivé směřování k organické architektuře a její syntéza s výtvarným uměním.
Vysokoškolské studium úspěšně ukončil v roce 1952. Další dva roky působil na FA SVŠT jako odborný asistent prof. Emila Belluše. V letech 1954-1960 pracoval ve státní správě jako vedoucí odboru architektúry a výstavby. Od roku 1960 byl vedoucím katedry architektury na VŠVU v Bratislavě, kterou on sám založil. V době své tvorby a pedagogické kariéry na VŠVU programově sledoval spojení architektury s výtvarným uměním. Ve vlastní sochařské tvorbě se sochařsky tvarovanými objemy usiloval o to, jako sám říkal, „dať architektúre určitú zdielnosť“ (česky:"dát architektuře určitou sdílnost"). Nevyhýbal se však ani spolupráci s výtvarníky. Nejvýrazněji se jeho vztah ke skulpturálním formám a tužba po expresivnější řeči architektury projevily právě na jeho nejvýznamnějším díle, na Památníku SNP v Banské Bystrici. Toto jedinečné brutalistické dílo vytvořil společně se sochařem Jozefem Jankovičem. Kromě Jankoviče spolupracoval s Antonem Cimmermannem, s Jánem Kulichem a mnohými dalšími architekty a umělci. Patří ke slovenským architektům, kteří se významně přičinili k formování kvalitní slovenské architektury především v období československého socialismu.
Vzdělání
FA SVŠT, 1952 – profesoři: Eugen Kramár, Emil Belluš, Emanuel Hruška, Vladimír Karfík
Zaměstnání
Autorizovaný architekt a pedagog
- 1952–1954 FA SVŠT, asistent prof. Emila Belluša
- 1954–1956 Pověřenictví kultury, vedoucí odboru architektury
- 1956–1960 Slovenský výbor pro výstavbu, vedoucí odboru
- 1960–1990 Vysoká škola výtvarných umění v Bratislavě, vedoucí katedry architektury
Díla
- 1954 Náhrobek Jána Levoslava Belly, Bratislava, (s Ladislavem Majerským)
- 1953-1956 Výskumný úrad zváračský, Bratislava
- 1957 Náhrobok Ferdiša Kostku, Stupava
- 1957 Pomník Andreje Sládkoviče, Krupina, (s Franěm Štefunkem)
- 1963 Bratislavská konzervatoř, Bratislava, ( s Antonem Cimmermannem), soutěž – 1. cena
- 1967 Náhrobek Frica Kafendy, Bratislava
- 1964-1969 Památník SNP v Banské Bystrici, (s Jozefom Jankovičom)
- 1973-1974 Památník SNP v Bratislavě, (s Jánem Kulichem)
- 1962-1975 Nová budova Matice slovenské, Martin, (s Antonem Cimmermannem)
- 1982 Torzo areálu VŠVU, Bratislava
Ceny
- 1964 Za zásluhy o výstavbu
- 1970 Cena Dušana Jurkoviče
- 1975 Národní cena SR
- 1984 Zasloužilý umělec
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dušan Kuzma na slovenské Wikipedii.
Literatura
(slovensky)
- Matúš Dulla, Moravčíková Henrieta: Kto je kto v architektúre na Slovensku, Informačné stredisko architektúry Spolku architektov Slovenska,
Bratislava, 1995, ISBN 80-88791-00-6
- Matúš Dulla, Moravčíková Henrieta: Architektúra Slovenska v 20. storočí, Slovart, Bratislava, 2002, ISBN 80-7145-684-5
- Matúš Dulla: Slovenská architektúra od Jurkoviča po dnešok, Perfekt, Bratislava, 2007, ISBN 80-8046-366-2
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dušan Kuzma na Wikimedia Commons
(slovensky)