Dušan Navrátil

Ing. Dušan Navrátil
Dušan Navrátil v roce 2013
Dušan Navrátil v roce 2013
Ředitel NBÚ
Ve funkci:
28. září 2006 – 1. února 2017
PředchůdcePetr Hostek
NástupceJiří Lang
1. ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost
Ve funkci:
1. srpna 2017 – 16. prosince 2019
Předchůdceinstituce vznikla
NástupceKarel Řehka
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
1. června 1996 – 19. června 1998
Stranická příslušnost
ČlenstvíODA (1991–1998)
ODS (1998)
Narození2. července 1955 (69 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choťženatý
Alma materVUT v Brně
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dušan Navrátil (* 2. července 1955 Brno[1]) je bývalý politik, v letech 1996 až 1998 poslanec Poslanecké sněmovny PČR za ODA a později za ODS, v letech 2006 až 2017 ředitel Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Pod hlavičkou NBÚ prosadil vznik Národního centra kybernetické bezpečnosti (NCKB). V letech 2017 až 2019 byl ředitelem Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

Biografie

V letech 1970–1974 vystudoval gymnázium v Brně a pak v letech 1974–1979 Vysoké učení technické v Brně (stavební fakulta). Po roce 1980 pracoval jako výzkumný pracovník v Projektovém a vývojovém ústavu cihlářské výroby a keramické prefabrikace. Od roku 1991 byl aktivní v politice a stal se členem ODA. V období let 1992–1993 pracoval na vedoucí pozici ve Správě veřejného majetku města Brna, od roku 1993 byl podnikatelem.[2] V roce 1993 se uvádí jako člen ústředního sněmu a předseda jihomoravského oblastního výboru Občanské demokratické aliance.[3]

Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ODA (volební obvod Jihomoravský kraj). Ve sněmovně setrval do voleb v roce 1998. Zasedal ve sněmovním výboru pro sociální politiku a zdravotnictví a ve výboru pro obranu a bezpečnost. Do dubna 1998 byl členem (od ledna 1998 i místopředsedou) poslaneckého klubu ODA, pak vstoupil do poslaneckého klubu ODS.[4] Důvodem k odchodu z ODA byly vnitřní rozpory ve straně. Už v dubnu 1997, když Ivan Mašek kritizoval nové složení vedoucích orgánů ODA, označil Dušan Navrátil Maškovy výroky za poškozující stranu. Navrátil v rámci ODA reprezentoval takzvané pragmatické křídlo, zatímco Mašek Pravou frakci ODA, která požadovala návrat ke konzervativním postulátům aliance.[5] V březnu 1998 vystoupil z ODA.[6] Následně se v dubnu 1998 stal členem ODS,[7] kterým byl zhruba čtyři měsíce. Od září 1998 je bezpartijní.

V letech 1998–1999 byl náměstkem ředitele pro ekonomiku v Národním bezpečnostním úřadu.[2]

V říjnu 1999 se stal asistentem, následně náměstkem ředitele Bezpečnostní informační služby.[8]

Od 28. září 2006 do 31. ledna 2017 byl ředitelem Národního bezpečnostního úřadu.[2] Doposud je nejdéle sloužícím ředitelem NBÚ v éře České republiky. Za jeho působení byl Národní bezpečnostní úřad stabilizován a bylo eliminováno předchozí dlouhodobé podezření na manipulace s prověrkami.

V průběhu let 2011 až 2015 se zasadil o systematické řešení kybernetické bezpečnosti ve státní sféře. Dne 19. října 2011 vláda České republiky přijala usnesení č. 781 o ustavení Národního bezpečnostního úřadu gestorem problematiky kybernetické bezpečnosti a zároveň národní autoritou pro tuto oblast. Na základě přijatého usnesení vzniklo v letech 2011 až 2014 Národní centrum kybernetické bezpečnosti (NCKB), jako organizační součást Národního bezpečnostního úřadu. V srpnu 2014 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 181/2014 Sb. o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), jehož předkladatelem byl NBÚ.

Od 1. února 2017 do 31. července 2017 byl vládním zmocněncem pro kybernetickou bezpečnost. Pod jeho vedením v roli vládního zmocněnce vznikl k 1. 8. 2017 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Dne 1. srpna 2017 byl jmenován ředitelem NÚKIB. V prosinci 2019 jej však druhá vláda Andreje Babiše z funkce odvolala. Premiér Andrej Babiš to zdůvodnil Navrátilovou nízkou odborností a nedostatečnými manažerskými a komunikačními schopnostmi.[9] Dušan Navrátil tyto argumenty odmítl s tím, že podle odborníků z oboru bezpečnosti udělal v této oblasti za více než dvacet let svého působení pro Českou republiku velký kus práce. V době, kdy byl po dvou a půl letech budování nového úřadu odvolán, byl NÚKIB doma i v zahraničí velmi respektovanou institucí.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Resume of the NSA Director [online]. nbu.cz [cit. 2012-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-29. (anglicky) 
  2. ↑ a b c Ředitel Ing. Dušan Navrátil [online]. nbu.cz [cit. 2012-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-26. 
  3. ↑ Zpráva ČTK: ODA pro tři vyšší územněsprávní celky na Moravě a ve Slezsku, Datum vydání: 24.3.1993, Čas vydání: 13:24, ID: 19930324D00830.
  4. ↑ Dušan Navrátil [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-12-13]. Dostupné online. 
  5. ↑ Zpráva ČTK: Poslanec Navrátil (ODA) kritizuje prohlášení předsedy klubu, Datum vydání: 7.4.1997, Čas vydání: 12:31, ID: 19970407D00972.
  6. ↑ Zpráva ČTK: Ledvinka, Prokop a Navrátil dnes opustili ODA, Datum vydání: 3.3.1998, Čas vydání: 13:29, ID: 19980303D01398.
  7. ↑ Zpráva ČTK: Poslanec a bývalý funkcionář ODA Dušan Navrátil vstoupil do ODS, Datum vydání: 6.4.1998, Čas vydání: 15:28, ID: 19980406C03115.
  8. ↑ Zpráva ČTK: Asistentem ředitele BIS se stal bývalý poslanec Dušan Navrátil, Datum vydání: 11.10.1999, Čas vydání: 01:10, ID: 19991010F02688.
  9. ↑ Vláda odvolala šéfa NÚKIB Navrátila, který varoval před Huawei. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2019-12-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Dušan Navrátil v parlamentu
  • ZELENKA, Jakub. Otevřený rozhovor s mužem, který varoval před Huawei: Sledovali mě Číňané, abych dostal strach. Hrad požadoval tajný spis. Deník N [online]. 2020-12-18 [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. 
  • TITLBACH, Filip. Studio N: Tlak z Hradu, Číny i od Babiše. Otevřená zpověď muže, který varoval před Huawei. Deník N [online]. 2020-12-22 [cit. 2021-01-02]. Audio. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
ReditelNBU.jpg
Autor: OISV, Licence: CC BY-SA 3.0
Dušan Navrátil