Dušanbe
Dušanbe Душанбe | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 38°34′23″ s. š., 68°47′11″ v. d. |
Nadmořská výška | 706 m n. m. |
Stát | Tádžikistán |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 124,6 km² |
Počet obyvatel | 1 201 800[1] (2022) |
Správa | |
Starosta | Rustam Emomali |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dušanbe (tádžicky Душанбе; což v perštině znamená pondělí[2][3][4]) je hlavní a největší město Tádžikistánu. Bydlí v něm asi 863 400 obyvatel. Do roku 1929 bylo město v ruštině známé jako Djušambe (rusky Дюшамбе) a od roku 1929 do roku 1961 jako Stalinabad (tádžicky Сталинобод) po Stalinovi. Dušanbe se nachází v Hissarském údolí, ohraničené Hissarským hřbetem na severu a východě a hřbety Babatag, Aktau, Rangontau a Karatau na jihu. Leží v nadmořské výšce 750–900 m.
Ve starověku místo, kde leží moderní Dušanbe nebo poblíž, bylo osídleno různými říšemi a národy, včetně lidí moustérienských nástrojů, různých neolitických kultur, Achaimenovské říše, Řecko-baktrijského království, Kušánské říše a Hefalitů. Ve středověku se objevily další sídla poblíž současného Dušanbe, jako byl Hulbuk a jeho slavný palác. Od 17. století do počátku 20. století rostlo Dušanbe v tržní vesnici, kterou občas ovládali béjové z Hisoru, Balchu a nakonec Bucharský emirát. Brzy po ruské invazi v roce 1922 se město v roce 1924 stalo hlavním městem Tádžické autonomní sovětské socialistické republiky, což zahájilo rozvoj Dušanbe a také rychlý populační růst, který pokračoval až do tádžické občanské války na začátku 90. let 20. století. Po válce se město stalo hlavním městem nezávislého Tádžikistánu a pokračovalo ve svém růstu a rozvoji v moderní město.
Moderní kultura Dušanbe má své počátky ve 20. letech 20. století s nástupem sovětské hudby, opery, divadla, sochařství, filmu a sportu. Hudba, především před sovětskou invazí provozovaný šašmakam , ve městě zmizel kvůli ruskému vlivu a místním operním domům a orchestrům. Tádžické osobnosti, jako byl Sadriddin Ayni, významně přispěly k rozvoji literatury v Dušanbe, která během a po sovětském období prošla mnoha změnami. Počátek divadla a filmu byl ve 30. letech 20. století a byl silně ovlivněn sovětskými trendy. Architektura Dušanbe, kdysi neoklasicistní, přešla do minimalismu a nakonec do moderního stylu.
Hodně ze vzdělávacího systému města pochází z dob Sovětů a má dědictví státní kontroly; i dnes je největší univerzita v Dušanbe, Tádžická národní univerzita, financována vládou. Dušanbejské mezinárodní letiště je hlavní letiště sloužící městu. Mezi další formy dopravy patří síť trolejbusů rozvíjená od roku 1955, malá síť železnic a dále silnice, které procházejí městem. Elektřina ve městě je primárně vodní, vyráběná v Nureské přehradě; stárnoucí systém zásobování vodou pochází z roku 1932. Tádžikistánský systém zdravotní péče je soustředěn v Dušanbe, což znamená, že ve městě jsou hlavní nemocnice v zemi.
Název
Dnešní jméno města vzniklo velmi jednoduše, prostě se upravil původní název vesnice, která stála na území dnešního města, která se jmenovala Ďiušambe. V letech 1929–1961 se město jmenovalo Stalinabad (česky: Stalinovo město). Od roku 1961 nese město tedy upravený název původní osady, změna proběhla v souladu se soudobou tádžickou výslovností, část Ďiuš se změnila na Duš, což znamená v tádžičtině pondělí.
Historie
V 7. století byla na místě dnešního města postavena osada Ďušambe, neměla však větší význam, ovládali ji Arabové vyznávající islám. Od 9. století byla osada postupně součástí říší Sámánovců, Karachánovců a Chorezmu. Ve 13. století se zde objevili Mongolové, ve 14. a 15. století bylo Ďušambe součástí říše Timúrovců, od 16. století se ocitalo v držení bucharského chanátu. Značné ztráty na kulturních místech, památkách a obytných částech město utrpělo v bojích, které začaly v roce 1920, kdy byl svržen emír. Když v roce 1923 skončila občanská válka, chopili se moci sověti a zahájili výstavbu města na místě původních tří osad, z nichž největší bylo Dušambe. O rok později získalo roli centra Tádžické autonomní republiky a v roce 1929 status hlavního města Tádžické SSR. Další rozvoj města umožnila Transkavkazská železnice, která sem byla v té době zavedena. V roce 1948 došlo k založení univerzity a v roce 1951 Tádžická akademie věd. 9. září 1991 byla vyhlášena nezávislá Republika Tádžikistán s hlavním městem Dušanbe.
Současnost
Dušanbe je moderní město. S výjimkou své centrální části jsou budovy ve městě převážně nízké, v oblasti totiž hrozí zemětřesení. Hlavní třída nese název Prospekt Rudaki a spojuje nádraží v jižní a severní části města. Ve městě převažují široké rovné ulice, které lemují aleje stromů. Mezi nejzajímavější místa patří hlavní mešita, vedle níž stojí synagoga postavená v 19. století, pravoslavný kostel a opera, k dalším pamětihodnostem patří ostatní mešity, ruiny citadely, dvě islámské školy nazývané medresy, karavanseraj. Tradičními doplňky města jsou "čajchany", zařízené pro občerstvení pitím čaje. V blízkosti hotelu Tádžikistán stojí budova Kučai Ismoili Somoni, ve které sídlí etnografické muzeum. Městskou dopravu zajišťují zejména trolejbusy, metro je ve výstavbě.
Přírodní podmínky
Dušanbe leží v Gissarském údolí na úpatí Pamíru. Městem protéká řeka Varzob. Průměrná nadmořská výška města činí 850 m, nejnižší bod leží ve výšce 790 m, nejvyšší 881 m. Průměrná teplota se v lednu pohybuje okolo -13 °C, v červenci okolo 23 °C. V lednu průměrně spadne 30 mm srážek, v červenci nespadnou srážky žádné. V Pamiru nad městem leží nejvýše položený horský průsmyk na světě, dosažitelný po úzké silnici. Těsně pod ním leží oblíbené výletní místo s průzračně čistou divokou horskou říčkou, lákající v horkých dnech k (nebezpečnému-metrové vlny vodní pěny) osvěžení.
Osobnosti
- Viktor But (* 1967), obchodník
- Dilšod Nazarov (* 1982), tádžický atlet, reprezentant v hodu kladivem, zlatý olympijský medailista z LOH 2016
- Fatchullo Fatchullojev (* 1990), tádžický fotbalový záložník a reprezentant
- Machmud Muradov (* 1990), uzbecký profesionální bojovník ve smíšených bojových uměních (MMA), původně sambista a kickboxer
Galerie
- Museum
- Presidentský palác
- prospekt
- Palác
- Budova čajchany "Navruzgoch"
- Národní knihovna
- centrum Ismaili
- Zemědělská universita
- Lékařská fakulta
- Pomník básníka Rudakiho
- Bývalá knihovna
Partnerská města
- Ankara, Turecko
- Ašchabad, Turkmenistán
- Boulder, USA
- Čching-tao, Čína
- Chaj-nan, Čína
- Klagenfurt, Rakousko
- Láhaur, Pákistán
- Lusaka, Zambie
- Mazár-e Šaríf, Afghánistán
- Minsk, Bělorusko
- Monastir, Tunisko
- Petrohrad, Rusko
- Reutlingen, Německo
- Sia-men, Čína
- Saná, Jemen
- Šíráz, Írán
- Teherán, Írán
- Urumči, Čína
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dushanbe na anglické Wikipedii.
- ↑ Агенти омори назди Президенти Ҷумҳурии Тоҷикистон. ШУМОРАИ АЊОЛИИ ЉУМЊУРИИ ТОЉИКИСТОН ТО 1 ЯНВАРИ СОЛИ 2022 [online]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2020-10-16]. Dostupné v archivu.
- ↑ D. Saimaddinov, S. D. Kholmatova, and S. Karimov, Tajik-Russian Dictionary, Academy of Sciences of the Republic of Tajikistan, Rudaki Institute of Language and Literature, Scientific Center for Persian-Tajik Culture, Dushanbe, 2006.
- ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2020-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-10.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dušanbe na Wikimedia Commons
- Galerie Dušanbe na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Dušanbe ve Wikislovníku
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Autor: Rjruiziii, Licence: CC BY-SA 3.0
Presidential Palace (Palace of Nations).- Rudaki Ave, Dushanbe, Tajikistan
Autor: Шухрат Саъдиев, Licence: CC BY-SA 4.0
Монументальный ансамбль поэту А. Рудаки (в одноимённом парке в г. Душанбе)
Autor: Шухрат Саъдиев, Licence: CC BY-SA 4.0
Дворец бракосочетания в г. Душанбе
Autor: Шухрат Саъдиев, Licence: CC BY-SA 4.0
Культурный центр исмаилитов в г. Душанбе, здание построено в 2009 году. Активная фаза строительства объекта началось в сентябре 2005 года. На строительство центра Фондом Ага Хана было выделено порядка $16 млн. (Здание)
Autor: Шухрат Саъдиев, Licence: CC BY-SA 3.0
National Library of Tajikistan, Dushanbe
Autor: User:VargaA, Licence: CC BY-SA 4.0
Presidential Palace Kochi millat in Dushanbe, Tajikistan
Agrarian University of Tajikistan
Autor: Шухрат Саъдиев, Licence: CC BY-SA 3.0
Здание Счётной палаты Республики Таджикистан (бывшая библиотека им. А. Фирдоуси) в г. Душанбе
Autor: Axelspace Corporation, Licence: CC BY-SA 4.0
Dushanbe, Tajikistan, as viewed by Hodoyoshi-1 satellite.
Universidad Médica Estatal Abul Sino de Tayikistán
Autor: Шухрат Саъдиев, Licence: CC BY-SA 4.0
Здание Национальной библиотеки с прилегающим бульваром. Душанбе 2015 год.
Autor: Шухрат Саъдиев, Licence: CC BY-SA 3.0
Осорхонаи миллии Тоҷикистон, бинои нав,соли 2013,ш. Душанбе
Autor: Rjruiziii, Licence: CC BY-SA 3.0
Tajik Parliament House, Dushanbe, Tajikistan
Autor: Шухрат Саъдиев, Licence: CC BY-SA 4.0
Многоэтажное здание на проспекте И. Сомони в г. Душанбе, 2016.
Autor: Soman, Licence: CC BY-SA 3.0
Khoji Yakub Mosque (Jama masjid). Rudaki Ave, Dushanbe