Dubí hora

Dubí hora
Vrchol	463 m n. m.
Poznámka	sloupcovitý rozpad tefritů
Poloha
Stát	Česko Česko
Pohoří	České středohoří / Verneřické středohoří / Bukovohorské středohoří
Souřadnice	50°37′36″ s. š., 14°21′27″ v. d.
Dubí hora
Hornina	tefrit
Povodí	Labe
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Národní přírodní památka Dubí hora
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Základní informace
Vyhlášení	21. října 1966
Nadm. výška	358–360 m n. m.
Rozloha	0,09 ha[1][2]
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Litoměřice
Další informace
Kód	2487
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dubí hora (někdy také Dubská hora, Dubín, Chotejčina, německy Eicht Berg, Eichberg) je protáhlý, částečně zalesněný vrch v Českém středohoří, asi čtyři kilometry severovýchodně od Úštěku v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Na severozápadním úbočí Dubí hory na katastrálním území Konojedy u Úštěka se na ploše 0,0896 ha nachází národní přírodní památka Dubí hora, která je v péči AOPK ČR, regionálního pracoviště Správa Chráněné krajinné oblasti České středohoří.^[3]

Předmět ochrany

Národní přírodní památkou, zvanou někdy také Konojedské bochníky, je stěna starého lomu u východního okraje vesnice Konojedy.

Stěnový lom byl založen v lávovém proudu analcimického tefritu Dubí hory, přičemž odkryvem odhalená část je blízká čelu někdejšího lávového proudu, a proto ve srovnání s většinou ostatních neovulkanitů Českého středohoří je poznamenaná nižším stupněm eroze.

V bývalém lomu opuštěném po roce 1945, byla vyhláškou ONV Litoměřice z 21. října 1966^[3] vyhlášena ochrana lokality s výskytem tzv. bochníkovitého rozpadu čediče na geologickém podloží analcimického tefritu.^[4][5] Sloupce tefritu v lomové stěně jsou vysoké až osm metrů a silné přibližně osmdesát, výjimečně až sto centimetrů. Sloupce jsou prohnuté do oblouku, druhotně příčně rozpukané a modelované působením srážkové vody, což ve výsledku vytváří dojem na sebe naskládaných bochníků chleba.^[6]

Neobvyklost těchto Konojedských bochníků je ještě zvýrazněna u některých skupin sloupců zahnutím a zúžením jejich vrchních částí, což je v případě českých neovulkanitů ojedinělý jev. Ohnutí sloupců bylo způsobeno morfologií terénu, na který se lávový proud vylil. Tato hákovitá forma tefritových sloupů odpovídá směru proudění magmatu a jeho rychlejšímu tuhnutí při povrchu výlevu.^[6][7]

Ze silně nebo kriticky ohrožených druhů živočichů se na lokalitě vyskytují zmije obecná, slepýš křehký, ještěrka obecná a některé ohrožené druhy drabčíků.^[6]

Vrcholy hory a kamenolom

Masív Dubí hory tvořený sklovitým tefritem^[8] je protažen v délce asi dvou kilometrů od severozápadu k jihovýchodu. Hora má dva vrcholy. Poblíž vyššího jižního vrcholu (463 m n. m.) se nachází velký, dosud činný kamenolom. Z bloků vytěžené horniny se vyrábí štípaná a řezaná dlažba, která byla podle německého pojmenování hory dříve nazývána eichtberské desky.^[6] Kopec ani chráněné území nejsou zpřístupněny žádnou turisticky značenou trasou, ale k národní přírodní památce vede polní cesta z Konojed.^[9]

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam chráněných území v okrese Litoměřice
• Seznam památných stromů v okrese Litoměřice
• Seznam národních přírodních památek v Česku

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dubí hora na Wikimedia Commons
• Konojedské bochníky na webu ceskestredohori.cz