Dubí hora

Dubí hora

Vrchol463 m n. m.
Poznámkasloupcovitý rozpad tefritů
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříČeské středohoří /
Verneřické středohoří /
Bukovohorské středohoří
Souřadnice
Dubí hora
Dubí hora
Horninatefrit
PovodíLabe
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní památka
Dubí hora
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Základní informace
Vyhlášení21. října 1966
Nadm. výška358–360 m n. m.
Rozloha0,09 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresLitoměřice
Další informace
Kód2487
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní památky v Česku

Dubí hora (někdy také Dubská hora, Dubín, Chotejčina, německy Eicht Berg, Eichberg) je protáhlý, částečně zalesněný vrch v Českém středohoří, asi čtyři kilometry severovýchodně od Úštěku v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Na severozápadním úbočí Dubí hory na katastrálním území Konojedy u Úštěka se na ploše 0,0896 ha nachází národní přírodní památka Dubí hora, která je v péči AOPK ČR, regionálního pracoviště Správa Chráněné krajinné oblasti České středohoří.[3]

Předmět ochrany

Národní přírodní památkou, zvanou někdy také Konojedské bochníky, je stěna starého lomu u východního okraje vesnice Konojedy.

Konojedské bochníky

Stěnový lom byl založen v lávovém proudu analcimického tefritu Dubí hory, přičemž odkryvem odhalená část je blízká čelu někdejšího lávového proudu, a proto ve srovnání s většinou ostatních neovulkanitů Českého středohoří je poznamenaná nižším stupněm eroze.

V bývalém lomu opuštěném po roce 1945, byla vyhláškou ONV Litoměřice z 21. října 1966[3] vyhlášena ochrana lokality s výskytem tzv. bochníkovitého rozpadu čediče na geologickém podloží analcimického tefritu.[4][5] Sloupce tefritu v lomové stěně jsou vysoké až osm metrů a silné přibližně osmdesát, výjimečně až sto centimetrů. Sloupce jsou prohnuté do oblouku, druhotně příčně rozpukané a modelované působením srážkové vody, což ve výsledku vytváří dojem na sebe naskládaných bochníků chleba.[6]

Neobvyklost těchto Konojedských bochníků je ještě zvýrazněna u některých skupin sloupců zahnutím a zúžením jejich vrchních částí, což je v případě českých neovulkanitů ojedinělý jev. Ohnutí sloupců bylo způsobeno morfologií terénu, na který se lávový proud vylil. Tato hákovitá forma tefritových sloupů odpovídá směru proudění magmatu a jeho rychlejšímu tuhnutí při povrchu výlevu.[6][7]

Ze silně nebo kriticky ohrožených druhů živočichů se na lokalitě vyskytují zmije obecná, slepýš křehký, ještěrka obecná a některé ohrožené druhy drabčíků.[6]

Jeden z kamenných bochníků o průměru cca 75 cm, ležící na dně lomu

Vrcholy hory a kamenolom

Masív Dubí hory tvořený sklovitým tefritem[8] je protažen v délce asi dvou kilometrů od severozápadu k jihovýchodu. Hora má dva vrcholy. Poblíž vyššího jižního vrcholu (463 m n. m.) se nachází velký, dosud činný kamenolom. Z bloků vytěžené horniny se vyrábí štípaná a řezaná dlažba, která byla podle německého pojmenování hory dříve nazývána eichtberské desky.[6] Kopec ani chráněné území nejsou zpřístupněny žádnou turisticky značenou trasou, ale k národní přírodní památce vede polní cesta z Konojed.[9]

Odkazy

Reference

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. a b AOPK ČR. NPP Dubí hora [online]. AOPK ČR [cit. 2016-09-29]. Dostupné online. 
  4. Toulavá kamera 1, str. 76, ISBN 80-7316-228-8
  5. Opis vyhlášky ONV Litoměřice na webu AOPK
  6. a b c d NPP Dubí hora – Plán péče na léta 2016–2026
  7. CAJZ, Vladimír. Dubí hora [online]. Česká geologická služba, 1994-11-10, rev. 2008-11-19 [cit. 2016-10-28]. Dostupné online. 
  8. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Dubí hora, s. 129. 
  9. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-10-28]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Fire.svg
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
NPP Dubí hora 1.JPG
Vstup do přírodní rezervace
Konojedské bochníky 2021 (18).jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Národní přírodní památka Dubí hora (Konojedské bochníky), katastrální území Konojedy u Úštěka, okres Litoměřice
Konojedské bochníky 2021 (31).jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Národní přírodní památka Dubí hora (Konojedské bochníky), katastrální území Konojedy u Úštěka, okres Litoměřice. Jeden z "konojedských bochníků", ležící na dně lomu - průměr cca 75 cm.
NPP Dubí hora 4.JPG
Lom je přírodní památkou