Dubai Tennis Championships 2018
Dubai Tennis Championships 2018 | |
---|---|
Datum | 19.–25. února 2018 (ženy) 26. února – 3. března 2018 (muži) |
Ročník | 26. (muži) / 18. (ženy) |
Místo | Dubaj, Spojené arabské emiráty |
Dějiště | Aviation Club Tennis Centre |
Kategorie | ATP World Tour 500 |
Kategorie | WTA Premier |
Dotace | 3 057 135 USD (muži) 2 623 485 USD (ženy) |
Soutěže | 32 dvouhra / 16 čtyřhra (muži) 28 dvouhra / 16 čtyřhra (ženy) |
Povrch | tvrdý – DecoTurf II / venku |
Vítězové | |
mužská dvouhra | |
Roberto Bautista Agut | |
ženská dvouhra | |
Elina Svitolinová | |
mužská čtyřhra | |
Jean-Julien Rojer / Horia Tecău | |
ženská čtyřhra | |
Čan Chao-čching / Jang Čao-süan | |
Dubai Tennis Championships | |
< 2017 2019 > | |
Dubai Tennis Championships 2018, oficiálně Dubai Duty Free Tennis Championships 2018, byl společný tenisový turnaj mužského okruhu ATP World Tour a ženského okruhu WTA Tour, hraný v areálu Aviation Club Tennis Centre na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem. Dějištěm turnaje se stala Dubaj, metropole Spojených arabských emirátů. Jednalo se o 26. ročník mužského a 18. ročník ženského turnaje.
Ženská část se konala mezi 19. až 25. únorem a řadila se do kategorie WTA Premier. Její celková dotace činila 2 623 485 miliony amerických dolarů. Muži soutěžili ve dnech 26. února až 3. března v rámci kategorie ATP World Tour 500. Dotace pro tuto polovinu dosáhla částky 3 057 135 amerických dolarů.[1]
Nejvýše nasazenými v singlových soutěžích se stali světová čtyřka Grigor Dimitrov z Bulharska a čtvrtá hráčka klasifikace Elina Svitolinová z Ukrajiny. Jako poslední přímá účastnice do dvouhry nastoupila španělská 39. žena pořadí WTA Carla Suárezová Navarrová a mezi muži v této roli na turnaji startoval francouzský 74. tenista žebříčku Pierre-Hugues Herbert.[2][1]
Osmou singlovou trofej na okruhu ATP Tour a první v kategorii ATP 500 vybojoval Španěl Roberto Bautista Agut.[3] Podruhé singlový titul na okruhu WTA Tour obhájila Ukrajinka Elina Svitolinová a připsala si jedenáctý turnajový vavřín.[4] Sedmnáctou společnou trofej z mužské čtyřhry získal nizozemsko-rumunský pár Jean-Julien Rojer a Horia Tecău, který jako první obhájil deblovou trofej na dubajském turnaji.[5] Tchajwansko-čínská dvojice Čan Chao-čching a Jang Čao-süan si odvezla debutový společný titul z ženské čtyřhry.[6]
Rozdělení bodů a finančních odměn
Rozdělení bodů
Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | Q | Q3 | Q2 | Q1 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
dvouhra mužů | 500 | 300 | 180 | 90 | 45 | 0 | — | 20 | 10 | 0 |
čtyřhra mužů | 0 | — | 45 | 25 | ||||||
dvouhra žen[2] | 470 | 305 | 185 | 100 | 55 | 1 | 25 | 18 | 13 | 1 |
čtyřhra žen[7] | 1 | — | — | — | — | — |
Finanční odměny
Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | Q3 | Q2 | Q1 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
dvouhra mužů[1][8] | $565 530 | $277 255 | $139 510 | $70 950 | $36 845 | $19 435 | — | $4 300 | $2 195 |
čtyřhra mužů[9] | $170 270 | $83 360 | $41 810 | $21 460 | $11 090 | — | — | — | |
dvouhra žen[2][10] | $651 347 | $347 060 | $185 631 | $46 623 | $24 998 | $15 867 | $7 123 | $3 784 | $2 108 |
čtyřhra žen[7] | $95 088 | $50 817 | $27 761 | $14 125 | $7 678 | — | — | — | — |
částka ve čtyřhře je uvedena na pár |
Dvouhra mužů
Nasazení
Stát | Hráč[1] | ATP | Nasazení |
---|---|---|---|
Bulharsko | Grigor Dimitrov | 4. | 1. |
Francie | Lucas Pouille | 16. | 2. |
Španělsko | Roberto Bautista Agut | 22. | 3. |
Bosna a Hercegovina | Damir Džumhur | 29. | 4. |
Francie | Richard Gasquet | 34. | 5. |
Německo | Philipp Kohlschreiber | 35. | 6. |
Srbsko | Filip Krajinović | 36. | 7. |
Japonsko | Júiči Sugita | 41. | 8. |
Žebříček ATP k 19. únoru 2018 |
Jiné formy účasti
Následující hráči obdrží divokou kartu do hlavní soutěže:
Následujíc hráč obdržel zvláštní výjimku:
Následující hráči nastoupili pod žebříčkovou ochranou:
Následující hráči postoupili z kvalifikace:
- Ernests Gulbis
- Quentin Halys
- Yannick Maden
- Gleb Sakharov
Následující hráč postoupil z kvalifikace jako tzv. šťastný poražený:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Paolo Lorenzi → nahradil jej Blaž Kavčič
Mužská čtyřhra
Nasazení
Stát | Hráč[9] | Stát | Hráč[9] | ATP | Nasazení |
---|---|---|---|---|---|
Finsko | Henri Kontinen | Austrálie | John Peers | 7. | 1. |
Nizozemsko | Jean-Julien Rojer | Rumunsko | Horia Tecău | 21. | 2. |
Chorvatsko | Ivan Dodig | USA | Rajeev Ram | 34. | 3. |
Jižní Afrika | Raven Klaasen | Nový Zéland | Michael Venus | 44. | 4. |
Žebříček ATP k 19. únoru 2018; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru |
Jiné formy účasti
Následující dvojice obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující pár postoupil z kvalifikace:
Následující pár postoupil z kvalifikace jako tzv. šťastný poražený:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Ženská dvouhra
Nasazení
Stát | Hráčka[2] | WTA | Nasazení |
---|---|---|---|
Ukrajina | Elina Svitolinová | 3. | 1. |
Španělsko | Garbiñe Muguruzaová | 4. | 2. |
Česko | Karolína Plíšková | 5. | 3. |
Lotyšsko | Jeļena Ostapenková | 6. | 4. |
Francie | Caroline Garciaová | 7. | 5. |
Německo | Angelique Kerberová | 9. | 6. |
Spojené království | Johanna Kontaová | 11. | 7. |
Francie | Kristina Mladenovicová | 13. | 8. |
Žebříček WTA k 12. únoru 2018 |
Jiné formy účasti
Následující hráčky obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující hráčky postoupily z kvalifikace:
- Sara Erraniová
- Samantha Stosurová
- Lesja Curenková
- Sofja Žuková
Následující hráčka postoupila z kvalifikace jako tzv. šťastná poražená:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Ashleigh Bartyová → nahradila ji Jekatěrina Makarovová
- Julia Görgesová → nahradila ji Carla Suárezová Navarrová
- Madison Keysová → nahradila ji Elise Mertensová
- Petra Kvitová → nahradila ji Wang Čchiang
- Mirjana Lučićová Baroniová → nahradila ji Anett Kontaveitová
Ženská čtyřhra
Nasazení
Stát | Hráčka[7] | Stát | Hráčka[7] | WTA | Nasazení |
---|---|---|---|---|---|
Rusko | Jekatěrina Makarovová | Rusko | Jelena Vesninová | 6 | 1 |
Čínská Tchaj-pej | Latisha Chan | Česko | Andrea Sestini Hlaváčková | 7 | 2 |
Česko | Lucie Šafářová | Česko | Barbora Strýcová | 22 | 3 |
Čínská Tchaj-pej | Sie Šu-wej | Čína | Pcheng Šuaj | 41 | 4. |
Žebříček WTA k 12. únoru 2018; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru |
Jiné formy účasti
Následující pár obdržel divokou kartu do hlavní soutěže:
Přehled finále
Mužská dvouhra
- Roberto Bautista Agut vs. Lucas Pouille, 6–3, 6–4
Ženská dvouhra
- Elina Svitolinová vs. Darja Kasatkinová, 6–4, 6–0
Mužská čtyřhra
- Jean-Julien Rojer / Horia Tecău vs. James Cerretani / Leander Paes, 6–2, 7–6(7–2)
Ženská čtyřhra
- Čan Chao-čching / Jang Čao-süan vs. Sie Šu-wej / Pcheng Šuaj, 4–6, 6–2, [10–6]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2018 Dubai Tennis Championships na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Dubai Tennis Championships 2018 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2018-03-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Dubai Tennis Championships 2018 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2018-03-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Španěl Bautista v Dubaji získal první trofej z turnaje ATP 500 [online]. TenisPortal.cz, 2018-03-03 [cit. 2018-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Petr Pokorný, TenisPortal.cz. Celý týden jsem hrála solidní tenis, radovala se Svitolinová po obhajobě triumfu v Dubaji [online]. TenisPortal.cz, 2018-03-03 [cit. 2018-02-25]. Dostupné online.
- ↑ ATP Staff. Champions Again: Rojer/Tecau Retain Dubai Title [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-03-03 [cit. 2018-03-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Central News Agency. Taiwan's Chan prevails in doubles at Dubai tennis championships [online]. Taiwan News, 2018-02-25 [cit. 2018-03-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Dubai Tennis Championships 2018 – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2018-03-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dubai Tennis Championships 2018 – kvalifikace mužské dvouhry [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2018-03-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Dubai Tennis Championships 2018 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2018-03-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dubai Tennis Championships 2018 – kvalifikace ženské dvouhry [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2018-03-07]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Finská vlajka
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.