Dubai Tennis Championships 2019

Dubai Tennis Championships 2019
Datum17.–23. února 2019 (ženy)
25. února – 2. března 2019 (muži)
Ročník27. (muži) / 19. (ženy)
MístoDubaj, Spojené arabské emiráty
DějištěAviation Club Tennis Centre
KategorieATP Tour 500
KategorieWTA Premier 5
Dotace2 887 895 USD (muži)
2 828 000 USD (ženy)
Soutěže32 dvouhra / 16 čtyřhra (muži)
56 dvouhra / 28 čtyřhra (ženy)
Povrchtvrdý – DecoTurf II / venku
Vítězové
mužská dvouhra
Švýcarsko Roger Federer
ženská dvouhra
Švýcarsko Belinda Bencicová
mužská čtyřhra
USA Rajeev Ram / Spojené království Joe Salisbury
ženská čtyřhra
Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej / Česko Barbora Strýcová
Dubai Tennis Championships
2018
2020 >
 

Dubai Tennis Championships 2019, oficiálně Dubai Duty Free Tennis Championships 2019, byl společný tenisový turnaj mužského okruhu ATP Tour a ženského okruhu WTA Tour, hraný v areálu Aviation Club Tennis Centre na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem. Dějištěm turnaje se stala Dubaj, metropole Spojených arabských emirátů. Jednalo se o 27. ročník mužského a 19. ročník ženského turnaje.

Ženská část se konala mezi 17. a 23. únorem 2019 a řadila se do kategorie WTA Premier 5. Její celková dotace činila 2 828 000 milionů amerických dolarů. Muži soutěžili ve dnech 25. února až 7. března 2019 v rámci kategorie ATP Tour 500. Dotace pro tuto polovinu dosáhla částky 2 887 895 amerických dolarů.[1]

Nejvýše nasazenými v singlových soutěžích se stali světová šestka Kei Nišikori z Japonska a jeho krajanka, první hráčka klasifikace Naomi Ósakaová. Jako poslední přímá účastnice do dvouhry nastoupila běloruská 63. žena žebříčku Věra Lapková a mezi muži v této roli na turnaji startoval polský 76. tenista žebříčku Hubert Hurkacz.[1][2]

Jubilejní stý titul z dvouhry okruhu ATP Tour si odvezl Švýcar Roger Federer, který zároveň získal osmou dubajskou trofej. Po Jimmym Connorsovi se stal druhým tenistou, jenž stého triumfu dosáhl. Američanovi se podařilo tuto metu pokořit v roce 1983. Poražený finalista Stefanos Tsitsipas se po turnaji premiérově posunul do elitní světové desítky jako historicky první takový Řek.[3][4][5] Třetí singlový titul na okruhu WTA Tour vybojovala 21letá Šýcarka Belinda Bencicová, která cestou za vítězstvím vyřadila čtyři hráčky první světové desítky v řadě. Ve třetím kole přitom odvrátila šest mečbolů Aryně Sabalenkové.[6]

V mužském deblu triumfovala americko-britská dvojice Rajeev Ram a Joe Salisbury, která vyhrála premiérovou společnou trofej.[7] Ženskou čtyřhru ovládl tchajwansko-český pár Sie Šu-wej a Barbora Strýcová, jehož členky ze třetí společné turnajové účasti získaly druhou trofej jako pár a navázaly na Indian Wells Masters 2018. Strýcová se poprvé v kariéře posunula na 3. místo deblového žebříčku za krajanky Siniakovou a Krejčíkovou.[8]

Rozdělení bodů a finančních odměn

Rozdělení bodů

Soutěžvítězovéfinalistésemifinalistéčtvrtfinalisté16 v kole32 v kole56 v koleQQ2Q1
dvouhra mužů5003001809045020100
čtyřhra mužů04525
dvouhra žen[2]90058535019010560130201
čtyřhra žen[9]1

Finanční odměny

Soutěžvítězovéfinalistésemifinalistéčtvrtfinalisté16 v kole32 v kole56 v koleQ2Q1
dvouhra mužů[1][10]$523 330$256 565$129 100$65 655$34 100$17 980$3 980$2 030
čtyřhra mužů[11]$157 570$77 140$38 690$19 860$10 270
dvouhra žen[2][12]$520 615$260 310$130 030$59 960$29 695$15 2407 835$4 360$2 245
čtyřhra žen[9]$148 845$75 310$37 275$18 765$9 510$4 695
částka ve čtyřhře je uvedena na pár

Dvouhra mužů

Nasazení

StátHráč[1]ATPNasazení
JaponskoJaponsko JaponskoKei Nišikori6.1.
ŠvýcarskoŠvýcarsko ŠvýcarskoRoger Federer7.2.
ChorvatskoChorvatsko ChorvatskoMarin Čilić10.3.
RuskoRusko RuskoKaren Chačanov11.4.
ŘeckoŘecko ŘeckoStefanos Tsitsipas12.5.
ChorvatskoChorvatsko ChorvatskoBorna Ćorić13.6.
KanadaKanada KanadaMilos Raonic14.7.
RuskoRusko RuskoDaniil Medveděv15.8.
Žebříček ATP k 18. únoru 2019

Jiné formy účasti

Následující hráči obdrží divokou kartu do hlavní soutěže:

Následující hráči postoupili z kvalifikace:

Odhlášení

před zahájením turnaje

Mužská čtyřhra

Nasazení

StátHráč[11]StátHráč[11]ATPNasazení
RakouskoRakousko RakouskoOliver MarachChorvatskoChorvatsko ChorvatskoMate Pavić16.1.
Jižní AfrikaJižní Afrika Jižní AfrikaRaven KlaasenNový ZélandNový Zéland Nový ZélandMichael Venus26.2.
FinskoFinsko FinskoHenri KontinenAustrálieAustrálie AustrálieJohn Peers35.3.
USAUSA USARajeev RamSpojené královstvíSpojené království Spojené královstvíJoe Salisbury45.4.
Žebříček ATP k 18. únoru 2019; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru

Jiné formy účasti

Následující dvojice obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:

Následující pár postoupil z kvalifikace:

Ženská dvouhra

Nasazení

StátHráčka[2]WTANasazení
JaponskoJaponsko JaponskoNaomi Ósakaová1.1.
ČeskoČesko ČeskoPetra Kvitová2.2.
RumunskoRumunsko RumunskoSimona Halepová3.3.
ČeskoČesko ČeskoKarolína Plíšková5.4.
NěmeckoNěmecko NěmeckoAngelique Kerberová6.5.
UkrajinaUkrajina UkrajinaElina Svitolinová7.6.
NizozemskoNizozemsko NizozemskoKiki Bertensová8.7.
BěloruskoBělorusko BěloruskoAryna Sabalenková9.8.
DánskoDánsko DánskoCaroline Wozniacká10.9.
LotyšskoLotyšsko LotyšskoAnastasija Sevastovová12.10.
RuskoRusko RuskoDarja Kasatkinová14.11.
ŠpanělskoŠpanělsko ŠpanělskoGarbiñe Muguruzaová15.12.
NěmeckoNěmecko NěmeckoJulia Görgesová16.13.
FrancieFrancie FrancieCaroline Garciaová19.14.
EstonskoEstonsko EstonskoAnett Kontaveitová20.15.
BelgieBelgie BelgieElise Mertensová21.16.
Žebříček WTA k 11. únoru 2019

Jiné formy účasti

Následující hráčky obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:

Následující hráčky postoupily z kvalifikace:

Následující hráčky postoupily z kvalifikace jako tzv. šťastné poražené:

Odhlášení

před zahájením turnaje

Skrečování

Ženská čtyřhra

Nasazení

StátHráčka[9]StátHráčka[9]WTANasazení
MaďarskoMaďarsko MaďarskoTímea BabosováFrancieFrancie FrancieKristina Mladenovicová6.1.
USAUSA USANicole MelicharováČeskoČesko ČeskoKvěta Peschkeová24.2.
Čínská Tchaj-pejČínská Tchaj-pej Čínská Tchaj-pejSie Šu-wejČeskoČesko ČeskoBarbora Strýcová27.3.
KanadaKanada KanadaGabriela DabrowskáČínaČína ČínaSü I-fan28.4.
AustrálieAustrálie AustrálieSamantha StosurováČínaČína ČínaČang Šuaj33.5.
LotyšskoLotyšsko LotyšskoJeļena OstapenkováČeskoČesko ČeskoKateřina Siniaková38.6.
ČeskoČesko ČeskoLucie HradeckáRuskoRusko RuskoJekatěrina Makarovová38.7.
NěmeckoNěmecko NěmeckoAnna-Lena GrönefeldováNizozemskoNizozemsko NizozemskoDemi Schuursová40.8.
Čínská Tchaj-pejČínská Tchaj-pej Čínská Tchaj-pejČan Chao-čchingČínská Tchaj-pejČínská Tchaj-pej Čínská Tchaj-pejLatisha Chan41.9.
Žebříček WTA k 11. únoru 2019; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru

Jiné formy účasti

Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:

  • USA Julia Elbabová / Rusko Alena Fominová
  • Spojené království Sarah Beth Greyová / Spojené království Eden Silvová

Následující páry nastoupily z pozice náhradníka:[2]

Odhlášení

před zahájením turnaje
v průběhu turnaje

Přehled finále

Mužská dvouhra

Podrobnější informace naleznete v článku Dubai Tennis Championships 2019 – mužská dvouhra.

Ženská dvouhra

Podrobnější informace naleznete v článku Dubai Tennis Championships 2019 – ženská dvouhra.

Mužská čtyřhra

Podrobnější informace naleznete v článku Dubai Tennis Championships 2019 – mužská čtyřhra.

Ženská čtyřhra

Podrobnější informace naleznete v článku Dubai Tennis Championships 2019 – ženská čtyřhra.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2019 Dubai Tennis Championships na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Dubai Tennis Championships 2019 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f g h i j k Dubai Tennis Championships 2019 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Federer Joins Exclusive Club With 100th Title [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Petr Pokorný, Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Federer v Dubaji slaví jubilejní 100. titul [online]. TenisPortal.cz, 2019-03-02 [cit. 2019-02-23]. Dostupné online. 
  5. Tsitsipas makes top-10 debut after fightback vs Monfils books Dubai final spot [online]. 2019-03-01 [cit. 2019-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Kvitová v dubajském finále podlehla Švýcarce Bencicové [online]. TenisPortal.cz, 2019-02-23 [cit. 2019-02-24]. Dostupné online. 
  7. Ram/Salisbury Capture Maiden Team Title In Dubai [online]. ATP Tour, Inc., 2019-03-02 [cit. 2019-03-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Třetí turnaj, druhý titul. Strýcová a Su-Wei Hsieh ovládly Dubaj [online]. TenisPortal.cz, 2019-02-23 [cit. 2019-02-23]. Dostupné online. 
  9. a b c d e Dubai Tennis Championships 2019 – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Dubai Tennis Championships 2019 – kvalifikace mužské dvouhry [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. a b c Dubai Tennis Championships 2019 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Dubai Tennis Championships 2019 – kvalifikace ženské dvouhry [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Oman.svg
Autor: See File history below for details., Licence: CC0
Ománská vlajka
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia