Dubai Tennis Championships 2019
| Dubai Tennis Championships 2019 | |
|---|---|
| Datum | 17.–23. února 2019 (ženy) 25. února – 2. března 2019 (muži) |
| Ročník | 27. (muži) / 19. (ženy) |
| Místo | Dubaj, Spojené arabské emiráty |
| Dějiště | Aviation Club Tennis Centre |
| Kategorie | ATP Tour 500 |
| Kategorie | WTA Premier 5 |
| Dotace | 2 887 895 USD (muži) 2 828 000 USD (ženy) |
| Soutěže | 32 dvouhra / 16 čtyřhra (muži) 56 dvouhra / 28 čtyřhra (ženy) |
| Povrch | tvrdý – DecoTurf II / venku |
| Vítězové | |
| mužská dvouhra | |
 Roger Federer | |
| ženská dvouhra | |
| Belinda Bencicová | |
| mužská čtyřhra | |
 Rajeev Ram /  Joe Salisbury | |
| ženská čtyřhra | |
 Sie Šu-wej /  Barbora Strýcová | |
| Dubai Tennis Championships | |
< 2018 2020 > | |
Dubai Tennis Championships 2019, oficiálně Dubai Duty Free Tennis Championships 2019, byl společný tenisový turnaj mužského okruhu ATP Tour a ženského okruhu WTA Tour, hraný v areálu Aviation Club Tennis Centre na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem. Dějištěm turnaje se stala Dubaj, metropole Spojených arabských emirátů. Jednalo se o 27. ročník mužského a 19. ročník ženského turnaje.
Ženská část se konala mezi 17. a 23. únorem 2019 a řadila se do kategorie WTA Premier 5. Její celková dotace činila 2 828 000 milionů amerických dolarů. Muži soutěžili ve dnech 25. února až 7. března 2019 v rámci kategorie ATP Tour 500. Dotace pro tuto polovinu dosáhla částky 2 887 895 amerických dolarů.[1]
Nejvýše nasazenými v singlových soutěžích se stali světová šestka Kei Nišikori z Japonska a jeho krajanka, první hráčka klasifikace Naomi Ósakaová. Jako poslední přímá účastnice do dvouhry nastoupila běloruská 63. žena žebříčku Věra Lapková a mezi muži v této roli na turnaji startoval polský 76. tenista žebříčku Hubert Hurkacz.[1][2]
Jubilejní stý titul z dvouhry okruhu ATP Tour si odvezl Švýcar Roger Federer, který zároveň získal osmou dubajskou trofej. Po Jimmym Connorsovi se stal druhým tenistou, jenž stého triumfu dosáhl. Američanovi se podařilo tuto metu pokořit v roce 1983. Poražený finalista Stefanos Tsitsipas se po turnaji premiérově posunul do elitní světové desítky jako historicky první takový Řek.[3][4][5] Třetí singlový titul na okruhu WTA Tour vybojovala 21letá Šýcarka Belinda Bencicová, která cestou za vítězstvím vyřadila čtyři hráčky první světové desítky v řadě. Ve třetím kole přitom odvrátila šest mečbolů Aryně Sabalenkové.[6]
V mužském deblu triumfovala americko-britská dvojice Rajeev Ram a Joe Salisbury, která vyhrála premiérovou společnou trofej.[7] Ženskou čtyřhru ovládl tchajwansko-český pár Sie Šu-wej a Barbora Strýcová, jehož členky ze třetí společné turnajové účasti získaly druhou trofej jako pár a navázaly na Indian Wells Masters 2018. Strýcová se poprvé v kariéře posunula na 3. místo deblového žebříčku za krajanky Siniakovou a Krejčíkovou.[8]
Rozdělení bodů a finančních odměn
Rozdělení bodů
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | 56 v kole | Q | Q2 | Q1 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra mužů | 500 | 300 | 180 | 90 | 45 | 0 | — | 20 | 10 | 0 |
| čtyřhra mužů | 0 | — | 45 | 25 | ||||||
| dvouhra žen[2] | 900 | 585 | 350 | 190 | 105 | 60 | 1 | 30 | 20 | 1 |
| čtyřhra žen[9] | 1 | — | — | — | — |
Finanční odměny
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | 56 v kole | Q2 | Q1 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra mužů[1][10] | $523 330 | $256 565 | $129 100 | $65 655 | $34 100 | $17 980 | — | $3 980 | $2 030 |
| čtyřhra mužů[11] | $157 570 | $77 140 | $38 690 | $19 860 | $10 270 | — | — | — | |
| dvouhra žen[2][12] | $520 615 | $260 310 | $130 030 | $59 960 | $29 695 | $15 240 | 7 835 | $4 360 | $2 245 |
| čtyřhra žen[9] | $148 845 | $75 310 | $37 275 | $18 765 | $9 510 | $4 695 | — | — | — |
| částka ve čtyřhře je uvedena na pár | |||||||||
Dvouhra mužů
Nasazení
| Stát | Hráč[1] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|
 Japonsko | Kei Nišikori | 6. | 1. |
| Švýcarsko | Roger Federer | 7. | 2. |
 Chorvatsko | Marin Čilić | 10. | 3. |
 Rusko | Karen Chačanov | 11. | 4. |
 Řecko | Stefanos Tsitsipas | 12. | 5. |
| Chorvatsko | Borna Ćorić | 13. | 6. |
 Kanada | Milos Raonic | 14. | 7. |
| Rusko | Daniil Medveděv | 15. | 8. |
| Žebříček ATP k 18. únoru 2019 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráči obdrží divokou kartu do hlavní soutěže:
Marcos Baghdatis
Ramkumar Ramanathan
Mohamed Safwat
Následující hráči postoupili z kvalifikace:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Čong Hjon → nahradil jej 
Benoît Paire- Pierre-Hugues Herbert → nahradil jej
Denis Kudla 
Andy Murray → nahradil jej 
Robin Haase
Mužská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráč[11] | Stát | Hráč[11] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
 Rakousko | Oliver Marach | Chorvatsko | Mate Pavić | 16. | 1. |
 Jižní Afrika | Raven Klaasen |  Nový Zéland | Michael Venus | 26. | 2. |
 Finsko | Henri Kontinen |  Austrálie | John Peers | 35. | 3. |
| USA | Rajeev Ram | Spojené království | Joe Salisbury | 45. | 4. |
| Žebříček ATP k 18. únoru 2019; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující dvojice obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující pár postoupil z kvalifikace:
Ženská dvouhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[2] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|
| Japonsko | Naomi Ósakaová | 1. | 1. |
| Česko | Petra Kvitová | 2. | 2. |
 Rumunsko | Simona Halepová | 3. | 3. |
| Česko | Karolína Plíšková | 5. | 4. |
 Německo | Angelique Kerberová | 6. | 5. |
 Ukrajina | Elina Svitolinová | 7. | 6. |
 Nizozemsko | Kiki Bertensová | 8. | 7. |
 Bělorusko | Aryna Sabalenková | 9. | 8. |
 Dánsko | |||
 Lotyšsko | Anastasija Sevastovová | 12. | 10. |
| Rusko | Darja Kasatkinová | 14. | 11. |
 Španělsko | Garbiñe Muguruzaová | 15. | 12. |
| Německo | Julia Görgesová | 16. | 13. |
 Francie | Caroline Garciaová | 19. | 14. |
 Estonsko | Anett Kontaveitová | 20. | 15. |
 Belgie | Elise Mertensová | 21. | 16. |
| Žebříček WTA k 11. únoru 2019 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráčky obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Fatma Al-Nabhaniová
Eugenie Bouchardová
Sara Erraniová
Samantha Stosurová
Následující hráčky postoupily z kvalifikace:
Lara Arruabarrenová- Jennifer Bradyová
Zarina Dijasová
Magdalena Fręchová
Lucie Hradecká
Ivana Jorovićová- Bernarda Perová
Ču Lin
Následující hráčky postoupily z kvalifikace jako tzv. šťastné poražené:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Ashleigh Bartyová → nahradila ji
Ons Džabúrová - Danielle Collinsová → nahradila ji
Jekatěrina Makarovová - Camila Giorgiová → nahradila ji
Dalila Jakupovićová - Madison Keysová → nahradila ji
Dajana Jastremská 
Maria Sakkariová → nahradila ji 
Tímea Babosová- Samantha Stosurová → nahradila ji
Stefanie Vögeleová - Wang Čchiang → nahradila ji
Věra Lapková 
Caroline Wozniacká → nahradila ji Polona Hercogová
Skrečování
- Ons Džabúrová (poranění pravého ramena)[2]
- Julia Putincevová (poranění bederní části zad)[2]
Ženská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[9] | Stát | Hráčka[9] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
 Maďarsko | Tímea Babosová | Francie | Kristina Mladenovicová | 6. | 1. |
| USA | Nicole Melicharová | Česko | Květa Peschkeová | 24. | 2. |
| Čínská Tchaj-pej | Sie Šu-wej | Česko | Barbora Strýcová | 27. | 3. |
| Kanada | Gabriela Dabrowská |  Čína | Sü I-fan | 28. | 4. |
| Austrálie | Čína | ||||
| Lotyšsko | Jeļena Ostapenková | Česko | Kateřina Siniaková | 38. | 6. |
| Česko | Lucie Hradecká | Rusko | Jekatěrina Makarovová | 38. | 7. |
| Německo | Anna-Lena Grönefeldová | Nizozemsko | Demi Schuursová | 40. | 8. |
| Čínská Tchaj-pej | Čan Chao-čching | Čínská Tchaj-pej | Latisha Chan | 41. | 9. |
| Žebříček WTA k 11. únoru 2019; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Julia Elbabová / Alena Fominová
- Sarah Beth Greyová / Eden Silvová
Následující páry nastoupily z pozice náhradníka:[2]
- Eugenie Bouchardová / Sofia Keninová
- Prarthana Thombareová / Eva Wacannová
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Elise Mertensová (poranění levé kyčle)[2]
Anastasija Sevastovová (poranění bederní části zad)[2]- Samantha Stosurová (osobní důvody)[2]
- v průběhu turnaje
- Eugenie Bouchardová (levostranné poranění břišní stěny)[2]
- Ons Džabúrová (poranění pravého ramena)[9]
Přehled finále
Mužská dvouhra
- Roger Federer vs. Stefanos Tsitsipas, 6–4, 6–4
Ženská dvouhra
- Belinda Bencicová vs. Petra Kvitová, 6–3, 1–6, 6–2
Mužská čtyřhra
- Rajeev Ram / Joe Salisbury vs.
Ben McLachlan / 
Jan-Lennard Struff, 7–6(7–4), 6–3
Ženská čtyřhra
Sie Šu-wej / Barbora Strýcová vs. Lucie Hradecká / Jekatěrina Makarovová, 6–4, 6–4
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2019 Dubai Tennis Championships na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Dubai Tennis Championships 2019 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i j k Dubai Tennis Championships 2019 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Federer Joins Exclusive Club With 100th Title [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Petr Pokorný, Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Federer v Dubaji slaví jubilejní 100. titul [online]. TenisPortal.cz, 2019-03-02 [cit. 2019-02-23]. Dostupné online.
- ↑ Tsitsipas makes top-10 debut after fightback vs Monfils books Dubai final spot [online]. 2019-03-01 [cit. 2019-03-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Kvitová v dubajském finále podlehla Švýcarce Bencicové [online]. TenisPortal.cz, 2019-02-23 [cit. 2019-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Ram/Salisbury Capture Maiden Team Title In Dubai [online]. ATP Tour, Inc., 2019-03-02 [cit. 2019-03-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Třetí turnaj, druhý titul. Strýcová a Su-Wei Hsieh ovládly Dubaj [online]. TenisPortal.cz, 2019-02-23 [cit. 2019-02-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Dubai Tennis Championships 2019 – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dubai Tennis Championships 2019 – kvalifikace mužské dvouhry [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Dubai Tennis Championships 2019 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dubai Tennis Championships 2019 – kvalifikace ženské dvouhry [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
.svg)
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
.svg)
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
| zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
| žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
| červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
| modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
| bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
| černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Finská vlajka
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
