Dubai Tennis Championships 2021
| Dubai Tennis Championships 2021 | |
|---|---|
| Datum | 7.–13. března 2021 (ženy) 15.–21. března 2021 (muži) |
| Ročník | 29. (muži) / 21. (ženy) |
| Místo | Dubaj, Spojené arabské emiráty |
| Dějiště | Aviation Club Tennis Centre |
| Kategorie | ATP Tour 500 |
| Kategorie | WTA 1000 |
| Dotace | 1 897 805 USD (muži) 1 835 490 USD (ženy) |
| Ředitel | Salah Tahlak |
| Soutěže | 48 dvouhra / 16 čtyřhra (muži) 56 dvouhra / 28 čtyřhra (ženy) |
| Povrch | tvrdý – DecoTurf II / venku |
| Vítězové | |
| mužská dvouhra | |
 Aslan Karacev | |
| ženská dvouhra | |
 Garbiñe Muguruzaová | |
| mužská čtyřhra | |
 Juan Sebastián Cabal / Robert Farah | |
| ženská čtyřhra | |
 Alexa Guarachiová /  Darija Juraková | |
| Dubai Tennis Championships | |
< 2020 2022 > | |
Dubai Tennis Championships 2021, oficiálně Dubai Duty Free Tennis Championships 2021, byl společný tenisový turnaj mužského okruhu ATP Tour a ženského okruhu WTA Tour, hraný v areálu Aviation Club Tennis Centre na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem. Dějištěm turnaje se stala Dubaj, metropole Spojených arabských emirátů. Jednalo se o 29. ročník mužského a 21. ročník ženského turnaje.
Ženská část se konala mezi 7. až 13. březnem 2021 a řadila se do kategorie WTA 1000. Její celková dotace činila 1 835 490 amerických dolarů. Mužská polovina navázala mezi 15. až 21. březnem 2021 v rámci kategorie ATP Tour 500. Dotace pro tuto polovinu dosáhla částky 1 897 805 amerických dolarů.[1][2]
Nejvýše nasazenými v singlových soutěžích se stali rakouská světová čtyřka Dominic Thiem a mezi ženami pátá hráčka klasifikace Elina Svitolinová z Ukrajiny. Jako poslední přímí účastníci do dvouher nastoupili 67. žena žebříčku, Rumunka Sorana Cîrsteaová, a mezi muži 89. tenista pořadí Marco Cecchinato z Itálie.[3][2]
Turnajem v Dauhá se na okruh po více než roce vrátil osminásobný šampion dubajského turnaje, 39letý Roger Federer. Naposledy předtím startoval na lednovém Australian Open 2020.[4] Přihlášen byl i do navazující události v Dubaji. Po katarském vyřazení se však odhlásil, s cílem zaměřit se na trénink.[5]
První singlovou trofej na okruhu ATP Tour získal 27letý Rus Aslan Karacev, jenž se premiérově posunul do elitní světové třicítky, na 27. místo žebříčku.[6] Osmý titul v kariéře z ženské dvouhry si odvezla Španělka Garbiñe Muguruzaová.[7]
Mužský debl ovládl první světový pár Kolumbijců Juan Sebastián Cabal s Robertem Farahem, jehož členové si připsali sedmnáctý společný triumf.[8] První společnou trofej v ženské čtyřhře vybojoval chilsko-chorvatský Alexa Guarachiová a Darija Juraková.[9]
Rozdělení bodů a finančních odměn
Rozdělení bodů
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | 48/56 v kole | Q | Q2 | Q1 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra mužů | 500 | 300 | 180 | 90 | 45 | 20 | 0 | 10 | 4 | 0 |
| čtyřhra mužů | 0 | — | — | — | — | — | ||||
| dvouhra žen[3] | 900 | 585 | 350 | 190 | 105 | 60 | 1 | 30 | 20 | 1 |
| čtyřhra žen[10] | 1 | — | — | — | — |
Finanční odměny
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | 48/56 v kole | Q2 | Q1 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra mužů[1][2][11] | 149 490 $ | 110 530 $ | 78 710 $ | 53 590 $ | 33 495 $ | 19 620 $ | 13 300 $ | 8 875 $ | 4 690 $ |
| čtyřhra mužů[1][12] | 52 850 $ | 39 780 $ | 28 620 $ | 18 840 $ | 11 860 $ | — | — | — | — |
| dvouhra žen[3][13] | 221 500 $ | 164 000 $ | 87 000 $ | 41 500 $ | 21 000 $ | 13 300 $ | 10 750 $ | 6 300 $ | 3 250 $ |
| čtyřhra žen[10] | 67 000 $ | 43 990 $ | 27 500 $ | 13 800 $ | 8 700 $ | 6 500 $ | — | — | — |
| částka ve čtyřhře je uvedena na pár | |||||||||
Dvouhra mužů
Nasazení
| Stát | Hráč[2] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|
 Rakousko | Dominic Thiem | 4. | 1. |
| Rusko | Andrej Rubljov | 8. | 2. |
 Kanada | Denis Shapovalov | 11. | 3. |
| Španělsko | Roberto Bautista Agut | 13. | 4. |
 Belgie | David Goffin | 14. | 5. |
| Španělsko | Pablo Carreño Busta | 16. | 6. |
 Švýcarsko | Stan Wawrinka | 20. | 7. |
| Rusko | Karen Chačanov | 21. | 8. |
 Austrálie | Alex de Minaur | 23. | 9. |
| Chorvatsko | Borna Ćorić | 24. | 10. |
 Srbsko | Dušan Lajović | 27. | 11. |
 Spojené království | Dan Evans | 28. | 12. |
 Polsko | Hubert Hurkacz | 30. | 13. |
| Srbsko | Filip Krajinović | 32. | 14. |
 USA | Taylor Fritz | 33. | 14. |
 Itálie | Jannik Sinner | 34. | 16. |
| Žebříček ATP k 8. březnu 2021 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráč obdržel divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující hráč získal zvláštní výjimku:
Následující hráči postoupili z kvalifikace:
Juki Bhambri
Lloyd Harris
Michail Kukuškin
Christopher O'Connell
Emil Ruusuvuori
Bernabé Zapata Miralles
Následující hráči postoupili z kvalifikace jako šťastní poražení:
Radu Albot
Lorenzo Giustino
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Matteo Berrettini → nahradil jej Alejandro Davidovich Fokina
Borna Ćorić → nahradil jej Lorenzo Giustino- Nick Kyrgios → nahradil jej
Aljaž Bedene 
Gaël Monfils → nahradil jej 
Márton Fucsovics
Roger Federer → nahradil jej 
Jošihito Nišioka- Stan Wawrinka → nahradil jej Radu Albot
Skrečování
Mužská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráč[12] | Stát | Hráč[12] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
| Kolumbie | Juan Sebastián Cabal | Kolumbie | Robert Farah | 3. | 1. |
| Chorvatsko | Nikola Mektić | Chorvatsko | Mate Pavić | 7. | 2. |
| Chorvatsko | Ivan Dodig |  Slovensko | Filip Polášek | 19. | 3. |
 Nizozemsko | Wesley Koolhof | Polsko | Łukasz Kubot | 19. | 4. |
| Žebříček ATP k 8. březnu 2021; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující dvojice obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Omar Alawadhi / Hamad Abbas Janahi
Vasek Pospisil / 
Nenad Zimonjić
Následující pár postoupil z kvalifikace:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Henri Kontinen / Édouard Roger-Vasselin → nahradili je Henri Kontinen / Jordan Thompson
Sander Gillé / Joran Vliegen → nahradili je David Goffin / Joran Vliegen
Karen Chačanov / Andrej Rubljov → nahradili je 
Marcelo Arévalo / 
Matwé Middelkoop
Ženská dvouhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[3] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|
 Ukrajina | Elina Svitolinová | 5. | 1. |
 Česko | Karolína Plíšková | 6. | 2. |
 Bělorusko | Aryna Sabalenková | 8. | 3. |
| Česko | Petra Kvitová | 10. | 4. |
| Nizozemsko | Kiki Bertensová | 11. | 5. |
| Švýcarsko | Belinda Bencicová | 12. | 6. |
| Bělorusko | |||
| Polsko | Iga Świąteková | 15. | 8. |
| Španělsko | Garbiñe Muguruzaová | 16. | 9. |
| Belgie | Elise Mertensová | 18. | 10. |
| USA | Madison Keysová | 19. | 11. |
| Česko | Markéta Vondroušová | 20. | 12. |
| Chorvatsko | Petra Martićová | 21. | 13. |
 Kazachstán | Jelena Rybakinová | 23. | 14. |
 Estonsko | Anett Kontaveitová | 24. | 15. |
 Řecko | Maria Sakkariová | 25. | 16. |
| Žebříček WTA k 1. březnu 2021 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráčky obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující hráčka nastoupila pod žebříčkovou ochranou:
Následující hráčky postoupily z kvalifikace:
Irina-Camelia Beguová- Ana Bogdanová
Kaia Kanepiová- Ana Konjuhová
Liang En-šuo
Tereza Martincová
Lesja Curenková- Katarina Zavacká
Následující hráčky postoupily z kvalifikace jako tzv. šťastné poražené:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Bianca Andreescuová → nahradila ji Alizé Cornetová
Viktoria Azarenková → nahradila ji Martina Trevisanová- Paula Badosová → nahradila ji Misaki Doiová
- Ashleigh Bartyová → nahradila ji Kateřina Siniaková
Jennifer Bradyová → nahradila ji Bernarda Peraová- Danielle Collinsová → nahradila ji Kristýna Plíšková
- Fiona Ferrová → nahradila ji
Viktorija Tomovová - Simona Halepová → nahradila ji Jessica Pegulaová
- Sofia Keninová → nahradila ji Kristina Mladenovicová
Magda Linetteová → nahradila ji Jil Teichmannová- Karolína Muchová → nahradila ji Barbora Krejčíková
- Julia Putincevová → nahradila ji Paula Badosová
- Alison Riskeová → nahradila ji
Anastasija Sevastovová - Barbora Strýcová → nahradila ji
Laura Siegemundová - Donna Vekićová → nahradila ji Patricia Maria Țigová
Čang Šuaj → nahradila ji Shelby Rogersová
Ženská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[10] | Stát | Hráčka[10] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
| Belgie | Elise Mertensová | Bělorusko | Aryna Sabalenková | 3. | 1. |
| Česko | Barbora Krejčíková | Česko | Kateřina Siniaková | 15. | 2. |
| USA | Nicole Melicharová | Nizozemsko | Demi Schuursová | 23. | 3. |
 Japonsko | Šúko Aojamová | Japonsko | Ena Šibaharaová | 29. | 4. |
 Maďarsko | Tímea Babosová | Rusko | Veronika Kuděrmetovová | 32. | 5. |
| Kanada | Gabriela Dabrowská | USA | Coco Gauffová | 57. | 6. |
| USA | Hayley Carterová |  Brazílie | Luisa Stefaniová | 61. | 7. |
| Chile | Alexa Guarachiová | Chorvatsko | Darija Juraková | 63. | 8. |
| Žebříček WTA k 1. březnu 2021; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Sarah Behbehaniová / 
Çağla Büyükakçay
Eden Silvaová / Rosalie van der Hoeková
Následující páry nastoupily do čtyřhry pod žebříčkovou ochranou:
- Natela Dzalamidzeová /
Cornelia Listerová - Andreja Klepačová / Sania Mirzaová
- Aleksandra Krunićová / Alexandra Panovová
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Čang Šuaj / Čeng Saj-saj → nahradily je Shelby Rogersová / Čeng Saj-saj
- Sharon Fichmanová / Monica Niculescuová → nahradily je Monica Niculescuová / Anastasija Potapovová
Přehled finále
Mužská dvouhra
- Aslan Karacev vs. Lloyd Harris, 6–3, 6–2
Ženská dvouhra
- Garbiñe Muguruzaová vs. Barbora Krejčíková, 7–6(8–6), 6–3
Mužská čtyřhra
Juan Sebastián Cabal / Robert Farah vs. Nikola Mektić / Mate Pavić, 7–6(7–0), 7–6(7–4)
Ženská čtyřhra
Alexa Guarachiová / Darija Juraková vs. Sü I-fan / Jang Čao-süan, 6–0, 6–3
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2021 Dubai Tennis Championships na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Dubai Tennis Championships Prize Money 2021 [Confirmed] - peRFect Tennis [online]. perfect tennis [cit. 2021-03-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Dubai Tennis Championships 2021 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-03-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Dubai Tennis Championships 2021 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GOMES, Alaric. It’s official: Roger Federer confirms for Dubai Tennis Championships. gulfnews.com [online]. 2021-02-16 [cit. 2021-03-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Roger Federer Announces Dubai Withdrawal [online]. ATP Tour, Inc., 2021-03-12 [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Loni v létě skoro neznámý. Dnes v Dubaji ruská kometa Karacev slaví premiérový titul a posun do Top 30. TenisPortal.cz [online]. LiveSport, 2021-03-20 [cit. 2021-03-23]. Dostupné online.
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Krejčíková měla setbol a vzdorovala přes dvě hodiny. První titul ale přes Muguruzaovou nevybojovala. TenisPortal.cz [online]. 2021-03-13 [cit. 2021-03-13]. Dostupné online.
- ↑ Juan Sebastian Cabal & Robert Farah Capture Dubai Trophy [online]. ATP Tour, Inc., 2021-03-20 [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Muguruza back in the winner's circle, beats Krejcikova for Dubai title. Women's Tennis Association [online]. 2021-03-13 [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Dubai Tennis Championships 2021 – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2021-03-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dubai Tennis Championships 2021 – kvalifikace mužské dvouhry [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-03-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Dubai Tennis Championships 2021 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-03-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dubai Tennis Championships 2021 – kvalifikace ženské dvouhry [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2021-03-08]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0..svg)
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
.svg)
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
| zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
| žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
| červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
| modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
| bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
| černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Finská vlajka
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
