Dubai Tennis Championships 2022
| Dubai Tennis Championships 2022 | |
|---|---|
| Datum | 14.–19. února 2022 (ženy) 21.–26. února 2022 (muži) |
| Ročník | 30. (muži) / 22. (ženy) |
| Místo | Dubaj, Spojené arabské emiráty |
| Dějiště | Aviation Club Tennis Centre |
| Kategorie | ATP Tour 500 |
| Kategorie | WTA 500 |
| Dotace | 2 794 840 USD (muži) 768 680 USD (ženy) |
| Prize money | 2 794 840 USD (muži) 703 580 USD (ženy) |
| Ředitel | Salah Tahlak |
| Soutěže | 32 dvouhra / 16 čtyřhra |
| Povrch | tvrdý – DecoTurf II / venku |
| Vítězové | |
| mužská dvouhra | |
 Andrej Rubljov | |
| ženská dvouhra | |
 Jeļena Ostapenková | |
| mužská čtyřhra | |
 Tim Pütz /  Michael Venus | |
| ženská čtyřhra | |
Veronika Kuděrmetovová /  Elise Mertensová | |
| Dubai Tennis Championships | |
< 2021 2023 > | |
Dubai Tennis Championships 2022, oficiálně Dubai Duty Free Tennis Championships 2022, byl společný tenisový turnaj mužského okruhu ATP Tour a ženského okruhu WTA Tour, hraný v areálu Aviation Club Tennis Centre na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem. Dějištěm turnaje se stala Dubaj, metropole Spojených arabských emirátů. Jednalo se o 30. ročník mužského a 22. ročník ženského turnaje.
Ženská část se konala mezi 14. až 19. únorem 2022 a patřila do kategorie WTA 500. Její celková dotace činila 768 680 dolarů. Mužská polovina navázala mezi 21. až 26. únorem 2022 v rámci kategorie ATP Tour 500. Dotace pro tuto polovinu dosáhla částky 2 949 665 dolarů.[1] Nejvýše nasazenou se mezi ženami stala druhá hráčka žebříčku Aryna Sabalenková z Běloruska a v mužské části srbská světová jednička Novak Djoković. Po čtvrtfinálové prohře s českým kvalifikantem Jiřím Veselým opustil Srb pozici světové jedničky, na které figuroval nepřetržitě 86 týdnů. Na čele jej poprvé vystřídal Rus Daniil Medveděv.[2][3] Jako poslední přímý účastník do dvouhry nastoupil 57. tenista pořadí Botic van de Zandschulp z Nizozemska.[4][1]
Jubilejní desátý singlový titul na okruhu ATP Tour vybojoval Rus Andrej Rubljov.[5] Pátou trofej z dvouhry okruhu WTA Tour si odvezla Lotyška Jeļena Ostapenková, jež se vrátila do elitní světové dvacítky.[6] V mužské čtyřhře triumfovala německo-novozélandská dvojice Tim Pütz a Michael Venus, která udržela finálovou neporazitelnost a připsala si třetí společný titul.[7] Ženský debl ovládl rusko-belgický pár Veronika Kuděrmetovová a Elise Mertensová, jehož členky vyhrály druhou společnou trofej.[6]
Rozdělení bodů a finančních odměn
Rozdělení bodů
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | Q | Q3 | Q2 | Q1 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra mužů[1] | 500 | 300 | 180 | 90 | 45 | 0 | 20 | — | 10 | 0 |
| čtyřhra mužů[8] | 0 | — | 45 | — | 25 | |||||
| dvouhra žen[4] | 470 | 305 | 185 | 100 | 55 | 1 | 25 | 18 | 13 | 1 |
| čtyřhra žen[9] | 1 | — | — | — | — | — |
Finanční odměny
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | Q3 | Q2 | Q1 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra mužů[1][10] | 523 740 $ | 282 300 $ | 149 870 $ | 76 570 $ | 40 875 $ | 21 800 $ | — | 11 170 $ | 6 270 $ |
| čtyřhra mužů[8] | 171 670 $ | 91 560 $ | 46 320 $ | 23 160 $ | 11 720 $ | — | — | — | |
| dvouhra žen[4][11] | 104 180 $ | 64 800 $ | 37 500 $ | 17 500 $ | 9 000 $ | 6 200 $ | 3 000 $ | 2 000 $ | 1 500 $ |
| čtyřhra žen[9] | 36 200 $ | 22 000 $ | 12 500 $ | 6 500 $ | 3 900 $ | — | — | — | — |
| částka ve čtyřhře je uvedena na pár | |||||||||
Dvouhra mužů
Nasazení
| Stát | Hráč[1] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|
 Srbsko | Novak Djoković | 1. | 1. |
| Rusko | Andrej Rubljov | 7. | 2. |
 Kanada | |||
 Itálie | Jannik Sinner | 10. | 4. |
 Polsko | Hubert Hurkacz | 11. | 5. |
| Kanada | Denis Shapovalov | 12. | 6. |
| Rusko | Aslan Karacev | 15. | 7. |
 Španělsko | Roberto Bautista Agut | 16. | 8. |
| Žebříček ATP k 14. únoru 2022 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráč obdržel divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující hráči postoupili z kvalifikace:
Ričardas Berankis
Taró Daniel
Christopher O'Connell
Jiří Veselý
Následující hráči postoupili z kvalifikace jako šťastní poražení:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Félix Auger-Aliassime → nahradil jej Alexei Popyrin
Borna Ćorić → nahradil jej 
Jan-Lennard Struff
Gaël Monfils → nahradil jej 
Kwon Sun-u
Botic van de Zandschulp → nahradil jej 
Alex Molčan
Mužská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráč[8] | Stát | Hráč[8] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
 Chorvatsko | Nikola Mektić | Chorvatsko | Mate Pavić | 3. | 1. |
 USA | Rajeev Ram |  Spojené království | Joe Salisbury | 7. | 2. |
 Austrálie | John Peers |  Slovensko | Filip Polášek | 18. | 3. |
| Německo | Tim Pütz | Nový Zéland | Michael Venus | 31. | 4. |
| Žebříček ATP k 14. únoru 2022; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující dvojice obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Abdulrahman Al Janahi / Omar Alawadhi
Saketh Myneni / Ramkumar Ramanathan
Následující pár postoupil z kvalifikace:
Alexandr Bublik / 
Altuğ Çelikbilek
Následující páry postoupily z kvalifikace jako šťastní poražení:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Marin Čilić / Ivan Dodig → nahradili je
Jonatan Erlich / Jan-Lennard Struff 
Karen Chačanov / Andrej Rubljov → nahradili je 
Dan Evans / Ken Skupski
Ženská dvouhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[4] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|
 Bělorusko | Aryna Sabalenková | 2. | 1. |
 Česko | Barbora Krejčíková | 3. | 2. |
| Španělsko | Paula Badosová | 5. | 3. |
| Španělsko | Garbiñe Muguruzaová | 6. | 4. |
 Řecko | |||
| Polsko | Iga Świąteková | 8. | 6. |
 Estonsko | |||
 Tunisko | Ons Džabúrová | 10. | 8. |
| USA | Danielle Collinsová | 11. | 9. |
 Ukrajina | Elina Svitolinová | 15. | 10. |
| Žebříček WTA k 7. únoru 2022 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráčky obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující hráčka obdržela do hlavní soutěže zvláštní výjimku:
Následující hráčky postoupily z kvalifikace:
- Varvara Gračovová
Marta Kosťuková
Elena-Gabriela Ruseová- Kateřina Siniaková
- Markéta Vondroušová
- Dajana Jastremská
Následující hráčky postoupily z kvalifikace jako šťastné poražené:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Belinda Bencicová → nahradila ji Veronika Kuděrmetovová- Angelique Kerberová → nahradila ji
Elise Mertensová 
Anett Kontaveitová → nahradila ji Ajla Tomljanovićová- Anastasija Pavljučenkovová → nahradila ji
Camila Giorgiová - Karolína Plíšková → nahradila ji
Jeļena Ostapenková - Jelena Rybakinová → nahradila ji
Danielle Collinsová 
Maria Sakkariová → nahradila ji Jil Teichmannová
- v průběhu turnaje
- Markéta Vondroušová (poranění pravého přitahovače)
Skrečování
- Danielle Collinsová (závrať)
Ženská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[9] | Stát | Hráčka[9] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
 Japonsko | Ena Šibaharaová |  Čína | Čang Šuaj | 12. | 1. |
| Rusko | Veronika Kuděrmetovová | Belgie | Elise Mertensová | 13. | 2. |
 Chile | Alexa Guarachiová | Chorvatsko | Darija Juraková Schreiberová | 23. | 3. |
| Kanada | Gabriela Dabrowská |  Mexiko | Giuliana Olmosová | 28. | 4. |
| Žebříček WTA k 7. únoru 2022; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Lucie Hradecká / Sania Mirzaová
- Eden Silvaová / Kimberley Zimmermannová
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Alexa Guarachiová / Nicole Melicharová-Martinezová → nahradily je Alexa Guarachiová / Darija Juraková Schreiberová
Přehled finále
Mužská dvouhra
- Andrej Rubljov vs. Jiří Veselý 6–3, 6–4
Ženská dvouhra
- Jeļena Ostapenková vs. Veronika Kuděrmetovová, 6–0, 6–4
Mužská čtyřhra
- Tim Pütz /
Michael Venus vs. Nikola Mektić / Mate Pavić, 6–3, 6–7(5–7), [16–14]
Ženská čtyřhra
- Veronika Kuděrmetovová / Elise Mertensová vs. Ljudmyla Kičenoková / Jeļena Ostapenková 6–1, 6–3
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2022 Dubai Tennis Championships na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e Dubai Tennis Championships 2022 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Veselý porazil Djokoviče i podruhé! Světovou jedničkou bude Medveděv. TenisPortal.cz [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-24]. Dostupné online.
- ↑ How Daniil Medvedev Can Claim World No. 1 From Novak Djokovic. ATP Tour [online]. [cit. 2022-02-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Dubai Tennis Championships 2022 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Veselý v Dubaji prohrál finále s Rubljovem. Rus slaví druhý triumf během sedmi dnů. TenisPortal.cz [online]. 2022-02-26 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online.
- ↑ a b Ostapenko storms to victory in Dubai for 5th career title. Women's Tennis Association [online]. 2022-02-19 [cit. 2022-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Tim Puetz/Michael Venus Pip Nikola Mektic/Mate Pavic To Dubai Crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-02-26 [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Dubai Tennis Championships 2022 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Dubai Tennis Championships 2022 – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dubai Tennis Championships 2022 – kvalifikace mužské dvouhry [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dubai Tennis Championships 2022 – kvalifikace ženské dvouhry [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
.svg)
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
.svg)
.svg)
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
