Dubské vrchy

Dubské vrchy
Nejvyšší bod	724,2 m n. m. (Batkovy)
Rozloha	47,69 km²
Nadřazená jednotka	Pacovská pahorkatina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Dubské vrchy
Horniny	svor, svorové ruly
Souřadnice	49°26′15″ s. š., 14°47′46″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dubské vrchy jsou geomorfologický okrsek v okrese Tábor v Jihočeském kraji, vzdušnou čarou 80 kilometrů jižně od Prahy.^[1]

Popis

Geomorfologický okrsek Dubské vrchy s rozlohou 47,69 km² tvoří součást Pacovské pahorkatiny, která je podcelkem Křemešnické vrchoviny a ta je celkem Českomoravské vrchoviny.^[2]

Dubské vrchy mají široké zaoblené vrcholy, které jsou tvořené svory a svorovými rulami. Tyto vrchy jsou převážně pokryty souvislými lesními komplexy se smrkovými porosty s borovicemi, vzácněji s buky, lípami a javory. Nejvyšším vrcholem Dubských vrchů je kuželovitý vrch Batkovy (724,2 m n. m.).^[2]

Rozsáhlý komplex lesů a vodních ploch vytváří hodnotnou krajinnou architekturu. K tomu přispívá kompozice vějířovitě uspořádaných alejí podél cest mezi obcemi Mašovice a Pohnánec pod vrchem Homole (666 m n. m.).

Na území Dubských vrchů leží Přírodní park Polánka.

Podnebí 

Oblast Dubských vrchů je součástí hemiboreální klimatické zóny^[3]. Průměrná roční teplota v oblasti je 7 °C. Nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 18 °C a nejchladněji je v lednu s −8 °C.^[4] Průměrný roční úhrn srážek je 994 milimetrů. Nejdeštivější měsíc je červen s průměrem 136 mm dešťových srážek a nejsušší je pak březen s 39 mm srážek.^[5]

Důlní činnost

V oblasti Dubských vrchů a okolí probíhala v minulosti těžební činnost, těžilo se stříbro. Dolování stříbra v Dubských vrších dosáhlo největšího rozkvětu mezi roky 1580 a 1618. Poté postupně docházelo k úpadku dolů, kdy se prováděly jen nejnutnější udržovací práce. Po třicetileté válce byla těžba obnovena a v letech 1662–1692 bylo vytěženo 118 kg stříbra. Následovalo období, kdy se několikrát střídal útlum s pokusy o znovuobnovení těžby. Důlní činnost nebyla rentabilní a byla definitivně ukončena v 2. polovině 19. století.^[6]

Turistika

Dubskými vrchy vedou jak turistické trasy pro pěší, tak i trasy pro cykloturisty:

• červená trasa z vrchu Homole (666 m n. m.) přes Mladou Vožici do Vlašimi, délka trasy 38,5 km
• modrá trasa z Chýnova přes Polánku ke Knížecímu rybníku u Tábora, délka trasy 20,2 km
• žlutá trasa od rozcestníku Pod Homolí do Radvanova, délka trasy 7,6 km
• cyklotrasa č. 1172, délka trasy 37 km^[7]
• naučná stezka Stříbrná osmička seznamuje návštěvníky historií těžby stříbra v tomto regionu. Vede ze Sudoměřic u Tábora do Mladé Vožice, její délka je přibližně 50 km.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dubské vrchy na švédské Wikipedii.