Ducháček to zařídí

Ducháček to zařídí
Původní názevDucháček to zařídí
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Žánrfilmová komedie
NámětRudolf Bernauer
Rudolf Österreicher
(divadelní hra „Konto X“)
ScénářVáclav Wasserman
RežieKarel Lamač
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleVlasta Burian
Ladislav Hemmer
Milada Gampeová
Adina Mandlová
Čeněk Šlégl
… více na Wikidatech
ProdukceVáclav Dražil
HudbaEman Fiala
KameraOtto Heller
StřihErvín Drexler
ZvukJosef Zora
Výroba a distribuce
Premiéra3. června 1938
DistribuceMetropolitan
Ducháček to zařídí na FPČSFDKinoboxuFDbIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ducháček to zařídí je česká filmová komedie z roku 1938 režiséra Karla Lamače. Hlavním hrdinou je vykutálený, ale loajální účetní (Vlasta Burian), jenž se snaží dostat z finančních i osobních problémů svého šéfa, advokáta zadlužené rodiny.

Děj filmu

Jan Ducháček (Vlasta Burian) je velmi schopným šéfem advokátní kanceláře dr. Jiřího Fauknera (Ladislav Hemmer): Dokázal vyřešit rozvod manželů Rabasových (Václav Trégl a Marie Blažková), také vyřešil žalobu statkáře Josefa Zmoka (Alois Dvorský), jen na hlavní klienty kanceláře – šlechtice z Rispaldiců je krátký, doktor Faukner se zamiloval do jejich dcery Julie – Žili (Adina Mandlová) a právník kvůli tomu tajně pomáhá s finanční stránkou rodiny. Rodina je zchudlá, nemá žádné peníze, jen dluhy. Měsíční paušály, ze kterých rodina žije, platí Faukner ze své kapsy, oni to však nevědí. Ducháčka to velmi rozčiluje. Julie odmítne Fauknerův návrh k sňatku. Juliina matka (Milada Gampeová) chce 25 tisíc na dluh svého syna Ervína (Karel Máj), doktor odmítne, rodina se dozví, včetně dědečka korvetního kapitána (Čeněk Šlégl), jak na tom jsou a musí uspořádat aukci. Mezitím Ducháček pomáhá dr. Fauknerovi slečnu Julii usmířit. Ducháček se snaží získat 25 tisíc jinou cestou, ale marně. Na zámek přijde bankéř Zámoszki (Theodor Pištěk) se směnkou, kterou Ervín podepsal, díky lsti Ducháčka se bankéř podřekne, že i stará hypotéka, kterou rodinu tížila byla dána omylem. Byla zrušena i směnka Ervína a rodině zase mohl doktor vyplácet rentu. Faukner se s Julií žení a Ducháček odjíždí na zaslouženou dovolenou do hor…

Poznámka

Jde o jednu z nejproslulejších a nejznámějších rolí Vlasty Buriana. Dobrá je i zápletka rozvodu manželů Rabasových. Je to také jeden z mála filmů, kde Burian nezpíval. Originální je i úvod filmu, místo obvyklých titulků vidíme tváře autorů a herců. Snímek se stal také největší rolí Ladislava Hemmera.

Film byl natočen na motivy divadelní hry Rudolfa Österreichera a Rudolfa Bernauera o třech dějstvích "Konto X", kterou uvádělo Burianovo divadlo počátkem 30. let. Doktora Mautnera (ve filmu hrál postavu dr. Fauknera Ladislav Hemmer) hrál J. Sviták, bankéře Zámoského Theodor Pištěk a ředitele kanceláře Ducháčka Vlasta Burian.[1]

Autorský tým

Technické údaje

Herecké obsazení

Vlasta Burianšéf (ředitel) advokátní kanceláře Jan Damián Ducháček
Ladislav Hemmeradvokát dr. Jiří Faukner
Adina MandlováJulie z Rispaldiců, dcera Alžběty
Milada GampeováAlžběta z Rispaldiců
Čeněk Šléglkorvetní kapitán Quido Kristofovič, její otec
Karel MájErvín z Rispaldiců, Alžbětin syn
Theodor Pištěkbankéř Zámoský
Karel Postraneckýkomorník u Rispaldiců Vilém
Karel Německastelán u Rispaldiců Dudek
Jaroslav Marvanbaron Kurt Bertrand
Jiřina SedláčkováHelena Bertrandová, jeho dcera
Václav TréglJan Rabas
Marie BlažkováBrigita Rabasová, jeho žena
Alois Dvorskýžalující Josef Zmok
Milka Balek-Brodskáúřednice u Fauknera
Ferdinand Jarkovskýkoncipient u Fauknera Kolomazník
Elsa VetešníkováRabasova milenka Tuci
Václav Mengervěřitel
Vladimír Pospíšilvěřitel
Josef Oliakvěřitel

Reference

  1. „Konto X.“. Světozor. 3.12.1931, roč. 32. (1931-1932), čís. 9, s. 143. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“