Duch pramenů

Duch pramenů
Skalní reliéf Ducha pramenů
Skalní reliéf Ducha pramenů
Základní údaje
AutorWenzel Hejda z Vídně[1]
Rok vzniku1913[1]
Popis
Materiálpískovec
Umístění
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Duch pramenů je monumentální skalní reliéf představující tvář Ducha karlovarských minerálních pramenů. Vytvořen byl ve skále na Zámecké kolonádě v samém centru lázeňské části Karlových Varů.[2]

Legenda

Podle staré legendy odpradávna vládl karlovarským léčebným pramenům tajemný duch, který je chránil před vyčerpáním jejich zdrojů i před všemi negativními zásahy přírodních živlů. V těchto místech docházelo nejen k požárům a rozvodnění řeky Teplé, ale též zde hrozilo nebezpečí výbuchu Vřídla. To vše ohrožovalo existenci pramenů, a tím i samotných lázní, a proto se Duch pramenů rozhodl pro čin, kterým karlovarské prameny navždy ochrání. Zaklel všechny nebezpečné živly do skály, ve které pobýval, a sám se odebral do podzemí, aby byl pramenům nablízku.[1]

Historie

Výbuchy Vřídla byly v minulosti velkou hrozbou pro místní obyvatele i samotné město. Kronikáři zaznamenali bezpočet těchto výbuchů. Časem začaly být prameny odborně zkoumány a bylo zjištěno, že výtrysky a pulzování Vřídla způsobuje přetlak kysličníku uhličitého, který se hromadí v dutinách vřídelní desky. Karlovarští konšelé a správci pramenů o desku začali pečovat. Přestože realita doby již nedala věřit na Ducha pramenů, úcta k legendě přetrvala. Konšelé zachovávali tvrzení, že ten, kdo ovládá Ducha pramenů, ovládá celé lázně. Proto konšelé, radní i purkmistři dbali na to, aby posvátné místo s Duchem pramenů vždy patřilo městu. Místní zvyklostí bývalo sáhnout si na vousy Ducha pramenů a vyslovit přání, které se splnilo.[1]

Reliéf ze železitého pískovce na památné skále vytvořil v roce 1913 vídeňský sochař Wenzel Hejda.[1]

Současnost

Počátkem 21. století došlo k přestavbě secesní Zámecké kolonády, která se dotkla i reliéfu Ducha pramenů. Byl zde vybudován lázeňský komplex Zámecké lázně, do kterého byl reliéf zakomponován.[3] Tím byl Duch pramenů poprvé ve své historii znepřístupněn veřejnosti a k vidění je pouze v hale s bazénem s termominerální vodou a brouzdalištěm pro klienty Zámeckých lázní.[4]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e FIKAR, Jaroslav. Karlovarské příběhy. 1. vyd. Karlovy Vary: autor vlastním nákladem, 2017. 190 s. ISBN 978-80-270-2194-9. S. 172. 
  2. NIKOLOVOVÁ, Soňa. Minerální prameny Karlovarského kraje. Praha, 2009 [cit. 2019-03-30]. 62 s. bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. s. 27–28. Dostupné online.
  3. VARY, Infocentrum města Karlovy. Zámecká kolonáda. Karlovy Vary [online]. 2012-10-31 [cit. 2019-04-11]. Dostupné online. 
  4. VYČICHLO, Jaroslav. Karlovy Vary - Zámecká kolonáda | Památky a příroda Karlovarska. www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz [online]. [cit. 2019-04-11]. Dostupné online. 

Literatura

  • FIKAR, Jaroslav. Karlovarské příběhy. 1. vyd. Karlovy Vary: autor vlastním nákladem, 2017. 190 s. ISBN 978-80-270-2194-9. 
  • NIKOLOVOVÁ, Soňa. Minerální prameny Karlovarského kraje. Praha, 2009 [cit. 2019-03-30]. 62 s. bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. Dostupné online.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“