Dudkovcovití

Jak číst taxoboxDudkovcovití
alternativní popis obrázku chybí
dudkovec stromový (Phoeniculus purpureus)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádzoborožci (Bucerotiformes)
Čeleďdudkovcovití (Phoeniculidae)
Bonaparte, 1831
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dudkovcovití (Phoeniculidae) jsou nepočetná africká čeleď ptáků ze řádu zoborožců. Vyskytují se výhradně v subsaharské Africe.

Systematika

Dudkovcovití zahrnují dva rody: Phoeniculus a Rhinopomastus. Oba v češtině nesou označení dudkovec a čítají celkem devět druhů.[1]

Dudkovcovití jsou řazeni mezi zoborožce a jsou nejblíže spřízněni s čeledí dudkovitých (Upupidae).[2][3] Sesterskou skupinu vůči kladu dudkovitých+dudkovcovitých představuje vyhynulá čeleď Messelirrisoridae z evropského eocénu.[4]

Popis

Dudkovcovití dosahují velikosti 20–38 cm. Velikostně jde o středně velké až menší ptáky, kteří se vyznačují dlouhým, stupňovitým ocasem a tenkým, zahnutým zobákem. Křídla jsou široká a zakulacená, končetiny spíše krátké, avšak s dlouhými prsty. Zbarvení je převážně černé s různými odlesky, některé druhy mají na křídlech a ocasních perech bílé znaky.[2][5]

Biologie

Dudkovcovití se vyskytují v subsaharské Africe vyjma Kapska. Přirozeným stanovištěm dudkovcovitých jsou lesy a lesostepi, od rozptýlených stromů v suchých stepích až po baldachýn deštných lesů. K životu tito ptáci vyžadují alespoň omezenou přítomnost stromů, které jim poskytují hnízdiště i zdroj potravy. Dudkovcovití se živí především bezobratlými či menšími obratlovci, které lapají svým zobákem zpod stromové kůry. Silné končetiny těmto ptákům umožňují přidržovat se větví a kmenů i hlavou dolů. Určitou část jídelníčku mohou zahrnovat i plody.[2][5]

Dudkovcovití vykazují monogamní systém páření. Hnízdí ve stromových dutinách, kde samice klade snůšku o dvou až pěti šedých nebo modrozelených vejcích. Při péči o ptáčata mohou hnízdnímu páru vypomáhat i starší mláďata z předchozího hnízdění.[2][5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ dudkovcovití [online]. BioLib [cit. 2022-08-16]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d JACKSON, Jerome A. & kol. Grzimek's animal life encyclopedia, Volume 10, Birds III. 2. vyd. Detroit (Mich.): Thomson Gale, 2003. Kapitola Puffbirds, s. 65–66. (anglicky) 
  3. ↑ KUHL, Heiner; FRANKL-VILCHES, Carolina; BAKKER, Antje. An Unbiased Molecular Approach Using 3′-UTRs Resolves the Avian Family-Level Tree of Life. Molecular Biology and Evolution. 2021-01-04, roč. 38, čís. 1, s. 108–127. Dostupné online [cit. 2022-08-16]. ISSN 1537-1719. DOI 10.1093/molbev/msaa191. PMID 32781465. (anglicky) 
  4. ↑ MAYR, Gerald. Tiny Hoopoe-Like Birds From the Middle Eocene of Messel (Germany). The Auk. 2000-10-01, roč. 117, čís. 4, s. 964–970. Dostupné online [cit. 2022-08-16]. ISSN 1938-4254. DOI 10.1093/auk/117.4.964. (anglicky) 
  5. ↑ a b c ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; VAŠÁK, Pavel. Ptáci (2). Praha: Albatros, 1998. (Svět zvířat). S. 124. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Green Wood Hoopoe, Phoeniculus purpureus, at Marakele National Park, Limpopo, South Africa (16340842701).jpg
Autor: Derek Keats from Johannesburg, South Africa, Licence: CC BY 2.0
Green Wood Hoopoe, Phoeniculus purpureus, at Marakele National Park, Limpopo, South Africa