Dugi otok

Dugi otok
Dugi otok, západní pobřeží
Dugi otok, západní pobřeží
LokalizaceJaderské moře
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
• ŽupaZadarská
Topografie
Rozloha113,31 km²
Zeměpisné souřadnice
Nejvyšší vrcholVela Straža (338 m n. m.)
Osídlení
Počet obyvatel1 772 (2021)
Hustota zalidnění15,6 obyv./km²
Největší sídloSali
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Spojení se sousedními ostrovy

Dugi otok (italsky Isola Lunga, v překladu do češtiny Dlouhý ostrov) je ostrov v Jaderském moři, který administrativně patří k Zadarské župě v Chorvatsku. Na ostrově žije 1 772 obyvatel (2021).

Geografie

S rozlohou 113,31 km² je sedmým největším chorvatským ostrovem. Na délku měří 43 km a široký je maximálně 4,6 km. Nejvyšším bodem je Vela Straža o nadmořské výšce 338 m. Na ostrově je třináct vesnic: Sali je hlavním sídlem ostrova, dále Zaglav, Žman, Luka, Savar, Brbinj, Dragove, Božava, Soline, Verunić a Veli Rat.

Název a historie

Mořská zátoka v přírodním parku Telašcica

Ostrov byl podle archeologických nálezů osídlen již v době římské. První písemná zpráva pochází z 10. století z kroniky byzantského císaře Konstantina VII. Porfyrogenneta De administrando imperio a ostrov se v ní nazývá Pizuh. V 11. století se objevuje latinský název Insula Tilagus, později ještě Insula Magna, Insula Tilago nebo Insula Maior. Z této doby pocházejí základy dvou nejstarších byzantských kostelů. Asi od počátku 15. století se ustálilo italské označení Isola Lunga a podle něj chorvatské Dugi otok. Souvislé osídlení se dlouho nedařilo udržet kvůli nedostatku pitné vody, přestože ostrov byl vybaven cisternami na dešťovou vodu. Teprve kolem roku 1600 je zaznamenáno kolem 1500 obyvatel.

Pamětihodnosti

  • Maják Veli Rat (na severozápadním cípu ostrova) - nyní slouží jako ubytovací zařízení
  • Vojenská pevnost z 1. světové války
  • Slané jezero
  • Základy byzantského kostela svatého Viktora z Alexandrie
  • Byzantský kostel svatého poustevníka Peregrina, Savar
  • Byzantský kostel Nanebevzetí Panny Marie, Sali

Současnost

Ostrov je chráněnou přírodní rezervací, ve které je povoleno stavět jen na vybraných lokalitách a pouze malé domky, výstavba výškových budov a hotelů není povolena. Většina obyvatel zde přebývá v sezóně a je zaměstnána ve službách a turistickém ruchu.

Doprava

Na ostrově je provozována místní autobusová doprava, přístav je trajektem spojen se Zadarem.

Galerie

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dugi Otok na německé Wikipedii.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Sali Croatia.JPG
Autor: Andres rus, Licence: CC BY-SA 3.0
Sali in Dugi Ootok, Croatia
Dugi otok 1435x1482.png
Autor: Ivo Finka, Licence: CC BY-SA 4.0
Island of Dugi Otok
Croatia - Dugi Otok.PNG
Island of Croatia Croatia - Dugi Otok.PNG
Isola Lunga.JPG
Autor: No machine-readable author provided. Ivana51~commonswiki assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 3.0
Dugi-otok-lake-2.JPG
Autor: japus, Licence: CC BY 2.5
The salt lake - Dugi Otok - Croatia
Dugi Otok Telascica.jpg
(c) InterPixel.de, CC BY-SA 3.0
Die Steilklippe an der Westküste von Dugi Otok, hinten links ein Stück des Salzsees im Naturpark Telascica.
Sali, Dugi Otok 160929-140745-DSC03379.jpg
Autor: Tatyana Peshkova, Licence: CC BY-SA 4.0
Chapel of Sveti Rok, Sali, Dugi Otok
Veli Rat lighthouse 2.JPG
Autor: Dominik Matus, Licence: CC BY-SA 3.0
Maják na ostrově Dugi Otok v Chorvatsku.
Dugi-Otok salt lake Croatia.JPG
Autor: lecoq max, Licence: CC BY-SA 3.0
Salt lake Dugi Otok at sunset located in Croatia
Telascica1.JPG
Autor: Andres rus, Licence: CC BY-SA 3.0
Bay of Telascica. Dugi Otok. Croatia