Duglas Thurn-Valsássina

Duglas hrabě Thurn-Valsássina
Rakousko-uherský vyslanec v Bavorském království
Ve funkci: 1917 – 1918
Předchůdce	Ludwig Velics
Nástupce	zánik Rakousko-uherské monarchie
Rakousko-uherský velvyslanec v Rusku
Ve funkci: 1911 – 1913
Předchůdce	Leopold Berchtold
Nástupce	Frigyes Szapáry
Rakousko-uherský vyslanec v Bulharsku
Ve funkci: 1905 – 1909
Předchůdce	Karl Braun
Nástupce	Karl Giskra
Narození	22. dubna 1864 Štýrský Hradec
Úmrtí	24. prosince 1939 (ve věku 75 let) zámek Ravne
Choť	Františka Evženie z Thurn-Valsássiny
Rodiče	Jan Duklas z Thurn-Valsássiny a Gabriela z Bray-Steinburgu
Děti	Gabriela Emílie z Thurn-Valdsássiny
Profese	diplomat
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Duglas (Douglas) Jiří Otto hrabě z Thurn-Valsássina-Como-Vercelli (německy Johann Duglas Georg Otto Graf von Thurn-Valsássina-Como-Vercelli, 22. dubna 1864, Štýrský Hradec – 24. prosince 1939, Streiteben, dnes Ravne na Koroškem, Slovinsko) byl rakouský šlechtic z rodu Thurn-Valsassina a rakousko-uherský diplomat. Po krátké službě v armádě vstoupil do diplomatických služeb, vrcholem jeho kariéry byl post rakousko-uherského velvyslance v Petrohradě (1911–1913). V závěru první světové války byl rakousko-uherským vyslancem v Mnichově (1917–1918). Po rozpadu monarchie (1918) žil v soukromí na svých statcích v dnešním Slovinsku.

Pocházel ze starého šlechtického rodu Thurnů (linie Thurn-Valsassina), narodil se jako starší syn c.k. tajného rady a komořího Jana Duklase z Thurn-Valsássiny (1835–1904).

Původně sloužil v armádě, od 90. let 19. století souběžně působil v diplomacii. Mimo aktivní službu v armádě později dosáhl hodnosti c.k. majora, nižší diplomatické posty zastával v Berlíně, Mnichově nebo Bukurešti. V letech 1905–1909 byl rakousko-uherským vyslancem v Bulharsku, poté velvyslancem v Rusku (1911–1913). V závěru první světové války a těsně před zánikem monarchie byl vyslancem v Bavorském království (1917–1918). Byl též c.k. tajným radou a komořím.

Po roce 1918 žil na svých statcích v Korutansku (nyní ve Slovinsku). Jeho sídlem byl zámek Streiteben (nynější Grad Ravne ve Slovinsku), který byl majetkem Thurn-Valsássinů od roku 1809 a později prošel novobarokní přestavbou.

V roce 1888 se oženil se svou sestřenicí hraběnkou Františkou Evženií z Thurn-Valsássiny (1868–1954), dcerou Josefa z Thurn-Valsássiny (1839–1901). Františka byla c.k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže, z jejich manželství pocházely čtyři děti. Starší syn Jan Duglas (1889–1918) zemřel jako důstojník v závěru první světové války, mladší syn Otto Gabriel Thurn-Valsássina (1893–1956) obýval zámek Streiteben do konce druhé světové války.^[1]

Duglasova sestra Marianna (1869–1904) byla manželkou hraběte Leopolda Goësse (1848–1922), zemského prezidenta v Bukovině a guvernéra v Terstu.

V roce 1888 byl jmenován c. k. komořím a v roce 1911 jako velvyslanec obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.^[2] Během diplomatické služby získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.^[3]

• velkokříž Řádu Františka Josefa (1906, Rakousko-Uhersko)
• rytířský kříž Leopoldova řádu (1917, Rakousko-Uhersko)
• Řád železné koruny III. třídy (1896, Rakousko-Uhersko)
• Vojenský jubilejní kříž (1908, Rakousko-Uhersko)
• Řád červené orlice II. třídy (Německo)
• Řád pruské koruny II. třídy (Německo)
• Řád Osmanie I. třídy (Osmanská říše)
• komandér Řádu rumunské koruny (Rumunsko)
• komandér Řádu rumunské hvězdy (Rumunsko)
• Záslužný řád bavorské koruny (Bavorsko)
• Řád sv. Michaela (Bavorsko)
• Řád Jindřicha Lva (Brunšvické vévodství)
• Řád Leopolda (Belgie)

• Die Hochburg des Hochadels. Aristokratie und Diplomatisches Korps der Habsburger-monarchie im 19. und frühen 20. Jahrhundert in: Historia scribere 07/2015; Univerzita Innsbruck, 2015 dostupné online

• Rodokmen rodu Thurn-Valsássina