Duklja
| Duklja Διοκλεία / Διοκλητιανοί Diokleia / Dioklētianoi
| |||||||||
geografie
| |||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||
| státní útvar | |||||||||
 Byzantská říše (její protektorát) | |||||||||
| státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
Duklja (řecky Διοκλεία, Diokleia; latinsky Dioclea; srbsky Дукља) byl středověký srbský stát, který zahrnoval zhruba území dnešní jihovýchodní Černé Hory, od Boky Kotorské na západě k řece Buna na východě a k pramenům řek Zeta a Morača na severu.
Historie
Poprvé je Duklja zmiňována v byzantských kronikách 10. a 11. století. Byla vazalem byzantské říše, dokud se neosamostatnila v roce 1040 za vlády Štěpána Vojislava (1034–1043), který povstal, dokázal převzít území bývalého srbského knížectví a založil dynastii Vojislavljevićů. Mezi lety 1043 a 1080 za vlády Michala Vojislava (vládl 1050–1081) a jeho syna Konstantina Bodina (vládl 1081–1101) zažila Duklja svého vrcholu.
Po odchodu z byzantského tábora dostal Michal od papeže nominální titul Krále Slovanů poté, co podporoval povstání na Balkáně, ve kterém sehrál ústřední roli syn Bodin. Po začlenění srbského vnitrozemí (jádra dřívějšího srbského knížectví, známého jako Raška) a jmenování vazalských vládců, se z tohoto knížectví stalo nejmocnější srbské politické uskupení. Nicméně jeho vzestup trval krátkou dobu; Bodin byl poražen Byzancí a uvězněn; jeho příbuzný a vazal Vukan se v Rašce stal nezávislým a pokračoval v boji proti Byzanci, zatímco Duklju zasáhla občanská válka.
V letech 1113 až 1149 byla Duklja střediskem srbsko-byzantského konfliktu. Poté byla včleněna jako majetek koruny do Srbské velké župy, ovládaná dynastií Vukanovićů a později známá jako Zeta. Takto zůstala až do pádu srbské říše ve 14. století.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Duklja na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit, Licence: CC BY-SA 4.0
The Byzantine "Calvary cross potent" as icon or hypothetical banner of the Byzantine Empire. The Calvary cross standing on a number of steps was minted on solidus coins (also shows without the steps on tremissis coins) by various Byzantine emperors, mainly in the 7th century during the reign of Heraclian dynasty and after.
Autor: Samhanin, Licence: CC0
Seal of the Serb ruler Stefan Nemanja (1166–1199). It reads in Greek: "Seal of Stephen, the Great Zupan, Nemanja"
Kingdom Duklja, about 1100. years
Autor: Bratislav, Licence: CC BY-SA 3.0
double-headed eagle emblem from the founder portrait of Miroslav of Hum in the Peter and Paul church in Bijelo Polje, dated c. 1190, drawn after Atlagić, Marko (2009). "Određivanje nacionalnih heraldičkih simbola na primjeru Srba i Hrvata [Study of heraldic national symbols in the example of the Serbs and Croats]". Zbornik radova Filozofskog fakulteta u Prištini, no. 39, pp. 179–188 (p. 180).[1]
Jovan Vladimir, medieval fresco