Dukovany (zámek)

Zámek Dukovany
jižní průčelí zámku, stav 2010
jižní průčelí zámku, stav 2010
Účel stavby

hotel, restaurace

Základní informace
Slohklasicismus
ArchitektJan Amon
Výstavba1790
StavebníkMarie Brigita Malabaile-Canalová
Poloha
Adresačp. 1, Dukovany, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Dukovany
Dukovany
Další informace
Rejstříkové číslo památky16005/7-2626 (PkMISSezObrWD)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Dukovany se nachází v severní části obce Dukovanyokrese Třebíč. Jednopatrový raně klasicistní zámek s bočními hospodářskými křídly byl vystavěn roku 1790. Zámek je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

Základem současného zámku je zámeček neznámé doby vzniku, který nechala roku 1790 přestavět do současné podoby tehdejší majitelka Dukovan, hraběnka Marie Brigita Malabaile-Canalová, manželka botanika a mecenáše Josefa Emanuela Canala. Přestavbu v jednoduchém pozdně barokním stylu s klasicistními prvky provedl brněnský stavební mistr Jan Amon. Zahrnovala doplnění portiku hlavní budovy, úpravu fasád a interiérů a výstavbu bočních hospodářských křídel.[2][3]

Hraběnka Gisela

Zámek získal v polovině 19. století hrabě Rudolf Filip Josef Stadion-Warthausen (1808–1882), po něm jej zdědila jeho dcera Gisela[4] (1860–1920), provdaná za hraběte Gerolfa Edmunda Coudenhove (1852–1897). Roku 1900 se hraběnka znovu provdala za barona Hermanna von Waldegg († 1906), s nímž se však po dvou letech rozvedla. Hraběnka Gisela nechala dukovanský mlýn zvaný Havránek přeměnit na vodní elektrárnu s Kaplanovou turbínou. Generátor "Gizela" o výkonu 70 kW pracoval od roku 1896 do roku 1995, dnes po rekonstrukci je zde generátor 132 kW.[5] V roce 1901 nechala důkladně opravit i dukovanský kostel. Mezi lety 1911–1915 se vlekl soudní spor, na jehož konci byla za jedinou oprávněnou dědičku stadionského majetku určena Gisela Coudenhove[6]. Po její smrti přešlo celé stadionské dědictví (Oberstadion, Thannhausen, Kout na Šumavě a Trhanov) na její dceru a manželku Zdeňka Schönborna, Marii Kristýnu (1886–1940)[7]. Po smrti hraběnky zámek koupili Karel a Emílie Littmannovi. Karel Littman ale velkostatek zadlužil a v exekuci jej roku 1936 koupil pražský průmyslník Wilhelm Vodvarzka-Kubinský.[8]

Vilém a Klára Melzerovi

Wilhelm Vodvarzka-Kubinsky (1901–1968) se 12. prosince 1925 oženil v Praze s Clary von Raffay-Pfersche (1906–1972). Měli dvě děti, Alici Vodvarzka-Kubinzky (1926–1991) a Wolf-Dieter Melzer (* 1943).[9] Po německé okupaci českých zemí v roce 1939 se přihlásili k německé národnosti a přijali rodové jméno Melzer. Vlastnili cihelnu, elektrárnu, pilu a provozovali velkoobchod se dřevem.[10] Byli posledními majiteli na konci druhé světové války před znárodněním.

Ve vlastnictví státu

Po zestátnění sloužil zámek sociálním účelům, byla zde i veterinární ordinace a školicí středisko.[2] Zámecká knihovna byla převezena do Oddělení zámeckých knihoven Knihovny Národního muzea.[11] Po roce 1989 připadl zámek obci Dukovany, pro kterou znamenal značnou finanční zátěž. Obec se následně několikrát neúspěšně pokusila zámek prodat.[12] V roce 2015 projevil zájem o koupi zámku třebíčský podnikatel Richard Horký, který se v lednu 2015 smluvně zavázal investovat do rekonstrukce zámku zhruba 30 milionů korun. Následně mu měl zámek připadnout v listopadu 2016. Na zámku vznikl hotel a restaurace, pro jeho vytápění nechal Horký vybudovat kotelnu na biomasu o výkonu 1,5 MW. Slavnostní otevření rekonstruovaných částí proběhlo v dubnu 2016.[13]

V květnu 2017 byla zpřístupněna expozice zámeckého bydlení v prvním patře hlavní budovy.[14]V rámci prohlídky s průvodcem jsou představeny některé zámecké pokoje, např. hraběnčina jídelna či pánský salon, součástí expozice je jídelní servis českých prezidentů.

V roce 2021 bylo oznámeno, že majitel zámku se rozhodl zámek prodat[15], předkupní právo na zámek má městys Dukovany. Zastupitelé městyse prohlásili, že nemají zájem o odkup zámku, obec by se musela zadlužit.[16] Obec schválila, že je za budovu zámku ochotna zaplatit 55 milionů Kč, majitel zámku požaduje 64 milionů Kč. Provoz restaurace a bydlení v zámku skončil ke konci roku 2021.[17] V roce 2023 se zámek stále nabízel k prodeji za blíže neupřesněnou cenu, proběhlo dlouhé jednání se zahraničním investorem, který by chtěl zámek pro vlastní účely. Někdejší hotel a restauraci by neobnovil.[18]

Popis

3D model zámku

Zámek je tvořen jednopatrovou dvoutraktovou budovou na obdélném půdorysu. V ose jejích delších stran vystupují rizality završené štítem. Před rizalit severního, vstupního průčelí vystupuje portikus s balkónem. K severnímu průčelí se připojují přízemní hospodářská křídla tvaru U, která dotvářejí prostor čestného dvora. Fasády zámku člení kordonová římsa a lizény, okna jsou rámována šambránami a doplněna římsami.[3]

Místnosti interiéru jsou převážně plochostropé. Hlavní vstup je portikem v severním průčelí, vedoucím do haly se schodištěm do patra. V rozsahu rizalitů se nachází sala terrena, zdobená malbou al secco z počátku 90. let 18. století s motivy romantické architektury a exotické krajiny. Jejím autorem je pravděpodobně Václav Waitzman. V patře nad salou terrenou se nachází společenský sál, se stěnami a stropem pokrytými grisaillovou malbou antických božstev a hrdinů z roku 1791 od Josefa Winterhaldera a Václava Waitzmana.[3]

U zámku se rozkládá přírodní krajinářský park, vzniklý přeměnou původní barokní zahrady v 90. letech 18. století.[3]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-19]. Identifikátor záznamu 126529 : zámek, s omezením: bez části zámeckého parku, parc. č. 1/1, 1/6, 1/10, 1/11, 1/12, 349, 323, 1/13, 412, 184/2, 10. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b ZEMEK, Metoděj; HOSÁK, Ladislav. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1., Jižní Morava.. Praha: Svoboda, 1981. 364 s. ISBN 80-200-0695-8. S. 96. 
  3. a b c d SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 430. 
  4. Gräfin Gisela von Stadion na geni.com Dostupné online
  5. Dukovanský mlýn Havránek Dostupné online
  6. PETRA TOMSOVÁ: STERNBERGOVÉ - aristokratická společnost v „dlouhém 19. století“ str. 58, Dostupné online
  7. Gräfin Marie Christine von Coudenhove na geni.com Dostupné online
  8. Lucie Kohoutová: Život v obci Dukovany v letech protektorátu (1939–1945) Dostupné online
  9. Rodokmen potomků Mehlschmidt Dostupné online
  10. Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, str. 1526 Dostupné online
  11. Oddělení zámeckých knihoven NM
  12. JAKUBCOVÁ, Hana. Scházeli se tam zednáři. Teď na dukovanský zámek budou jezdit turisté. idnes.cz [online]. 2016-02-13 [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. 
  13. ČERNÝ, Kamil. Dukovany, Valeč, Třebíč. Zanedbané zámky ožívají. trebicsky.denik.cz [online]. 2016-04-25 [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. 
  14. MAHEL, Luděk. Zámek v Dukovanech zahájil novou éru, otevře expozici o bydlení. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-04-28 [cit. 2017-04-28]. Dostupné online. 
  15. Podnikatel prodává barokní areál v Dukovanech Dostupné online
  16. ŘÍHOVÁ, Ivana. Dukovanský zámek je na prodej. Obec zvažuje, zda jej koupí zpět do svého majetku. Třebíčský deník. 2021-05-10. Dostupné online [cit. 2021-05-27]. 
  17. LAUDIN, Radek. Podnikatel opravil zámek v Dukovanech, obec mu za něj nabízí 55 milionů. iDNES.cz [online]. 2021-11-05 [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. 
  18. NEDĚLKOVÁ, Jana. Zámek Dukovany druhým rokem marně hledá kupce, se zájemci vlastník jedná. iDNES.cz [online]. 2023-10-30 [cit. 2024-03-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Dukovany 3D vesnice.jpg
pohled na 3D model vesnice Dukovany