Dunaj

Dunaj
Dunaj u vesnice Vardim Velikotarnovské oblasti
Dunaj u vesnice Vardim Velikotarnovské oblasti
Základní informace
Délka toku2 811 km,
Bregem 2857 km
Plocha povodí801 463 [1] km²
Průměrný průtoku ústí: 6 500 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí4 (Slovensko)
1 (Německo)
Pramen
Ústí
Protéká
NěmeckoNěmecko Německo, RakouskoRakousko Rakousko,
SlovenskoSlovensko Slovensko, MaďarskoMaďarsko Maďarsko,
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko, SrbskoSrbsko Srbsko,
BulharskoBulharsko Bulharsko, RumunskoRumunsko Rumunsko,
MoldavskoMoldavsko Moldavsko, UkrajinaUkrajina Ukrajina
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Povodí Dunaje (Rumunsko 28,93 %, Maďarsko 11,74 %, Rakousko 10,32 %, Srbsko* 9,4 %, Německo 7,47 %, Slovensko 5,77 %, Bulharsko 5,17 %, Bosna a Hercegovina 4,83 %, Chorvatsko 4,54 %, Česko 2,59 %, Slovinsko 2,18 %, Moldavsko 1,76 %, Černá Hora* 0,9 %, Švýcarsko 0,32 %, Itálie 0,15 %, Polsko 0,09 %, Albánie 0,03 %, Severní Makedonie* 0,01 %, Kosovo)[1]
Danube basin.png
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dunaj (německy Donau, maďarsky Duna, rumunsky Dunărea, anglicky Danube) je po Volze[2] druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici. Délka toku činí 2811 km (s nejdelší zdrojnicí Breg 2857 km). Povodí má rozlohu 801 463 km² (téměř 8 % plochy Evropy).

Dunaj má mezi světovými řekami několik prvenství: leží na něm nejvíce hlavních měst (4: Vídeň, Bratislava, Budapešť a Bělehrad), protéká nejvíce státy (10) a také na jeho povodí je nejvíce států (20 včetně Kosova).

Název a náboženský význam

Jméno Dunaj a jeho obdoby v dalších jazycích jako latinské Danubius, německé Donau nebo anglické Danube lze vyložit z praindoevropského *dehanu-[pozn. 1] „řeka“, stejně jako v případě jmen jako je Don, Dněpr a Dněstr. Tento slovní kořen lze také spojit s jmény bohyň jako je hinduistická Dánu, irská Danu a velšská Dôn a se jmény řeckých mytických postav: Danaos, Danaovny a Danaé. Je možné že *dehanu- specificky odkazovalo na hypotetickou říční bohyni v praindoevropském náboženství.[3]

Název řeky má mnoho podob v různých jazycích (německy Donau, bavorsky Doana, slovensky Dunaj, slovinsky Donava, maďarsky Duna, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав, rumunsky Dunărea, italsky Danubio, ukrajinsky a rusky Дунай, anglicky a francouzsky Danube). Dunaj byl označován také jako Tonach, později také Donaw. Starým jménem (zejména) dolního Dunaje bylo latinské Hister, Ister, pocházející z řeckého Ἴστρος (Ístros).

Římská socha říčního boha, snad Danubia, 3. století

Řekům byl Dunaj znám jako Istros (Ιστρος) a byl považován za jednoho z Potamoi, říčních bohů, synů Ókeana a Tethydy a bratrů Ókeanid, bohyň pramenů. V Hésiodově Theogonii jsou zmiňovány jeho „krásné vody“ a Ailiános Klaudios je označen za krále řek své země.[4] Podle Arriána musel Alexandr Makedonský obětovat za přechod Dunaje Diovi, Héraklovi a Istru. Římané boha stejně jako řeku označovali jménem Danubius či Danuvius a zpodobnili ho například na sloupu Trajána a Marka Aurelia. Jeho jméno se také objevuje na několika oltářích, někdy společně se jmény božstev řek Sávy a Drávy, znám je také Danubiův chrám v Aquincu, dnešní Budapešti. V Augusta Vindelicum, dnešním Augsburgu, byl nalezen oltář kde byl uctíván společně s Jupiterem Optimem Maximem, ochráncem severní hranice, měl snad tedy také válečnou funkci či chránil hranici.[5]

Průběh toku

Zdrojnice Dunaje pramení ve Schwarzwaldu na jihozápadě Německa a vzniklý veletok ústí mohutnou deltou do Černého moře. Dunaj protéká geologicky a geomorfologicky velmi pestrým a složitým územím, mezi Českým masivem a Alpami, Karpatskou kotlinou, Valašskou nížinou a několika velkými průlomy.

Pramen

Už staří Římané znali řeku, která z velké části tvořila severní hranici jejich impéria, pod latinským názvem Danubius. Podle legendy vyslal římský vojevůdce své vojáky hledat pramen řeky. Ti narazili na úpatí Schwarzwaldu v místech, kde dnes leží město Donaueschingen, na silný minerální pramen, který zde sice do řeky vyvěrá, ale není jejím počátkem. Vojákům se nechtělo prodírat se černými lesy ke skutečnému prameni a označili toto místo za pramen Dunaje. Toto pojetí se vžilo a i dnes nese řeka své jméno až od města Donaueschingen, kde je dokonce zřídlo obezděné jako její symbolický pramen. Ve skutečnosti na území města vzniká Dunaj především soutokem říček Breg a Brigach, v nadmořské výšce 672 m. Delší zdrojnicí je Breg, ale vodnější je Brigach. Pramen Bregu je sice v mapách označen jen jako Bregquelle („pramen Bregu“), ale informační tabulky v okolí ho nazývají Donauquelle („pramen Dunaje“), aby zvýšily turistickou přitažlivost místa. Pramen se nachází pouhých 100 m od hlavního evropského rozvodí mezi Dunajem a Rýnem, v nadmořské výšce 1078 m. Je třikrát blíže Severnímu moři a čtyřikrát blíže Středozemnímu moři než Černému moři, do nějž jeho vody odtékají.

Propadání

Podrobnější informace naleznete v článku Propadání Dunaje.
Soutok zdrojnic Breg a Brigach u Donaueschingenu

Nedaleko za soutokem Brigachu a Bregu prochází Dunaj jižní částí krasového pohoří Švábská Alba, nazývaného také Švábský Jura. V oblasti mezi obcí Immendingen a městem Fridingen dochází k tzv. propadání Dunaje (Donauversinkung). Značná část vod Dunaje zde prosakuje do podzemních jeskynních systémů a vyvěrá asi 12 km jižněji u města Aach jako stejnojmenná řeka. Řeka Aach pak ústí do Celerského jezera (Zeller see) na Rýnu. Povodí nejhořejšího Dunaje nad touto oblastí tak vlastně patří současně do úmoří Severního i Černého moře.

Horní tok

Na horním toku je Dunaj náhorní řekou postupně rostoucí ve veletok. Teče zhruba po hranici mezi hercynikem (Jihozápadoněmecká stupňovina, Český masiv) na severu a alpinikem (Alpenvorland) na jihu. Pravý břeh je nižší a Dunaj z této strany přijímá větší přítoky: Iller, Lech, Isar a zejména Inn, který je v místě soutoku srovnatelně mohutný jako Dunaj samotný. Díky nim získává Dunaj průtokové charakteristiky (vodní režim) alpských řek, přestože jí sám není. Na území Rakouska se Dunaj zařezává do jižního okraje Českého masivu a protéká malebnými kaňony, z nichž největší je Wachau. Zprava se vlévají Traun, Enže, Ybbs, zleva Aist. Pod Kremží vstupuje Dunaj do Tullnské kotliny, přijímá zleva Kamp a zprava Traisen; Vídeňskou (či Korneuburskou) branou se pak prolamuje do Panonie.

Šířka koryta nad Ulmem dosahuje 20 až 100 m a níže roste na 350 m ve Vídni. Rychlost toku se pohybuje od 1 do 2,8 m/s. Místy je koryto obehnáno napřimovacími a protipovodňovými hrázemi.

Střední tok

Dunaj v Ostřihomi
Soutok se Sávou poblíž citadely v Bělehradě

Střední tok začíná nad Vídní a končí soutěskou Železná vrata. Řeka zde protéká Panonskou pánví neboli Karpatskou kotlinou. Říční údolí je široké 5 až 20 km a často zaplavované. Koryto je členité, rozvětvené a rychlost toku se pohybuje od 0,3 do 1,1 m/s. Výjimkou jsou místa, kde Dunaj překonává příčná horská pásma a jeho tok se zužuje (až na 150 m, údolí na 0,6 až 1,5 km), prohlubuje (na 15 až 20 m) a zrychluje (na 2,2 až 4,7 m/s). V důsledku regulačních prací bylo hlavní koryto mnohde napřímeno a kolem dunajské nivy s mnoha rameny, meandry a lužními lesy byly postaveny ochranné hráze.

Pod Vídní protéká Dunaj Vídeňskou pánví (jižně od Moravského pole), kde je jeho zachovalý přirozený tok chráněn v národním parku Donau-Auen. Ihned poté, co přijme svůj dosud největší levý přítok, Moravu, vstupuje do Devínské brány, jíž překonává jižní okraj Malých Karpat. Zde se rozkládá slovenská metropole Bratislava. Za ní se otevírá Malá uherská nížina (na slovenské straně Podunajská nížina), kde Dunaj tvoří hranici mezi Slovenskem a Maďarskem a rozlévá se do rozsáhlé ploché vnitrozemské delty, tvořené vedle hlavního toku rameny Malý Dunaj na severu a Mošonský Dunaj na jihu. Tyto obtékají velké říční ostrovy Žitný a Szigetköz. Do Mošonského Dunaje se zprava vlévají Litava a Rába. Delta končí v Komárně opětovným sjednocením dunajských ramen, obohacených zleva o přítok Váhu.

Po přijetí Hronu a Ipľu (oba zleva) vstupuje Dunaj do další velké soutěsky, na přechodu Maďarského středohoří. Místo je známo jako Dunajské ohbí, neboť Dunaj zde svůj dosud zhruba východní směr ostře mění na směr jižní. Následně protéká Budapeští, vytváří velký ostrov Csepel a pokračuje přímo na jih po západním okraji Velké uherské nížiny, až 20 km širokou nivou s mnoha mrtvými rameny. V tomto úseku nepřijímá žádné významné přítoky (kromě Sió zprava) a vlivem suchého stepního klimatu vodu spíše ztrácí. V Srbsku poblíž Iloku pak opět mění směr na východ a obtéká východním směrem pohoří Fruška Gora. Zde na dně Karpatské kotliny se do něj teprve vlévá několik velkých řek: Dráva (z Alp a Chorvatska), Tisa (přítok s největším povodím), srbská Morava a přímo v Bělehradě vůbec největší dunajský přítok, řeka Sáva.

Na středním toku Dunaje se po obou jeho březích nacházejí dlouhé sypané hráze, které byly zbudovány jako obrana před rozsáhlými povodněmi, které v 19. a ještě na počátku 20. století způsobovaly v některých zemích rozsáhlé škody.

Na hranici Srbska a Rumunska vede Dunaj největším ze svých průlomových údolí, Železnými vraty. Jeho původně rychlý a peřejnatý tok je zde od 70. let vzedmut a zastaven stejnojmennou přehradou. Hloubka toku v nejužším místě, Velké Kazanské soutěsce, už před regulací přesahovala 50 metrů.

Dolní tok

Železná vrata

Po opuštění Železných vrat Dunaj teče jako nížinná řeka Dolnodunajskou rovinou. Zaplavované údolí je široké 7 až 20 km a řeka se v něm rozvětvuje na mnohá ramena a průtoky. Šířka toku místy dosahuje 1 až 2 km, hloubka je průměrně 5 až 7 m a rychlost toku 0,5 až 1 m/s. Na skoro 500 km dlouhé hranici mezi Rumunskem a Bulharskem překlenují Dunaj pouze dva mosty, jiné spojení je možné jen trajektem. Přítoky dolního toku jsou oproti Dunaji řádově menší, přesto nejsou bezvýznamné: zleva Jiu, Olt, Argeș, Siret, Prut, zprava Iskar, Osam, Jantra. Běžně se zde vyskytují limanová ústí. Asi 50 km před černomořským pobřežím Dunaj ještě uhýbá k severu, a u Galați, posledního velkoměsta na toku, se teprve obrací definitivně na východ k moři. Na hranici Rumunska a Ukrajiny, před městem Tulcea, začíná jeho deltové ústí.

Delta

Podrobnější informace naleznete v článku Delta Dunaje.

V deltě o rozloze 3500 km² se Dunaj dělí na tři hlavní ramena: od severu Kilijské (pohraniční a nejmohutnější), Sulinské (nejpřímější) a Svatojiřské. Naprostá většina delty leží v Rumunsku a je přírodní lokalitou světového významu, chráněnou UNESCO. Do Černého moře se Dunaj vlévá jako jeho největší přítok.

Přítoky

Dunaj přijímá více než 300 přítoků, z nichž na 34 je možná vodní doprava. Nejvýznamnější zachycuje tabulka.

Povodí a hlavní toky v Evropě
Schéma toku Dunaje s největšími přítoky z hlediska objemu (mohutnosti)
řkmŘekaMísto soutoku s DunajemStrana přítokuDélka (km)Povodí (km²)
2588IllerNěmecko Ulmpravá1462 152
2496LechNěmecko Marxheimpravá2553 919
2412AltmühlNěmecko Kelheimlevá2273 258
2385NábaNěmecko nad Řeznemlevá1975 514
2379ŘeznáNěmecko Řeznolevá1912 878
2282IsarNěmecko u Deggendorfupravá2928 962
2225InnNěmecko Pasovpravá51826 053
2125TraunRakousko Linecpravá1564 277
2119EnžeRakousko Mauthausenpravá2546 084
2066YbbsRakousko Ybbs an der Donaupravá1381 300
1985KampRakousko pod Kremžílevá1531 758
1880MoravaRakousko Slovensko Devínlevá35826 734
1830LitavaMaďarsko Mosonmagyaróvárpravá1802 138
1794RábaMaďarsko Győrpravá28310 113
1766VáhSlovensko Kolárovo/Komárnolevá40310 640
1716HronSlovensko Štúrovolevá2985 453
1708IpeľSlovensko Maďarsko Szoblevá2325 151
1498SióMaďarsko Szekszárdpravá12114 953
1383DrávaChorvatsko pod Osijekempravá74940 120
1215TisaSrbsko Titellevá966156 087
1170SávaSrbsko Bělehradpravá99297 713
1150TamišSrbsko Pančevolevá35910 280
1105Velká MoravaSrbsko Smederevopravá49338 207
1092MlavaSrbsko Kostolacpravá1582 810
1075NeraSrbsko Rumunsko Banatska Palankalevá1431 380
846TimokSrbsko Bulharsko Kudelinpravá2024 626
692JiuRumunsko Zăvallevá33910 080
685OgostaBulharsko pod Kozlodujempravá1473 157
637IskarBulharsko Gigenpravá3688 617
606VitBulharsko Somovitpravá1883 228
601OltRumunsko Turnu Măgurelelevá61524 050
596OsamBulharsko Nikopolpravá3142 838
537JantraBulharsko Novgradpravá2857 862
530VedeaRumunsko pod Zimniceoulevá2245 430
492Rusenský LomBulharsko Rusepravá1972 985
432ArgeșRumunsko Oltenițalevá35012 550
231IalomițaRumunsko Giurgenilevá41710 350
155SiretRumunsko Galațilevá64744 811
134PrutRumunsko Moldavsko Giurgiuleștilevá95327 540
79JalpuhUkrajina nad Izmajilemlevá1904 300

Vodní režim

Řeka má složitý vodní režim, ve kterém jsou výrazné tři fáze. Na jaře je nejvyšší vodní stav, v létě a na podzim dochází k nárazovým povodním a na konci podzimu a v zimě je vodní stav nejnižší. Hladina začíná stoupat v únorudubnu a na horním a středním toku se udržuje vysoká do května zatímco na dolním až do června. Celý vzestup hladiny se skládá ze dvou vln. První je způsobena táním sněhu v rovinách a druhá smíšená dešti a táním sněhu na horách. Nerovnoměrnost tání sněhu a srážek v různých částech povodí způsobují prudké kolísání hladiny. Když povodňové vlny z hlavních přítoků (Dráva, Tisa, Sáva) přijdou ve stejný čas, vytvoří se na Dunaji mohutná vlna, která může způsobit povodně. Ve druhé polovině léta hladina klesá, což je však přerušováno náhlými vzestupy při deštích. V říjnu a v listopadu deště způsobují podzimní povodně. V případě, že je teplá zima, může setrvat vysoký vodní stav a vzestupy hladiny mohou být způsobeny také ledovými zátarasy, což může vést až k vylití řeky z břehů a zatopení pobřežní roviny. Když je zima studená, tak má řeka nejnižší vodní stav.

Roční amplituda kolísání úrovně hladiny činí u Reni v deltě 4,5 až 5,5 m a v Budapešti 6 až 8 m. Průměrný roční průtok činí v Řezně 420 m³/s, ve Vídni 1900 m³/s a v ústí 6430 m³/s. Průměrně tak odvede za rok 203 km³ vody. Nejvyšší průtok na dolním toku je 20 000 m³/s a nejmenší 1800 m³/s. Do moře odnáší přibližně 120 Mt nánosů a rozpuštěných minerálních látek za rok. Zamrzá pouze v přiměřeně chladných zimách a to přibližně na 1,5 měsíce.


Využití

Doprava

Dunaj už odedávna hrál důležitou roli v dopravě mezi střední a jihovýchodní Evropou. Je jednou z nejvýznamnější vodních cest na kontinentě, ačkoliv intenzitu jeho využití snižuje relativně nízké soustředění průmyslové výroby na jeho březích (v porovnání se západoevropskými toky). Splavný je od Ulmu, resp. od Řezna pro větší lodě. Od Brăily jej mohou využívat i námořní lodě. V deltě je vodní doprava vedena Sulinským ramenem.

Dunajská vodní cesta je prostřednictvím kanálu Rýn–Mohan–Dunaj propojena se zbytkem Německa, západní Evropou a SevernímStředozemním mořem. Dlouhodobě plánované splavné propojení Dunaje přes české území s povodím Odry a Labe, tzv. kanál Dunaj–Odra–Labe, je prozatím stále jen ve stadiu zvažování. V Rumunsku lze zkrátit cestu do Černého moře plavbou průplavem do přístavu Konstanca.

V nákladní dopravě převažují rudnénerudné suroviny a také šrot. Dále to jsou cement, uhlí, ropa a její produkty. V posledních letech stoupá i přeprava kontejnerů. Na řece se nachází více než 100 přístavů. Největší jsou Reni, Izmajil, Budapešť, Linec, Bělehrad. Po březích Dunaje vede známá cyklistická trasa Dunajská cyklostezka, součást Eurovelo 6.

Energetika

Největší vodní elektrárna na řece je Železná vrata – Džerdap I, která byla vybudována v soutěsce Železná vrata na hranicích Rumunska a Srbska. Je třetí nejvýkonnější elektrárnou v Evropě. Pod ní se nachází druhá nejvýkonnější elektrárna na Dunaji, Železná vrata – Džerdap II. Další velká (Gabčíkovo) vznikla na Slovensku. V Rakousku bylo vybudováno několik vodních elektráren. V současné době není ve stavbě žádné vodní dílo, které by dunajský veletok přehradilo, od některých projektů bylo po roce 1990 upuštěno, například od elektrárny v Nagymarosi v Maďarsku.

Z přítoků jsou nejvíce využívány Váh, Dráva, Tisa, Iskar, Argeș, na kterých se nacházejí jak jednotlivé přehrady, tak i složité kaskády.

Ostatní

Voda z řeky se využívá na zavlažování suchých oblastí zvláště v Bulharsku, Rumunsku, Maďarsku a Srbsku. Také se využívá na zásobování měst a průmyslových center vodou. Důležité je taky rekreační využití.

Průměrný výlov ryb představuje 550 až 650 tisíc tun, z čehož převážná část připadá na dolní tok. V deltě roste na ploše 3000 km² skřípinec jezerní, který se využívá na výrobu celulózy.

Státy, kterými Dunaj protéká

Dunaj protéká nebo zasahuje na území 10 států:

Čtyři z nich mají přístup jen k jednomu břehu řeky – jsou to Chorvatsko, Bulharsko, Moldavsko a Ukrajina. Pro pět států (Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Srbsko a Moldavsko) plní Dunaj jistou náhradu za chybějící přístup k moři. 37 % délky toku (1 070,9 km) tvoří zároveň státní hranice Německo/Rakousko, Rakousko/Slovensko, Slovensko/Maďarsko, Chorvatsko/Srbsko, Srbsko/Rumunsko, Rumunsko/Bulharsko, Rumunsko/Moldavsko a Rumunsko/Ukrajina.

Délka břehu na území příslušného státu – od pramene k ústí
Pravý břehŘíční
kilometr
Levý břeh
ZeměDélka břehu v kmDélka břehu v kmZemě
Německo Německo658,62888,77687,0Německo Německo
2230,20
Rakousko Rakousko357,5
2201,77
321,5Rakousko Rakousko
1880,26
172,1Slovensko Slovensko
1872,70
Slovensko Slovensko22,5
1850,20
Maďarsko Maďarsko417,2
1708,20
275,2Maďarsko Maďarsko
1433,00
Chorvatsko Chorvatsko137,5358,0Srbsko Srbsko
1295,50
Srbsko Srbsko449,9
1075,00
940,9Rumunsko Rumunsko
845,65
Bulharsko Bulharsko471,6
374,10
Rumunsko Rumunsko374,1
134,14
0,6MoldavskoMoldavsko Moldavsko
133,57
53,9UkrajinaUkrajina Ukrajina
79,63
79,6Rumunsko Rumunsko
0,00

Významná města

Povodí

Povodí Dunaje

Velikostí povodí přes 800 tisíc km² je Dunaj v Evropě na druhém místě za Volhou. Jeho povodí zasahuje na území 20 států (včetně Kosova), což je téměř polovina všech států Evropy a nejvíce států na povodí jediné řeky na světě. Kromě zemí, jimiž Dunaj přímo protéká, jsou to ještě Švýcarsko, Česko, Polsko, Itálie, Slovinsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Albánie, Kosovo a Severní Makedonie, byť v některých případech se jedná o nepatrné zásahy.

Kompletně v povodí Dunaje se nachází Maďarsko, z drtivé většiny také Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Srbsko. Dále většina Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, značná část Bulharska, Moldavska, Kosova a Česka (povodí Moravy a okrajové části Šumavy) a nezanedbatelná část Německa, Ukrajiny a Černé Hory. Pro Itálii, Polsko a Švýcarsko a Albánii jde jen o nepatrnou část území, u Severní Makedonie jde prakticky jen o odchylku státní hranice od přesné rozvodnice.

Politické postavení a územní spory

geopolitického hlediska patří povodí Dunaje k dosti nestabilním oblastem, kde se jen během 20. století několikrát výrazně proměnily státní hranice. Současný rekordní počet států na toku a povodí Dunaje je důsledkem ústupu či rozpadu několika větších státních celků – v 19. století Osmanská říše, 1918 Rakousko-Uhersko, po roce 1990 Jugoslávie, Sovětský svaz a Československo. Komplikovaná etnická skladba dunajského povodí měla a má na tyto procesy významný vliv.

Během první světové války i druhé světové války měl Dunaj strategický význam. Státy, které měly na svém území část jeho toku, provozovaly válečná loďstva, prostřednictvím nichž mohly ostřelovat území druhých států. To byl případ i československé lodi Prezident Masaryk. Z Dunaje byl také bombardován Bělehrad na začátku první světové války.

Roku 2015 byl na malém sporném území při dunajské říční hranici (mezi Srbskem a Chorvatskem) vyhlášen soukromý ministát Liberland. Část středního toku Dunaje, kudy prochází hranice mezi Chorvatskem a Srbskem, je předmětem pohraničního sporu mezi oběma zeměmi, který trvá od roku 1991. Některé říční ostrovy si nárokuje Chorvatsko a Srbsko, o jiné nemá žádná země zájem vůbec. Do roku 1914 se v soutěsce Železná vrata nacházela exkláva tureckého území, ostrov Ada Kale, který byl později připojen k Rumunsku a později v roce 1970 zcela zaplaven.

Právní režim

Dunaj je mezinárodní řeka a pravidla jejího používání stanoví mezinárodní dohody. Celkem nastaly tři etapy regulace problémů s používáním řeky. Nejprve to bylo období dvoustranných dohod (17741856), poté období mnohostranných dohod s účastí nedunajských vlád (18561945) a nakonec demokratický status řeky po druhé světové válce.

Důležitý význam měla smlouva z Küçük Kaynarca mezi Ruskem a Tureckem z roku 1774, na základě níž dosáhlo Rusko práva plavby po dolním toku Dunaje. Na základě dalších dohod z let 1812, 1826 a 1829 získalo Rusko plnou kontrolu nad všemi třemi základními rameny dunajské delty a nad plavbou po dolním toku řeky. Anglo-rakouská a rusko-rakouská dohoda o Dunaji z let 1838 a 1840 navrhla princip svobodné dopravy po řece.

Etapa regulace systémem mnohostranných dohod začala po Krymské válce. Na základě Pařížské smlouvy (1856) byla založena Evropská dunajská komise,[6] která se skládala z Rakouska, Ruska a řady nedunajských zemí (Francie, Velká Británie, Prusko, Sardínie, Turecko). Prakticky se tato dohoda stala prostředkem nadvlády nedunajských zemí nad řekou a existovala do 1. světové války. Komise měla svou vlajku, administrativu, flotilu, policii, soud a mohla zakázat podunajským státům stavbu přístavních a hydrotechnických zařízení. Po skončení 1. světové války byla ujednána v srpnu 1920 dohoda v Paříži za účasti převážně nedunajských zemí. Poté byly 23. července 1921 přijaty konvence a závěrečný protokol o režimu plavby. Pro tok řeky od ústí do Ulmem byla znovu ustanovena Evropská dunajská komise (Francie, Velká Británie, Itálie, Rumunsko). Pro tok mezi Brăilou a Ulmem a síť říčních cest, jež byly stanoveny mezinárodními byla ustavena Mezinárodní dunajská komise s účastí dunajských (Německo, Rakousko, Maďarsko, Československo, Jugoslávie, Rumunsko) i nedunajských (Velká Británie, Itálie, Francie) zemí. Tyto komise měly široké pravomoce, které nebyly vždy v souladu podunajských zemí. Mezinárodní dunajskou komisi opustilo v roce 1936 Německo a po zabrání Německem také Rakousko (1938) a Československo (193839).

Po druhé světové válce se otázka Dunaje projednávala na postupimské konferenci, na shromáždění ministrů zahraničních věcí a na Pařížské konferenci v roce 1946. Nový status plavby byl vypracován na Bělehradské konferenci v roce 1948 za účasti podunajských (Sovětský svaz, Rumunsko, Bulharsko, Československo, Maďarsko, Jugoslávie) i nepodunajských (USA, Velká Británie, Francie) zemí. Rakousko mělo poradní hlas. Nová konvence o plavbě byla podepsána 18. srpna 1948 a vstoupila v platnost 11. května 1949. Nedunajské země ji odmítly podepsat. Byla založena nová Dunajská komise, která se skládala ze zástupců podunajských zemí.

Fotogalerie

Odkazy

Poznámky

  1. čteno zhruba dánu

Reference

  1. Mezinárodní povodí řek v Evropě , Danube (hvězdičkou jsou označené bývalé republiky Jugoslávie, které jsou ve zdroji uvedeny souhrnně)
  2. ČHMÚ (pobočka Ústí nad Labem) – Čtyři vídeňské Dunaje [online]. [cit. 2018-10-27]. Dostupné online. 
  3. MALLORY, James; ADAMS, Douglas Quentin. Encyclopedia of Indo-European Culture. Abingdon: Routledge, 1997. Dostupné online. ISBN 978-1884964985. S. 486-487. 
  4. Potamos Istros [online]. Theoi [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. 
  5. JELÍNEK, Pavol. Keď bol Dunaj bohom: Rozjímanie o uctievaní jednej rieky [online]. Ľudia, mýty & dejiny [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  6. HAJNAL, Henry. The Danube. Den Haag: [s.n.], 1920. ISBN 978-94-015-1609-9. S. 81. (angličtina) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Affluents du Danube.jpg
Autor: Alain BEAUMONT, Licence: CC BY-SA 3.0
Contribution des affluents au débit du Danube
Wachau (3).JPG
Autor: C.Stadler/Bwag, Licence: CC BY-SA 4.0
Die Wachau im Bereich Spitz an der Donau bzw. Blick von einem Vorgipfel des 671 Meter hohen Seekopfes, Richtung Westen.
Links von vorne nach hinten die Ortschaften Bach-, Mitter-, Hof- und Oberarnsdorf, die alle zur Marktgemeinde Rossatz-Arnsdorf gehören. Rechts im Vordergrund die Ortschaft St. Michael (Marktgemeinde Weißenkirchen in der Wachau) mit der Wehrkirche St. Michael bzw. "Mutterkirche der Wachau" und dahinter Spitz an der Donau.
Várhegy2.JPG
Autor: Kriccs, Licence: CC BY-SA 3.0
vár, a királyi, majd érseki palota maradványainak együttese
Kalemegdanska terasa Apr 2011.jpg
Autor: Danimir, Licence: Attribution
Kalemegdan fortress and the Victor monument in April 2011
Passau Altstadt 1.jpg
Autor: Aconcagua, Licence: CC BY-SA 3.0
The Old Town of Passau at the Danube
MC - Flussgott.jpg
Autor: Wolfgang Sauber, Licence: CC BY-SA 3.0
Museum Carnuntinum (Lower Austria). Sculpture of river deity ( 3rd century ), maybe Danubius.
Podul Calafat - Vidin, martie 2013.JPG
Autor: Ionutp, Licence: CC BY-SA 3.0
Podul Calafat - Vidin in martie 2013. Poza facuta de pe malul romanesc.
Donaueschingen Donauzusammenfluss 20080714.jpg
Autor: User:Drombalan, Licence: CC BY-SA 4.0
Miesto kde vzniká Dunaj v Donaueschingene, v Nemecku. Dve riečky Breg a Brigach sa spajaju a vytvárajú Dunaj. Nemecký názov tohto miesta je "Donauzusammenfluss"
DonauknieVisegrad 2.jpg
Autor: Myself, Licence: CC BY 3.0
Danube Bend at Visegrád
Budapest by air.jpg
Autor: Math, Licence: CC BY 1.0
Budapest in the evening. On the left side: Pest; on the right side: Buda; in the middle: the Danube and Margaret Island
Belgrade1.JPG
Autor: Auteur: Julien Vandeburie. Original uploader was Jvandeburie at fr.wikipedia, Licence: CC BY-SA 1.0
Soutok Sávy s Dunajem v Bělehradě, pohled z Kalemegdanu
Dunav.jpg
Autor: Janusz Recław, Licence: CC BY-SA 4.0
The Danube River near by village of Vardim, Bulgaria
Bratislava New Bridge from castle hill.JPG
Autor: No machine-readable author provided. Miaow Miaow assumed (based on copyright claims)., Licence: CC-BY-SA-3.0
Tento snímek zobrazuje chráněnou kulturní památku číslo 101-12153/1 CHMSK/101-12153/1,CHMSK/101-12153(other) Slovenské republiky.
Danube basin.png
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 4.0
Denube Delta Pelicans.JPG
Autor: Acaro, Licence: CC BY 2.5
White Pelicans in Denube Delta
FerryDanubeGalati20060716.jpg
Autor: HelmiStoDromo, Licence: CC-BY-SA-3.0
The two ferries over the Danube in Galati/Romania meet each other.
Ulm2-midsize.jpg
Autor: unknown, Licence: CC-BY-SA-3.0
Europäische Wasserscheiden.png
Autor: Sansculotte, Licence: CC-BY-SA-3.0
The map shows the European rivers' catchment areas and main watersheds.

Chart made on 06/2004 by de:Sansculotte. The image is released under the Creative Commons Share Alike license for futher use.

Reference and sources can be requested from sansculotte@despammed.com
ZapadSlunce-smederevo.jpg
(c) Vaclav.prasil na projektu Wikipedie v jazyce čeština, CC-BY-SA-3.0
Západ slunce nad Dunajem při pohledu ze smederevské pevnosti
Donau bei Novi Sad.jpg
(c) Vuk, CC-BY-SA-3.0
Danube at Novi Sad, Serbia
Bassin-du-Danube.png
Autor: unknown, Licence: CC-BY-SA-3.0