Dunajská Streda

Dunajská Streda / Dunaszerdahely
Dunajská Streda
Centrum města s radnicí
Centrum města s radnicí
Dunajská Streda / Dunaszerdahely – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška118 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajTrnavský
OkresDunajská Streda
Tradiční regionPodunajsko
Dunajská Streda
Dunajská Streda
Dunajská Streda, Slovensko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha31,451 km²
Počet obyvatel23 009 (31. 12. 2021[1])
Hustota zalidnění731,61 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaJUDr. Zoltán Hájos
Vznik1254
Oficiální webwww.dunstreda.sk
E-mailprimator@dunstreda.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad Dunajská Streda
Hlavná 50
929 01 Dunajská Streda
Telefonní předvolba031
PSČ929 01
Označení vozidel (do r. 2022)DS
NUTS501433
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dunajská Streda (maďarsky Dunaszerdahely nebo také Duna-Szerdahely, německy Niedermarkt, heb. סרדאהלי) je slovenské okresní město v Trnavském kraji, 40 km jihovýchodně od Bratislavy a v centrální části Žitného ostrova, který je částí Podunajské nížiny. Žije zde okolo 22 639 obyvatel, z nichž se v roce 2011 asi 75 % hlásilo k maďarské národnosti.

Části města

  • Centrum
  • Sídlisko Západ
  • Sídlisko Sever 1
  • Sídlisko Sever 2
  • Sídlisko Východ
  • Malé Blahovo
  • Mliečany
  • Čótfa, dříve Csotfa, leží na severním okraji katastrálního území Malé Blahovo, asi tři kilometry na severozápad od obce Jahodná, v intenzivně využívané zemědělské oblasti Žitného ostrova, v geomorfologické části Pôtonský mokřad, na břehu Malého Dunaje u Klátovského ramene.

Historie

(c) katicv, CC BY 3.0
Kostel sv. Jiří

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1254, kdy náležela k panství Prešpurk. V 15. a 16. století nastala zlatá doba rozvoje řemesel a obchodu Uherského království. Roku 1574 byla Dunajská Streda prohlášena královským městem a v letech 1600–1848 patřila rodu Pálffyů. V 18. století se zde začala usazovat početná židovská komunita, a proto se městu v 19. století říkalo Malý Jeruzalém. V roce 1880 mluvilo maďarsky 3 531 ze 4 182 obyvatel a 416 německy (sčítání lidu nerozlišovalo národnosti, ale jazyky); velikost židovské komunity se odhadovala na 1,5–2 tisíce. Při sčítání lidu v roce 1910 deklarovalo maďarštinu jako svůj mateřský jazyk 4 679 z celkového počtu 4 762.

V 19. století byly k městu přičleněny do té doby samostatné obce Nemešseg (doslova slov. Zemiansky Sek, maď. Nemesszeg), Stredská Nová Ves (maď. Szerdahelyújfalu), Felserská Nová Ves (maď. Félszerújfalu), Bašatejed (doslova slov. Bašove Mliečany, maď. Bassatejed) a Elótejed (doslova slov. Predné Mliečany, maď. Előtejed).

V roce 1960 byla k Dunajské Stredě přičleněna obec Malé Blahovo (historicky slov. Malý Aboň, maď. Sikabony i Kisabony) a obec Mliečany (doslova slov. Ollého Mliečany, maď. Ollétejed).

Za první světové války byl u Dunajské Stredy zajatecký tábor, ve kterém umřely stovky Rusů.[2] Na základě Trianonské smlouvy se město roku 1919 stalo součástí Československa. V roce 1930 žilo ve městě 2 944 Maďarů, 2 186 Židů, 503 Slováků a 73 Němců. V roce 1938 zde stálo 916 domů a v nich žilo 6 410 obyvatel, z toho 2 734 osob židovského původu.[3]

Dunajská Streda byla v letech 1938 až 1945, na základě první vídeňské arbitráže, součástí Maďarska. V té době došlo k vytvoření židovského gheta a k následné deportaci Židů do konventračních táborů.[4] Obě synagogy byly zbořeny, na jejich místě stojí nyní pomník obětí holocaustu.

Původ názvu

Název města je odvozen od týdenního trhu, který se konal ve středu.[5] Maďarské jméno pro středu (szerda) je odvozeno od slovanského slova sreda = střední, tzn. den uprostřed týdne.[6]

Doprava

Město leží na železniční trati železniční trati Bratislava–Komárno, která byla vybudována v roce 1895. Z Bratislavy do Dunajské Stredy je vzdálenost po železnici 46 km. S Bratislavou město spojuje silnice 1. třídy I/63 (asi 50 km) a v plánu je dokončení rychlostní silnice R7, jejíž dosud zprovozněná část končí asi 11 km západně od města.

Hospodářství

Dunajská Streda se nachází uprostřed zemědělsky intenzivně využívané oblasti. Kromě rostlinné výroby zde jsou drůbežářské závody. Průmyslová výroba se rozšířila především po druhé světové válce. Hlavní je strojírenství, betonárka, potravinářský průmysl cukrovarnický a konzervárna.

Památky

  • Římskokatolický kostel sv. Jiří – gotického původu, věž ze 13. století, uvnitř gotická freska Snímání z kříže
  • Evangelický kostel – novoslohová stavba z let 1863–1883
  • Žltý kaštieľ – raně barokní palác z roku 1753, původně rezidence varadínského biskupa Mikuláše Kondé; přestavěn ve stylu neoklasicismu; nyní regionální muzeum Žitného ostrova
  • Vermesova vila – nyní galerie současného maďarského umění
  • Radnice – moderní přestavbu ve stylu „organického domu“, projektoval maďarský architekt Imre Makovecz
  • Sochy na veřejných prostranstvích Kalvárie – klasicistní sousoší z roku 1808; barokní morový sloup sv. Trojice z roku 1777, mariánský sloup z konce 19. století, socha sv. Mikuláše z roku 1785
  • Židovský hřbitov vznikl v roce 1740. Je zde pohřben rabín Jehuda Aszád.
  • Ruský vojenský hřbitov. V letech 1914–1918 ve místní zajateckém táboře žilo okolo 30 000 zajatců. Asi 1 500 je jich zde pochováno.
  • Památník revolučních let 1848 a 1849 zhotovil sochař György Lipcsey v roce 1995 a každoročně se u něj konají městské oslavy.

Sport

Osobnosti

Partnerská města

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Dunajská Streda na slovenské Wikipedii a Čótfa na slovenské Wikipedii.

  1. Obyvateľstvo a migrácia. slovak.statistics.sk [online]. Štatistický úrad Slovenskej republiky, 2019-04-16. Dostupné online. 
  2. LÁZŇOVSKÝ, Bohuslav; KLÍMA, Stanislav. Průvodce po Československé republice: Slovensko, Podkarpatská Rus. Praha: KČT, 1937. (Sbírka průvodců „Orbis“). S. 93. 
  3. Počty Židov na južnom Slovensku a na Podkarpatskej Rusi po Viedenskej arbitráži na základe sčítania obyvateľov v roku 1938 [online]. [cit. 2021-11-05]. Dostupné online. 
  4. NAGY, Attila. História mesta Dunajská Streda | Dunajská Streda. dunstreda.sk [online]. [cit. 2024-05-16]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Milan; ŠRÁMEK Rudolf. Zeměpisná jména Československa. 1. vyd. [s.l.]: Mladá fronta, 1982. S. 92.. [s.l.]: [s.n.] 
  6. Körmendi Ferenc: Földrajzi neveink és jövevényszavaink más megközelítésben [online]. [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Dunaszerdahely142.JPG
Autor: Szeder László, Licence: CC BY-SA 4.0
Tento snímek zobrazuje chráněnou kulturní památku číslo 201-81/5 CHMSK/201-81/5,CHMSK/201-81(other) Slovenské republiky.
Dunaszerdahely053.JPG
Autor: Szeder László, Licence: CC BY-SA 4.0
Dunaszerdahely - vasútállomás
Dunaszerdahely dunajska streda train station 1930.jpg
Autor: CoolKoon, Licence: CC BY-SA 3.0
Obnovená sépia fotografia (dávno zbúranej) železničnej stanice v Dunajskej Strede z konca 1920-tych rokov/začiatku 1930-tych rokov. Na dvojjazyčnej tabuli je vyznačené meno mesta v slovenskom aj maďarskom jazyku.
Szent gyorgy templom - panoramio.jpg
(c) katicv, CC BY 3.0
szent gyorgy templom
Dunaszerdahely118.JPG
Autor: Szeder László, Licence: CC BY-SA 4.0
Tento snímek zobrazuje chráněnou kulturní památku číslo 201-2302/0 CHMSK/201-2302/0,CHMSK/201-2302(other) Slovenské republiky.
Dunajská Streda kaštieľ 02.jpg
Autor: Ľuboš Repta, Licence: CC BY-SA 4.0
Dunajská Streda, tzv. žltý kaštieľ; detail stredového rizalitu