Dunajský limes
Jako Dunajský limes bývá označována část vojenské hranice Římské říše podél řeky Dunaj v moderním Bavorsku, Rakousku, Slovensku, Maďarsku, Srbsku, Chorvatsku, Rumunsku a Bulharsku. Opevnění sestávalo z četných strážných věží, vojenských táborů (Castrum) a pevností. Kvůli svému bažinatému břehu a rozvětvenému toku byl Dunaj v antickém období těžko překročitelný. I proto nevznikla na Dunajském limitu na rozdíl od Hornogermánského a raetského limitu téměř žádná hraniční zeď. Tábory vznikaly především v polovině 1. století. Později, za Trajána, byly tábory do té doby obehnány pouze zemními valy také opevněny kamennými zdmi. Podél limitu byla vedena silnice, která spojovala jednotlivé pevnosti a tábory podél řeky až k její deltě do Černého moře (tzv. Via Istrum).
Dělení
Vzhledem k délce této hranice je Dunajský limes často rozdělen do následujících sekcí (pojmenovaných podle příslušných římských provincií):
- Raetský limes (Raetie)
- Norický limes (Noricum)
- Panonský limes (Panonie)
- Moeský limes (Moesie)
- Dácký limes (Dácie, severně od Dunaje v Karpatech)
Raetský limes
Norický a Panonský limes
Panonský limes
Moeský limes
Dácký limes
Světové dědictví UNESCO
| Hranice Římské říše - Dunajský limes (západní část) | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
| Smluvní stát |  Německo  Rakousko Slovensko |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | ii, iii, iv |
| Odkaz | 1608 (anglicky) |
| Oblast | Evropa |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 2021 (44. zasedání) |
V červenci 2021 bylo 77 segmetů Dunajského limitu v Německu, Rakousku a Slovensku zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO pod společným názvem „Hranice Římské říše - Dunajský limes (západní část)“. 24 německých lokalit je nachází mezi Einingem u Řezna a Pasovem. Většina pozůstatků limitu se nachází pod zemí, na povrchu jsou mimo jiné lázně v Bad Gögging, brána Porta praetoria v Řezně a několik staveb v Pasově. 47 rakouských lokalit je také většinou pod zemským povrchem s výjimkou Mautern, Traismauer, Tulln, Zeiselmauer a Petronell-Carnuntum. 6 slovenských lokalit tvoří pozůstatky táborů Gerulata (bratislavská městská část Rusovce) a Celemantia (obec Iža).
V červenci 2024 se na seznam světového dědictví UNESCO dostala i řada lokalit v Rumunsku pod názvem "Hranice římské říše - Dácie".
strážná věž v Tulln
římská brána v Řezně
vídeňské muzeum
Gerulata (Slovensko)
Carnutum (Rakousko)
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Donaulimes na německé Wikipedii a Donaulimes na norské (bokmål) Wikipedii.
Média použitá na této stránce
Autor: Pudelek (Marcin Szala), Licence: CC BY-SA 3.0
Ancient Roman amphitheatre in Bad Deutsch-Altenburg, Austria
Autor: Mediatus (Karteninhalt, Gestaltung, Präsentation) und ziegelbrenner (Farbe, konzeptionelles Aussehen), Licence: CC BY-SA 3.0
Putzger – Historischer Weltatlas, 89. Auflage, 1965; Westermanns Großer Atlas zur Weltgeschichte, 1978; Martin Kemkes: „Römer an Donau und Iller. Neue Forschungen und Funde.“ Thorbecke, Sigmaringen 1996, ISBN 3-7995-0410-9, S. 152f.; Dietwulf Baatz: Der Römische Limes. Archäologische Ausflüge zwischen Rhein und Donau. 4. Auflage. Gebr. Mann, Berlin 2000, ISBN 3-7861-2347-0; Thomas Fischer und Günther Ulbert: Der Limes in Bayern. Von Dinkelsbühl bis Eining. Theiss, Stuttgart 1983 ISBN 3-8062-0351-2; Wolfgang Czysz u.a.: Die Römer in Bayern. Lizenzausgabe. Nikol, Hamburg 2005, ISBN 3-937872-11-6; Dieter Planck u.a.: Imperium Romanum. Roms Provinzen an Neckar, Rhein und Donau. Theiss, Stuttgart 2005. ISBN 978-3-8062-2140-4; Thomas Fischer, Erika Riedmeier-Fischer: Der römische Limes in Bayern. Pustet, Regensburg 2008. ISBN 978-3-7917-2120-0; Daten des bayerischen Landesdenkmalamtes und des österreichischen Bundesdenkmalamtes
Der Salzturm in Tulln/NÖ, der ehemalige westliche Hufeisenturm des Kastell Comagena
Autor: Ziegelbrenner & Mediatus, Licence: CC BY-SA 3.0
Map of Limes in Austria, Slovakia, Hungary, Croatia and Serbia (Pannonia/system of fortifications representing the boundary of Roman control)
Autor: Pudelek (Marcin Szala), Licence: CC BY-SA 3.0
Gerulata (Bratislava - Rusovce / Oroszvár / Karlburg). Ruins of Roman military camp.
Autor: C.Stadler/Bwag, Licence: CC BY-SA 4.0
Ein Raum im Untergeschoß des Römermuseums im 1. Wiener Gemeindebezirk Innere Stadt an der Adresse Hoher Markt 3.
Rechts im Bild die Bodenheizung eines Tribunenhauses.
Autor: Ziegelbrenner, Licence: CC BY-SA 3.0
Map of Limes in Serbia, Romania and Bulgaria (Donaulimes/system of fortifications representing the boundary of Roman control ; shoreline of the time since Liviu Giosan, et al., “Young Danube delta documents stable Black Sea level since the middle Holocene: Morphodynamic, paleogeographic, and archaeological implications.” Geology 34.9 (2006), 757-760 and “Early Anthropogenic Transformation of the Danube-Black Sea System”, Scientific Reports 2 (2012), 10.1038/srep00582; Luminiţa Preoteasa, et al., “Coastal changes from open coast to present lagoon system in Histria region (Danube Delta).” Journal of Coastal Research 65 (2013), 564-569; Filip Florin, Liviu Giosan, “Evolution of Chilia lobes of the Danube delta: Reorganization of deltaic processes under cultural pressures”. Anthropocene 5 (2014), 65–70; Guénaëlle Bony, et al., “History and influence of the Danube delta lobes on the evolution of the ancient harbour of Orgame (Dobrogea, Romania)”. Journal of Archaeological Science 61 (2015), 186-203; Luminiţa Preoteasa, et al., “The evolution of an asymmetric deltaic lobe (Sf. Gheorghe, Danube) in association with cyclic development of the river-mouth bar: Long-term pattern and present adaptations to human-induced sediment depletion”, Geomorphology 253 (2016), 59–73.
Autor: Ziegelbrenner, Licence: CC BY-SA 3.0
Map of Limes in Austria (system of fortifications representing the boundary of Roman control)
.jpg)
Porta Praetoria in Regensburg