Dusičnan zinečnatý
Dusičnan zinečnatý | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | Dusičnan zinečnatý |
Anglický název | Zinc nitrate |
Německý název | Zinknitrat |
Sumární vzorec | Zn(NO3)2 |
Vzhled | bezbarvé, rozplývavé krystaly |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 7779-88-6 19154-63-3 (tetrahydrát) 10196-18-6 (hexahydrát) |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 231-943-8 |
PubChem | 24518 |
UN kód | 1514 |
SMILES | [N+](=O)([O-])[O-].[N+](=O)([O-])[O-].[Zn+2] |
InChI | InChI=1S/2NO3.Zn/c2*2-1(3)4;/q2*-1;+2 Key: ONDPHDOFVYQSGI-UHFFFAOYSA-N |
Číslo RTECS | ZH4772000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 189,36 g / mol (bezvodý) 297,49 g / mol (hexahydrát) |
Teplota tání | 110 °C |
Teplota varu | 125 °C |
Hustota | 2,065 g/cm3 (hexahydrát) |
Rozpustnost ve vodě | 327 g/100 ml, 40 °C (trihydrát) 184,3 g/100 ml, 20 °C (hexahydrát) |
Měrná magnetická susceptibilita | −63,0·10−6 cm3/mol |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
H-věty | H272, H302, H315, H318, H319, H335, H400, H410, H411 |
P-věty | P210, P220, P261, P264, P264+265, P270, P271, P273, P280, P301+317, P302+352, P304+340, P305+351+338, P305+354+338, P317, P319, P321, P330, P332+317, P337+317, P362+364, P370+378, P391, P403+233, P405, P501 |
Teplota vzplanutí | nehořlavé |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dusičnan zinečnatý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem Zn(NO3)2. Tato bílá krystalická látka se obvykle vyskytuje jako hexahydrát Zn(NO3)2·6H2O. Je rozpustná ve vodě i alkoholu.
Příprava
Dusičnan zinečnatý se obvykle připravuje rozpuštěním kovového zinku, oxidu zinečnatého nebo příbuzných materiálů v kyselině dusičné:
- Zn + 2 HNO3 → Zn(NO3)2 + H2
- ZnO + 2 HNO3 → Zn(NO3)2 + H2O
Tyto reakce jsou doprovázeny hydratací dusičnanu zinečnatého.
Průběh této reakce je závislý na koncentraci kyseliny dusičné, přičemž v koncentrované kyselině dusičné vzniká také dusičnan amonný:
- Zn + 2 HNO3 → Zn(NO3)2 + H2 (zředěná kyselina dusičná)
- 4 Zn + 10 HNO3 → 4 Zn(NO3)2 + NH4NO3 + 3 H2O (koncentrovaná kyselina dusičná)
Bezvodá sůl vzniká reakcí bezvodého chloridu zinečnatého s oxidem dusičitým:[2]
- ZnCl2 + 4 NO2 → Zn(NO3)2 + 2 NOCl
Reakce
Octan zinečnatý vzniká reakcí dusičnanu zinečnatého s acetanhydridem.[3]
- Zn(NO3)2·6H2O + (CH3CO)2O → Zn(CH3COO)2 + 2 HNO3 + 5 H2O
Při zahřívání podléhá tepelnému rozkladu za vzniku oxidu zinečnatého, oxidu dusičitého a kyslíku:
- 2 Zn(NO3)2 → 2 ZnO + 4 NO2 + O2
Vlastnosti
Dusičnan zinečnatý je bezbarvá oxidující pevná látka. Při zahřívání nad 105 °C uvolňuje dusičnan zinečnatý krystalovou vodu.[4] Je známo několik různých hydrátů dusičnanu zinečnatého. Nejběžnějším hydrátem je hexahydrát, avšak existuje také dihydrát, tetrahydrát a nonahydrát.
Využití
Dusičnan zinečnatý se nevyužívá ve velkém měřítku, ale používá se v laboratorním měřítku pro syntézu koordinačních polymerů.[5] Jeho řízený rozklad na oxid zinečnatý byl také použit pro generování různých struktur na bázi ZnO, včetně nanovláken.[6]
Může být použit jako mořidlo při barvení. Příkladem reakce je srážení uhličitanu zinečnatého:
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Zinc nitrate na anglické Wikipedii a Zinknitrat na německé Wikipedii.
- ↑ a b Zinc nitrate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GREENWOOD. Chemistry of the Elements. [s.l.]: Elsevier Science & Technology Books book s. Dostupné online. ISBN 978-0-08-037941-8. S. 455. (anglicky)
- ↑ BRAUER, Georg. Handbook of Preparative Inorganic Chemistry V2. 2nd ed. vyd. Burlington: Elsevier Science, 1965. Dostupné online. ISBN 978-0-12-395591-3. DOI 10.1016/B978-0-12-395591-3.X5001-8. Kapitola Zinc Acetate.
- ↑ GESTIS-Stoffdatenbank. gestis.dguv.de [online]. [cit. 2023-12-05]. Dostupné online.
- ↑ BARNETT, Sarah A; CHAMPNESS, Neil R. Structural diversity of building-blocks in coordination framework synthesis—combining M(NO3)2 junctions and bipyridyl ligands. Coordination Chemistry Reviews. 2003-11, roč. 246, čís. 1–2, s. 145–168. Dostupné online [cit. 2023-12-05]. DOI 10.1016/S0010-8545(03)00121-8. (anglicky)
- ↑ GREENE, Lori E.; YUHAS, Benjamin D.; LAW, Matt. Solution-Grown Zinc Oxide Nanowires. Inorganic Chemistry. 2006-09-01, roč. 45, čís. 19, s. 7535–7543. Dostupné online [cit. 2023-12-05]. ISSN 0020-1669. DOI 10.1021/ic0601900. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dusičnan zinečnatý na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for corrosive substances
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for hazardous substances
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for environmentally hazardous substances
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for oxidizing substances
Chemický vzorec dusičnanu zinečnatého
Zn(NO3)2