Dustin Brown (tenista)

Dustin Brown
Dustin Brown na US Open 2016
PřezdívkaDreddy
StátNěmeckoNěmecko Německo (2011–2021)
JamajkaJamajka Jamajka (2002–2010, od 2022)
Datum narození4. prosince 1984 (38 let)
Místo narozeníCelle, Západní Německo
BydlištěMontego Bay, Jamajka
Výška196 cm
Hmotnost75 kg
Profesionál od2002
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek3 068 284 USD
Dvouhra
Poměr zápasů62–98
Tituly0 ATP, 8 challengerů, 3 ITF
Nejvyšší umístění64. místo (10. října 2016)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2011, 2015, 2017, 2018)
French Open2. kolo (2016)
Wimbledon3. kolo (2013, 2015)
US Open2. kolo (2010, 2017)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů73–88
Tituly2 ATP, 26 challengerů, 16 ITF
Nejvyšší umístění43. místo (14. května 2012)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2011, 2015)
French Open3. kolo (2011)
Wimbledon2. kolo (2012, 2014, 2016)
US Open1. kolo (2012, 2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20221022a22. října 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dustin Brown (* 8. prosince 1984 Celle, Dolní Sasko) je jamajský profesionální tenista, který v sezónách 2011–2021 reprezentoval rodné Německo. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour dva turnaje ve čtyřhře. Na challengerech ATPokruhu ITF získal jedenáct titulů ve dvouhře a čtyřicet dva ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2016 na 64. místě a ve čtyřhře v květnu 2012 na 43. místě.[2]

Na nejvyšší grandslamové úrovni se ve dvouhře nejdále probojoval do třetího kola ve Wimbledonu 2013, kde zdolal Lleytona Hewitta. Výkon zopakoval ve Wimbledonu 2015. V grandslamové čtyřhře si třetí fázi zahrál na pařížském French Open 2011. Premiérový titul na okruhu ATP Tour si připsal na zářijovém Open de Moselle 2010 v Metách. S Nizozemcem Rogierem Wassenem ve finále zdolali Brazilce Marcela Mela s Brunem Soaresem. Druhý triumf vybojoval na antukovém Grand Prix Hassan II 2012, v Casablance po boku Australana Paula Hanleyho.

V jamajském daviscupovém týmu debutoval v roce 2003 utkáním základního bloku 3. skupiny Americké zóny proti Bolívii, v němž vyhrál nad Albertem Sottocornem. Do roku 2023 v soutěži nastoupil k šesti mezistátním utkáním s bilancí 4–2 ve dvouhře a 3–0 ve čtyřhře, když odehrál ročníky 2003 a 2015.[3]

Německo reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde v úvodním kole mužské dvouhry skrečoval Brazilci Thomazi Belluccimu.

Soukromý život

V červnu 2010 tenista oznámil, že vzhledem k nedostatečné podpoře ze strany Jamajského tenisového svazu, uvažuje o získání britského občanství a reprezentování Velké Británie. Jeho prarodiče z otcovy strany jsou Britové.[4][5][6] V říjnu 2010 se však rozhodl nastupovat za Německo, kde se narodil a žil do srpna 1996, než se přestěhoval na Jamajku, kde zahájil tenisovou kariéru. Rozhodnutí reprezentovat německý stát potvrdil na facebookovém profilu. Prvním turnajem, který Brown odehrál v německých barvách, byl Bauer Watertechnology Cup 2010 v Eckentalu.

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (2–4 Č)

Čtyřhra: 6 (2–4)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz1.20100926a26. září 2010Mety, FrancietvrdýNizozemsko Rogier WassenBrazílie Marcelo Melo
Brazílie Bruno Soares
6–3, 6–3
Finalista1.20120226a26. února 2012Marseille, Francietvrdý (h)Francie Jo-Wilfried TsongaFrancie Nicolas Mahut
Francie Édouard Roger-Vasselin
3–6, 6–3, [10–6]
Vítěz2.20120414a14. dubna 2012Casablanca, MarokoantukaAustrálie Paul HanleyItálie Daniele Bracciali
Itálie Fabio Fognini
7–5, 6–3
Finalista2.20120728a28. července 2012Kitzbühel, RakouskoantukaAustrálie Paul HanleyČesko František Čermák
Rakousko Julian Knowle
6–7(4–7), 6–3, [10–12]
Finalista3.duben 2013Casablanca, MarokoantukaNěmecko Christopher KasRakousko Julian Knowle
Slovensko Filip Polášek
3–6, 2–6
Finalista4.duben 2017Houston, Spojené státyantukaUSA Frances TiafoeChile Julio Peralta
Argentina Horacio Zeballos
6–4, 5–7, [6–10]

Finále na challengerech ATP

Legenda
Challengery (8–9 D; 26–20 Č)

Dvouhra: 17 (8–9)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Finalista1.20090525a25. května 2009Karlsruhe, NěmeckoantukaNěmecko Florian Mayer2–6, 4–6
Vítěz1.20090810a10. srpna 2009Samarkand, UzbekistánantukaFrancie Jonathan D. de Veigy7–6(7–3), 6–3
Finalista2.20090824a24. srpna 2009Almaty, KazachstántvrdýUkrajina Ivan Sergejev3–6, 7–5, 4–6
Finalista3.20091102a2. listopadu 2009Eckental, Německokoberec (h)Německo Daniel Brands4–6, 4–6
Finalista4.20091109a9. listopadu 2009Aachen, Německokoberec (h)USA Rajeev Ram6–7(2–7), 7–6(7–5), 6–7(2–7)
Vítěz2.20100417a17. dubna 2010Johannesburg, Jihoafrická rep.tvrdýJižní Afrika Izak van der Merwe7–6(7–2), 6–3
Vítěz3.20101114a14. listopadu 2010Cáchy, Německokoberec (h)Nizozemsko Igor Sijsling6–3, 7–6(7–3)
Vítěz4.20120325a25. března 2012Bath, Velká BritánietvrdýČesko Jan Mertl6–4, 7–6(7–1)
Finalista5.březen 2013Sarajevo, Bosna a Hercegovinatvrdý (h)Francie Adrian Mannarino6–7(3–7), 6–7(2–7)
Vítěz5.září 2013Janov, ItálieantukaItálie Filippo Volandri7–6(7–5), 6–3
Finalista6.listopad 2013Andria, Itálietvrdý (h)Maďarsko Márton Fucsovics3–6, 4–6
Vítěz6.září 2014Štětín, PolskoantukaNěmecko Jan-Lennard Struff6–4, 6–3
Finalista7.říjen 2015Fairfield, Spojené státytvrdýUSA Taylor Fritz3–6, 4–6
Vítěz7.červen 2016Manchester, Spojené královstvítrávaČínská Tchaj-pej Lu Jan-sun7–6(7–4), 6–1
Finalista8.září 2016Štětín, PolskoantukaItálie Alessandro Giannessi2–6, 3–6
Finalista9.září 2018Janov, ItálieantukaItálie Lorenzo Sonego2–6, 1–6
Vítěz8.duben 2019Sophia Antipolis, FrancieantukaSrbsko Filip Krajinović6–3, 7–5

Čtyřhra: 46 (26–20)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz1.20090914a14. září 2009Banja Luka, Bosna a HercegovinaantukaRakousko Rainer EitzingerBosna a Hercegovina Ismar Gorčić
Itálie Simone Vagnozzi
6–3, 6–3
Finalista1.20100215a15. února 2010Bělehrad, Srbskotvrdý (h)Rakousko Martin SlanarSrbsko Ilija Bozoljac
Spojené království Jamie Delgado
3–6, 3–6
Vítěz2.20100329a29. března 2010Neapol, ItálieantukaUSA Jesse WittenIndie Rohan Bopanna
Pákistán Ajsám Kúreší
7–6(7–4), 7–5
Vítěz3.20100426a26. dubna 2010Rhodos, ŘeckotvrdýNěmecko Simon StadlerSpojené království Jonathan Marray
Spojené království Jamie Murray
7–6(7–4), 6–7(4–7), [10–7]
Finalista2.20100503a3. května 2010Káhira, EgyptantukaNěmecko Andre BegemannRakousko Martin Slanar
Itálie Simone Vagnozzi
3–6, 4–6
Finalista3.20100510a10. května 2010Biella, ItálieantukaItálie Alessandro MottiUSA James Cerretani
Kanada Adil Shamasdin
3–6, 6–2, [9–11]
Vítěz4.20100531a31. května 2010Fürth, NěmeckoantukaAustrálie Rameez JunaidNěmecko Martin Emmrich
Austrálie Joseph Sirianni
6–3, 6–1
Vítěz5.20100808a8. srpna 2010Kitzbühel, RakouskoantukaNizozemsko Rogier WassenChile Hans Podlipnik-Castillo
Rakousko Max Raditschnigg
3–6, 7–5, [10–7]
Vítěz6.20100918a18. září 2010Štětín, PolskoantukaNizozemsko Rogier WassenAustrálie Rameez Junaid
Německo Philipp Marx
6–4, 7–5
Vítěz7.20101128a28. listopadu 2010Helsinky, FinskotvrdýNěmecko Martin EmmrichFinsko Henri Kontinen
Finsko Jarkko Nieminen
7–6(19–17), 0–6, [10–7]
Finalista4.20110306a6. března 2011Dallas, Spojené státytvrdýNěmecko Björn PhauUSA Scott Lipsky
USA Rajeev Ram
6–7(3–7), 4–6
Finalista5.20110605a5. června 2011Nottingham, Spojené královstvítrávaNěmecko Martin EmmrichSpojené království Colin Fleming
Spojené království Ross Hutchins
6–4, 6–7(8–10), [11–13]
Vítěz8.20110828a28. srpna 2011Manerbio, ItálieantukaChorvatsko Lovro ZovkoItálie Alessio di Mauro
Itálie Alessandro Motti
7–6(7–4), 7–5
Vítěz9.20110910a10. září 2011Janov, ItálieantukaArgentina Horacio ZeballosAustrálie Jordan Kerr
USA Travis Parrott
6–2, 7–5
Vítěz10.20111113a13. listopadu 2011Urtijëi, ItáliekoberecChorvatsko Lovro ZovkoNěmecko Philipp Petzschner
Německo Alexander Waske
6–4, 7–6(7–4)
Finalista6.20120212a12. února 2012Quimper, FrancietvrdýSpojené království Jonathan MarrayFrancie Pierre-Hugues Herbert
Francie Maxime Teixeira
6–7(5–7), 4–6
Finalista7.20120304a4. března 2012Cherbourg, FrancietvrdýSpojené království Jonathan MarrayLitva Laurynas Grigelis
Bělorusko Vladimir Ignatik
6–4, 6–7(9–11), [0–10]
Vítěz11.20120317a17. března 2012Sarajevo, Bosna a HercegovinatvrdýSpojené království Jonathan MarraySlovensko Michal Mertiňák
Slovensko Igor Zelenay
7–6(7–2), 2–6, [11–9]
Vítěz12.20120421a21. dubna 2012Řím, ItálieantukaSpojené království Jonathan MarrayRumunsko Andrei Dăescu
Rumunsko Florin Mergea
6–4, 7–6(7–0)
Finalista8.srpen 2013Meerbusch, NěmeckoantukaNěmecko Philipp MarxAustrálie Rameez Junaid
Německo Frank Moser
3–6, 6–7(4–7)
Vítěz13.listopad 2013Eckental, Německokoberec (h)Německo Philipp MarxPolsko Piotr Gadomski
Polsko Mateusz Kowalczyk
7–6(7–4), 6–2
Finalista9.listopad 2013Helsinky, Finskotvrdý (h)Německo Philipp MarxFinsko Henri Kontinen
Finsko Jarkko Nieminen
5–7, 7–5, [5–10]
Vítěz14.září 2014Štětín, Polsko (2)antukaNěmecko Jan-Lennard StruffPolsko Tomasz Bednarek
Slovensko Igor Zelenay
6–2, 6–4
Vítěz15.květen 2015Řím, ItálieantukaČesko František ČermákArgentina Andrés Molteni
Argentina Marco Trungelliti
6–1, 6–2
Vítěz16.srpen 2015Meerbusch, NěmeckoantukaAustrálie Rameez JunaidNizozemsko Wesley Koolhof
Nizozemsko Matwé Middelkoop
6–4, 7–5
Finalista10.říjen 2015Sacramento, Spojené státytvrdýNěmecko Daniel BrandsSlovinsko Blaž Kavčič
Slovinsko Grega Žemlja
1–6, 6–3, [3–10]
Finalista11.říjen 2015Fairfield, Spojené státytvrdýAustrálie Carsten BallŠvédsko Johan Brunström
Dánsko Frederik Nielsen
3–6, 7–5, [5–10]
Vítěz17.říjen 2015Las Vegas, Spojené státytvrdýAustrálie Carsten BallJižní Afrika Dean O’Brien
Jižní Afrika Ruan Roelofse
3–6, 6–3, [10–6]
Finalista12.listopad 2015Andria, Itálietvrdý (h)Austrálie Carsten BallŠvýcarsko Marco Chiudinelli
Německo Frank Moser
6–7(5–7), 5–7
Finalista13.srpen 2017Meerbusch, NěmeckoantukaChorvatsko Antonio ŠančićNěmecko Kevin Krawietz
Německo Andreas Mies
1–6, 6–7(5–7)
Finalista14.říjen 2017Ismaning, Německokoberec (h)Německo Tim PützChorvatsko Marin Draganja
Chorvatsko Tomislav Draganja
7–6(7–1), 2–6, [8–10]
Vítěz18.září 2018Como, ItálieantukaNěmecko Andre BegemannSlovensko Martin Kližan
Slovensko Filip Polášek
3–6, 6–4, [10–5]
Vítěz19.leden 2019Nouméa, Nová KaledonietvrdýUSA Donald YoungŠvédsko André Göransson
Nizozemsko Sem Verbeek
7–5, 6–4
Finalista15.únor 2019Bergamo, Itálietvrdý (h)Bosna a Hercegovina Tomislav BrkićLitva Laurynas Grigelis
Česko Zdeněk Kolář
5–7, 6–7(7–9)
Vítěz20.listopad 2020Eckental, Německo (2)koberec (h)Francie Antoine HoangSpojené království Lloyd Glasspool
USA Alex Lawson
6–7(8–10), 7–5, [13–11]
Finalista16.červen 2021Milán, ItálieantukaRakousko Tristan-Samuel WeissbornČesko Vít Kopřiva
Česko Jiří Lehečka
4–6, 0–6
Finalista17.srpen 2021Meerbusch, NěmeckoantukaNizozemsko Robin HaasePolsko Szymon Walków
Polsko Jan Zieliński
3–6, 1–6
Vítěz21.září 2021Tulln, RakouskoantukaItálie Andrea VavassoriBrazílie Rafael Matos
Brazílie Felipe Meligeni Alves
7–6(7–5), 6–1
Vítěz22.říjen 2021Neapol, Itálie (2)antukaItálie Andrea VavassoriBosna a Hercegovina Mirza Bašić
Chorvatsko Nino Serdarušić
7–5, 7–6(7–5)
Finalista18.říjen 2021Neapol, ItálieantukaItálie Andrea VavassoriItálie Marco Bortolotti
Španělsko Sergio Martos Gornés
4–6, 6–3, [7–10]
Vítěz23.květen 2022Troisdorf, NěmeckoantukaUSA Evan KingNěmecko Hendrik Jebens
Polsko Piotr Matuszewski
6–4, 7–5
Vítěz24.srpen 2022Cordenons, ItálieantukaItálie Andrea VavassoriSrbsko Ivan Sabanov
Srbsko Matej Sabanov
6–4, 7–5
Finalista19.září 2022Como, ItálieantukaNěmecko Julian LenzRakousko Alexander Erler
Rakousko Lucas Miedler
1–6, 6–7(3–7)
Vítěz25.září 2022Štětín, Polsko (3)antukaItálie Andrea VavassoriČesko Roman Jebavý
Česko Adam Pavlásek
6–4, 5–7, [10–8]
Vítěz26.září 2022Janov, Itálie (2)antukaItálie Andrea VavassoriČesko Roman Jebavý
Česko Adam Pavlásek
6–2, 6–2
Finalista20.říjen 2022Hamburk, Německotvrdý (h)Německo Julian LenzFilipíny Treat Conrad Huey
USA Max Schnur
6–7(6–8), 4–6

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dustin Brown (tennis) na anglické Wikipedii.

  1. Dustin Brown na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20221022a22. října 2022
  2. Dustin Brown na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20221022a22. října 2022
  3. Dustin Brown (tenista) na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20221022a22. října 2022
  4. SPECK, Ivan. Dreaded Dustin Brown is ready for Great Britain's Davis Cup call. Daily Mail. London: 2010-06-22. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Jamaican Brown open to GB switch. BBC News. 2010-06-21. Dostupné online. (anglicky) 
  6. MITCHELL, Kevin. Dustin Brown hopes to make Jamaica's loss Britain's gain. The Guardian. London: 2010-06-20. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Jamaica.svg
Flag of Jamaica. “The sunshine, the land is green, and the people are strong and bold” is the symbolism of the colours of the flag. GOLD represents the natural wealth and beauty of sunlight; GREEN represents hope and agricultural resources; BLACK represents the strength and creativity of the people. The original symbolism, however, was "Hardships there are, but the land is green, and the sun shineth", where BLACK represented the hardships being faced.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia