Dveře pro cestující

Dveře pro cestující jsou ve vozidlech pro hromadnou přepravu osob systémem, který umožňuje výměnu cestujících mezi interiérem (salónem vozidla) a prostorem mimo vozidlo, nejčastěji prostorem zastávky. Ve vozidlech mohou být instalovány i další druhy dveří:

Organizační členění dveří

  • Dveře jednosměrné – pouze pro výstup nebo pouze pro nástup, k usměrnění pohybu cestujících. Využití tohoto typu dveří je tam, kde je pevně určeno místo placení jízdného, např. v linkových (meziměstských) autobusech, kde jízdné vybírá řidič, jsou přední dveře určeny pouze pro nástup.
  • Obousměrné dveře – pro výstup i nástup cestujících v samoobslužných systémech, kde jízdné nevybírá řidič, případně v železniční dopravě, kde průvodčí prochází vozidlem. Konstrukčně může být dveřní otvor rozdělen madlem pro částečné usměrnění pohybu cestujících.

Součásti dveřního systému

  • dveřní křídla – vždy pohyblivá, s okny, mohou nést některé ovládací prvky (tlačítka poptávkového ovládání dveří), mohou na nich být madla usnadňující nástup,
  • pohon dveřních křídel – k pohonu slouží elektromotor nebo pneumatické válce,
  • přídavné osvětlení prostoru pro cestující – bílé barvy, především tam, kde za dveřmi je schod, svítí pouze při otevření dveří,
  • ovládací prvky poptávkového otevírání dveří, tlačítka jsou umístěna uvnitř vozidla i na vnější straně, mohou být i součástí dveřních křídel,
  • tlačítko signalizace k řidiči: pro požadavek zastavení na následující zastávce na znamení, výstup s kočárkem, výstup handicapované osoby, nouzové zastavení,
  • USB modul dobíjení mobilních telefonů,
  • světelné a zvukové zařízení signalizující zastavení v zastávce na znamení, signalizace před uzavřením dveří,
  • páka nebo jiné mechanické zařízení k otevření dveří při havárii,
  • výsuvná nebo výklopná plošina pro usnadnění výstupu a nástupu cestujících na invalidním vozíku.

Související pojmy

  • Poptávkové otevírání dveří je způsob otevírání dveří, kdy pro jejich otevření je třeba odblokování řidičem a signál daný cestujícím. Otevřou se pouze ty dveře, u kterých jsou splněny obě podmínky. Výhodou je u vytápěných nebo klimatizovaných vozidel omezení nekontrolované výměny vzduchu, protože se otevřou pouze ty dveře, kterými skutečně procházejí cestující. Ovládání dveří zpravidla umožňuje řidiči nuceně otevřít všechny dveře vozidla (soupravy) bez ohledu na to, zda byl dán signál cestujícím. Tlačítka pro cestující jsou jak uvnitř vozidla, tak vně vozidla. Mohou být umístěna na konstrukci vozidla, ale i přímo na dveřních křídlech.
  • Akustický maják je zařízení sloužící k informování nevidomých nebo slabozrakých cestujících. Po vyslání signálu z dálkového ovládání cestujícího hlásí akustický maják vozidla číslo linky, směr jízdy (příští zastávku), případně další informace. Cestující má k dispozici dálkové ovládání jako samostatný přístroj, alternativně jako přístroj zabudovaný do slepecké hole. Jednou z funkcí dálkového ovládání může být i signál pro poptávkové otevírání dveří (nahrazuje stisk tlačítka zabudovaného ve vozidle).
  • Automatické počítání cestujících je systém čidel, sběrnice a počítače, sloužící ke sčítání cestujících ve vozidle. Nasbíraná data jsou odesílána přes GSM nebo Wi-Fi do dispečinku dopravce. Čidla jsou vždy umístěna u dveří (nade dveřmi). Čidla mohou být kamerová, tedy závislá na světelných podmínkách a osvětlení ve vozidle, tím méně spolehlivá. Spolehlivější jsou čidla infračervená, nezávislá na osvětlení.
  • Stupačky pro výstup na střechu jsou u vozidel elektrické trakce (tramvají a trolejbusů) součásti karosérie, které umožňují obsluze bez dalších pomůcek vystoupit na střechu vozidla v případě nutné manipulace s tyčovým sběračem nebo pantografem. U nejstarších vozidel to mohly být pevné stupačky přinýtované na boku vozidla. U modernějších vozidel jsou to výklopné stupačky umístěné v rámu dveří, nejblíže k místu montáže sběrače proudu. Na stupačky může na střeše navazovat část krytá izolačním kobercem a vybavená madly pro přidržení. V klidovém stavu lícují stupačky s obrysem karosérie, aby nemohlo dojít k zachycení cestujících.


Typy dveřních systémů

Bez dveří

U nejstarších vozidel (koňské, parní i nejstarší elektrické tramvaje) byl pro výměnu cestujících určen jen volný průchod. Dveře zde nebyly. Vozy měly otevřenou nástupní plošinu, nebo v některých případech se nastupovalo zboku do vozidla přímo z ulice, nebyla zde průchozí ulička. Vozidla byla vždy mimo řidiče obsazena průvodčím. Ten v některých případech uzavíral nástupní prostor šňůrou nebo řetízkem, aby vyznačil „uzavření dveří“. Vzhledem k tomu, že se jednalo o vozidla obousměrná, byla uzavřena také ta strana, na kterou se nemělo vystupovat. Ohrožení cestujících při výstupu nebylo velké, tratě v době koňských tramvají bývaly jednokolejné. Řidič takového vozidla měl bez opuštění svého místa jen minimální přehled a vliv na dění v nástupním prostoru. Usměrnění cestujících měl na starosti průvodčí. Obdobná situace byla u obousměrných tramvajových vozidel, vyráběných zhruba do vypuknutí druhé světové války. Vozidla (jak hnací, tak vlečná) měla nástupní plošinu, oddělenou od salónu vozidla samostatnými posuvnými dveřmi. Pro výstup z plošiny na zastávku sloužily ručně ovládané skládací dveře (ty mohly být nahrazeny skládací, tzv. nůžkovou mříží), které bylo možné v otevřeném i uzavřeném stavu zajistit. Vozidla byla především obousměrná, takže na každé plošině byla dvojice dveří umístěných proti sobě. Za běžného provozu byly dveře na straně obrácené k zastávce (chodníku) trvale otevřené a zajištěné v otevřené poloze, dveře na opačné straně zavřené a zajištěné v zavřené poloze. Řidič neměl ze svého místa vliv na situaci u dveří a přehled jen minimální. Organizaci výměny cestujících zajišťoval průvodčí, který mohl také dát zvukový signál řidiči (mechanicky, zvonkem). Koncepce karoserie bez dveří byla použita také u nejstarších autobusů. Podle literatury byl tento způsob nástupu cestujících použit ještě v padesátých letech dvacátého století u autobusů Škoda 706 RO vyvezených do Egypta.

Bouchací dveře

Jednokřídlé dveře, konstrukčně obdobné dveřím kabin nákladních automobilů, používané především u autobusů a autobusových vleků. Dveře jsou vybaveny klikou a zamykacím mechanismem, otevírají se ven, mimo vozidlo, po směru jízdy (panty jsou vpředu po směru jízdy, u některých nákladních automobilů se dveře otevíraly opačným směrem). Dveře ovládali samotní cestující ručně. Bezprostředně za dveřmi je schůdek (několik schůdků) vzhůru do vozidla. Nástupní prostor je zpravidla vybaven přídavným osvětlením. Řidič neměl na funkci dveří vliv, mohla být instalována signalizace otevřených dveří od dveřního kontaktu na kontrolní světlo umístěné na přístrojové desce. V blízkosti dveří (zevnitř vozidla) mohlo být v blízkosti dveří umístěno signalizační tlačítko. Tlačítkem dávali cestující řidiči signál – požadavek na výstup. Přehled o dění u dveří měl řidič hlavně zpětným zrcátkem, u modernějších autobusů (cca od šedesátých let dvacátého století) byly tyto dveře umístěny před přední nápravou autobusu, tedy přímo u pracoviště řidiče. Vozidla, používající tento typ dveří byla tzv. vysokopodlažní, kolizi otevřených dveří a nástupního ostrůvku nebylo třeba řešit. Po uzavření tyto dveře lícují s vnějším povrchem karoserie vozidla, i když bok vozidla není svislý, ale profilovaný (zaoblená karoserie autobusů Škoda 706 RTO). U nejstarších vozidel byla konstrukce dveří z tvrdého dřeva, oplechovaná. Dveře byly obvykle vybaveny oknem, jehož zasklení bylo do pryžových těsnících profilů. Obdobný typ dveří je využíván také u přepravníků osob.

Posuvné dveře

Dveře, posunující se po boku vozidla, nebo zasouvaná do stěny vozidla. Dveře vykonávají pouze přímočarý pohyb. Pohyb dveří zajišťuje dveřní mechanismus, například pneumatický válec. Spuštění otevíracího (zavíracího) mechanismu ovládá řidič ze svého stanoviště. Dveře mohou být vybaveny systémem poptávkového otevírání. Řidič může otevřít dveře i bez požadavku od cestujícího – například na konečné zastávce otevře řidič všechny dveře. Ovládání musí být uspořádáno tak, aby zásah řidiče byl nutný vždy (mimo havarijní situace). K vyslání požadavku na otevření má cestující k dispozici tlačítko jak na vnitřní, tak na vnější straně dveří. Prostor dveří je dodatečně nasvětlen a vybaven výstražnými světly. Pro signalizaci mohou být vestavěny signalizační LED i do samotného tlačítka. Otevření i uzavření každých jednotlivých dveří je signalizováno řidiči vozidla. Posuvné dveře, pohybující se po vnějším plášti vozidla jsou nevýhodné tím, že vyčnívají z obrysu vozu a je obtížné je účinným způsobem utěsnit proti vnikání proudu vzduchu a nečistot. Příkladem takových dveří jsou dveře souprav londýnského metra. Dveře zasouvané do boční stěny vozidla vyžadují takovou tloušťku stěny, do které je možné dveře skrýt. Takto jsou konstruovány dveře u starších vozů pražského metra a srovnatelných vozů stejného výrobce (Strojírna Mytišči, Ruská federace). Výhodou posuvných dveří je možnost odsunout dveřní křídla zcela mimo průchozí otvor tak, že žádná část dveří, ani dveřního mechanismu do průchodu nezasahuje.

Skládací dveře

Dveřní křídla se skládají do boku průchozího otvoru a tak ho v otevřeném stavu zužují. Běžná jsou provedení dvoukřídlé a čtyřkřídlé. Dveře jsou nejčastěji symetricky rozdělené, takže na každou stranu dveřního průchodu se skládá polovina dveří. Přesto existovaly dveře dvoukřídlé, kde se ale obě křídla skládala na jednu stranu (prakticky šlo o polovinu čtyřkřídlých dveří) nebo tříkřídlé dveře, dělené v poměru 2 + 1 (přední dveře autobusu Karosa ŠM 11). Tato konstrukce dveří byla běžná u vysokopodlažních vozidel pro hromadnou dopravu osob, konstruovaných po druhé světové válce až do doby, než se prosadily tzv. dveře předsuvné. Skládací dveře jsou ovládány výhradně osádkou vozidla, u vozidel vybavených stanovištěm průvodčího byly ovládány z tohoto stanoviště, u vozidel bez stanoviště průvodčího z pracoviště řidiče. Dveře mohly být ovládány jak jednotlivě, tak najednou. Prostor dveří byl dodatečně osvětlen, vybaven tlačítkem signalizace k řidiči, tlačítkem nouzového zastavení a světelnou signalizací uzavření uvnitř i vně. Každé jednotlivé dveře byly vybaveny také zvukovou signalizací před uzavřením. Rekonstruovaná vozidla (například různé modernizované varianty tramvají T3) mají dodatečně instalován systém poptávkového otevírání dveří. Pohonný mechanismus dveří je zpravidla umístěn ve skříni umístěné nad dveřním otvorem. Dveře jsou zpravidla vedeny pouze v horní části, spodní část je naváděna jen trnem na hraně dveřního křídla do tvarovaných zarážek (smeků). Nevýhodou tohoto systému je, že složená křídla dveří zužují průchozí otvor. U starších vozidel (autobusy Škoda 706 RO) se křídla skládala tak, že vnější plocha dveří zůstala vnější i po složení křídel dveří. Případné znečištění vnější strany dveří se tak snadno přenášelo na oděv cestujících. Dále také bylo obtížné montovat na dveře madla pro usnadnění nástupu po schodech, které se nacházely přímo za dveřmi. V pozdějších konstrukcích (autobusy Škoda 706 RTO, tramvaje Tatra T3) už byl smysl skládání dveří opačný. Po složení dveří zůstala na bocích průchozího otvoru vnitřní plocha dveří, na které také byla namontována madla. Skládací dveře jsou běžně prosklené, skla jsou upevněna v gumovém profilu. Křídla těchto dveří jsou typicky zcela rovná, což při zaoblení karoserie vytváří charakteristickou niku (výklenek) v boku karoserie.

Předsuvné dveře

Dveře jednokřídlé nebo dvoukřídlé, pákový mechanismus vysune křídla dveří mimo obrys boku vozidla a zasune je souběžně se stěnou vozidla. Křídla otevřených dveří jsou vysouvána zcela mimo vozidlo, tomu musí být přizpůsobena výška nástupních ostrůvků. Do dveřního průchodu ale u některých konstrukcí zasahuje dveřní pohon (pneumatický válec, pákový mechanismus). Dveřní křídla jsou konstruována jako kovový rám, okenní skla jsou utěsněna gumovým profilem nebo lepená. Tvar dveří může být libovolný, zavřené dveře lícují s tvarem boku vozu. Otevírání dveří ovládá ze svého pracoviště řidič (strojvedoucí), dveře jsou až na výjimky vybaveny poptávkovým otevíráním. Tlačítka otevírání dveří mohou být montována jak na konstrukci vozidla, tak přímo na křídlech dveří. V prostoru dveří může být instalováno veškeré obvyklé vybavení: tlačítko poptávkového otevírání, tlačítko znamení k řidiči pro zastavení, dodatečné osvětlení, světelná i zvuková signalizace uzavírajících se dveří, plošina pro vozíčkáře. V prostoru dveří může být umístěn hlasový komunikátor a kamera sledovacího systému.

Literatura

  • NEUMANN, J.: Autobus Škoda 706 RTO. GRADA Publishing, Praha 2011, ISBN 978-80-247-3437-8
  • NEUMANN, J.: Autobus Škoda 706 RO: historie, vývoj, technika, jiné využití. GRADA Publishing, Praha 2009, ISBN 978-80-247-2586-4
  • HARÁK, M.: Encyklopedie československých autobusů a trolejbusů, II. díl. Nakladatelství Corona, Praha 2005, ISBN 80-86116-31-X
  • BATĚK, J.: Autobusy Karosa ŠM 11 v provozu a údržbě. NADAS, Praha 1975
  • HARÁK, M.: Autobus Karosa Š 11 historie, vývoj, technika, jiná provedení. Grada Publishing, Praha 2013, ISBN 978-80-247-4483-4
  • HARÁK, M.: Autobusy a trolejbusy východního bloku. Grada Publishing, Praha 2014, ISBN 978-80-247-4738-5
  • LOSOS, L.: Atlas tramvají. NADAS, Praha 1980
  • MARA, R.: Tramvaje T3 50 let služby hlavnímu městu. Pavel Malkus, Praha 2013, ISBN 978-80-87047-21-7
  • HINČICA, L.: Elektronické informační systémy APEX. Československý dopravák 5/2013, ISSN 1804-2309

Média použitá na této stránce

Praha - Inside Tram - Tatra T3 (7510112578).jpg
Autor: IngolfBLN, Licence: CC BY-SA 2.0
Praha - Inside Tram - Tatra T3
RUNGS H.jpg
Autor: Leotard, Licence: CC0
Stupačky vedle dveří tramvaje T3
DVERE MHD 009.JPG
Autor: Leotard, Licence: CC0
Bouchací dveře autobusu Praga RND
Škoda 15 T, čelo zprava.jpg
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Střešovice, vozovna Střešovice. Den otevřených dveří. Tramvaj Škoda 15T ev. č. 9207.
RUNGS E.jpg
Autor: Leotard, Licence: CC0
Výklopné stupačky na motorovém voze 3083 (Praha)
DVERE MHD 015.JPG
Autor: Leotard, Licence: CC0
Autobus ŠD11 s bouchacími dveřmi
DVERE MHD 008.jpg
Autor: Leotard, Licence: CC0
Skládací dveře autobusu RTO
DVERE MHD 004.jpg
Autor: Leotard, Licence: CC0
Dveře starého motorového vozu
RUNGS B.jpg
Autor: Leotard, Licence: CC0
Vyklopená stupačka na trolejbuse Tatra T 400
DVERE MHD 013.JPG
Autor: Leotard, Licence: CC0
Dvoudílné skládací dveře autobusu Škoda 706 RTO
DVERE MHD 002.jpg
Autor: Leotard, Licence: CC BY-SA 3.0
Motorek dveřního pohonu tramvaje T3
35 Náměstí Míru, tramvia.jpg
Autor: Enfo, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
London Underground S Stock exterior.jpg
Autor: Tom Page from London, UK, Licence: CC BY-SA 2.0
IMG_6632.jpg
Beroun, DOD Probotrans, Vlek městského autobusu RTO.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Přívěs k historickému autobusu RTO v Berouně.
DVERE MHD 018.jpg
Autor: Leotard, Licence: CC0
Vstup do motorového vozu tramvaje s mříží
2011-04-07-szczecin-by-RalfR-11.jpg
Autor: Ralf Roletschek (talk) - Fahrradtechnik auf fahrradmonteur.de, Licence: FAL
Innenansicht Waggon der tschechischen Bahn České dráhy, Eurocity Szczecin - Prag
DVERE MHD 010.JPG
Autor: Leotard, Licence: CC0
Čtyřdílné skládací dveře autobusu Škoda 706 RO
RUNGS D.jpg
Autor: Leotard, Licence: CC0
Stupačky na trolejbuse Tatra T 400
05schoolbusachter.jpg
Autor: Pimvantend, Licence: CC BY-SA 3.0
Achterkant schoolbus, gefotografeerd in Doorwerth (nl).
DVERE MHD 022.jpg
Autor: Leotard, Licence: CC0
Mechanika předsuvných dveří elektrobusu SOR EBN 8
DVERE MHD 016.jpg
Autor: Leotard, Licence: CC0
Tlačítko pro zastavení v zastávce na znamení (Solaris)
Tram 8579, tlačítko otevírání dveří.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha. Tlačítko pro otevírání dveří, tramvaj Tatra T3R.P ev. č. 8579 na lince 5.
DVERE MHD 026.JPG
Autor: Leotard, Licence: CC0
Tramvaj s mříží místo dveří (Istambul, 2010)
Adler Nachbau 1935 Waggon Meiningen 09 2007.JPG
Autor:    Total number of my uploaded files: 953, Licence: CC BY-SA 3.0
wooden waggon of the first steam locomotive in Germany Adler (reproduction of 1935) in the Dampflokwerk Meiningen, Germany at the Dampfloktage, September 2007
Задняя дверь ЯТБ-1.jpg
Autor: Tigovik, Licence: CC BY-SA 3.0
Ширмовая дверь в задней части ЯТБ-1
DOD vozovna Motol, T1, stanoviště průvodčího (01).jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Motol, vozovna Motol, den otevřených dveří. Tramvaj Tatra T1 ev. č. 5002, interiér, stanoviště průvodčího.
ZiL-131 based Off-road bus.jpg
Autor: Obakeneko, Licence: CC BY 2.0
ZiL-131 based Off-road bus.
DOD v Maloměřicích (03).jpg
Autor: Dezidor, Licence: CC BY 3.0
Den otevřených dveří v depu v Maloměřicích
DVERE MHD 029.jpg
Autor: Leotard, Licence: CC0
USB nabíječka mobilního telefonu v autobuse Solaris Urbino
Příbram, Čs. armády, městský autobus.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Příbram, okres Příbram. Čs. armády, městský autobus u autobusového nádraží.
DVERE MHD 028.jpg
Autor: Leotard, Licence: CC0
USB nabíjecí modul pro mobilní telefony v autobuse Volvo
DVERE MHD 027.jpg
Autor: Leotard, Licence: CC0
Předsuvné dveře patrového osobního vozu (karoserie vozu ve výrobní hale)
RUNGS G.jpg
Autor: Leotard, Licence: CC0
Pevné stupačky na motorovém voze 88 (Praha)
DVERE MHD 023.jpg
Autor: Leotard, Licence: CC0
Mechanika předsuvných dveří elektrobusu SOR EBN 8
Interior of tram T3R.P, Prague.jpg
Autor: Pavel Hrdlička (Czech Wikipedia user Packa), Licence: CC BY-SA 3.0
Interiér tramvaje Tatra T3R.P ev. č. 8393, Praha