Dvořečtí z Olbramovic

Dvořečtí z Olbramovic
Erb Dvořeckých z Olbramovic
Erb Dvořeckých z Olbramovic
ZeměČeské království

Dvořečtí z Olbramovic (von Olbramowitz) jsou český vladycký a později rytířský rod. Svůj predikát odvozovali od Dvorců u Soběslavi, které měli v držení od poloviny 14. století a od Olbramovic u Votic, kde je zmiňován ve 12. století vladyka Olbram.[1]

Historie

V 15. století se oddělili od rozrodu Janoviců, pocházejí podobně jako jejich jmenovci Čejkové z Olbramovic, které leží severně od Votic. Na počátku 15. století se vynořuje jejich předek Kuneš, který zplodil tři syny, jeden z nich, Václav (1449–1516), patří mezi první ověřené předky rodu. Příslušníci rodu sloužili Rožmberkům jako dvořané, drželi Myslovice, Mašťov a samozřejmě i Olbramovice. Většina z nich měla pouze malý majetek, někteří členové umírali v naprosté chudobě. Základ většího dědictví pro svých pět dcer a čtyři syny poskytl až Kuneš (1522–1596). Stavovského povstání se účastnili jeho synové Kuneš Bohuslav a Prokop, člen direktoria stavů a nejvyšší berník Fridricha Falckého, který byl roku 1621 popraven na Staroměstském náměstí. I jeho synovce Kuneše Bohuslava odsoudili k trestu stětím, avšak mladý muž včas emigroval. Dalších sedm členů rodu bylo po bitvě na Bílé hoře trestáno ztrátou majetku.

V průběhu 17. století pravděpodobně vymírají či chudnou a mizí z historického povědomí, neboť doba pobělohorská jim jako účastníkům stavovského povstání nepřeje. Jedním z těchto členů byl i Bedřich Dvořecký z Olbramovic, jenž byl za účast v povstání zbaven všeho majetku, avšak císařským rozhodnutím 13. března 1623 je jeho ženě Prudencii rozené z Hyršova navrácen lenní manský statek v Ouběnicích za úhradu třetiny pokuty z 1400 kop grošů (což byla odhadní cena jejich panství), neboť se ze všech zmíněných účastnil Bedřich povstání nejméně.[2]

Erb

S Čejky mají podobný i erb, na modrém podkladu se nachází stříbrnočervená orlice, jež má uprostřed zlatou pružinu. Tento znak používalo i několik dalších rodů, avšak pouze Dvořečtí jej ponechali v původní podobě.

Příbuzenstvo

Spojili se s Malovici, Lukavci, Věžníky, Kořenskými z Terešova, pány z Říčan a dalšími rody.

Významní členové rodu

Jako potomek rodu je i uváděn český římskokatolický duchovní a historik Jakub Dvořecký.

Reference

Tento článek obsahuje text (volné dílo) z hesla „Dvořecký z Olbramovic“ Ottova slovníku naučného, jehož autorem je August Sedláček.
  1. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XV. Kouřimsko, Vltavsko a jihozápadní Boleslavsko. Praha: Šolc a Šimáček, 1927. 348 s. Dostupné online. Kapitola 245. 
  2. BÍLEK, Tomáš Václav. Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618. Praha: Řivnáč, 1882. 1470 s. Dostupné online. S. 88. 

Literatura

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. Díl 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Dvořečtí z Olbramovic, s. 47–48. 

Související články

Média použitá na této stránce

Sahrer-Sahr-Wappen.png
Autor: Adolf Matthias Hildebrandt , Licence: CC0
Wappen der Sahrer von Sahr, auch: Schdiar von Schdiar, gelegentlich auch von Saar, tschechisch: Žďárští ze Žďáru und alttschechisch: Zdiárský ze Zdiáru, lateinisch: de Sora oder de Sara, ist der Name eines böhmischen Uradelsgeschlechts mit gleichen Vorfahren wie die Herren und Reichsgrafen von Kolowrat, die Herren von Janovic (deutsch von Janowitz) oder die Herren von Vimperk (deutsch von Winterberg). Verwandtschaft besteht auch mit den Rittern und Grafen Čejka von Olbramovic (deutsch Czejka von Olbramowitz) sowie mit den Rittergeschlechtern Dvořecký von Olbramovic (deutsch Dvoretzky von Olbramowitz), Podolský von Olbramowitz und Zrucký von Chřenovic. → [1]