Dvojdyšní

Jak číst taxoboxDvojdyšní
Stratigrafický výskyt:
spodní devon–současnost[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídaryby (Osteichthyes)
Třídasvaloploutví (Sarcopterygii)
Podtřídadvojdyšní (Dipnoi)
Müller, 1844
Řády
  • jednoplicní (Ceratodontiformes)
  • dvouplicní (Lepidosireniformes)
Sesterská skupina
čtyřnožci (Tetrapoda)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dvojdyšní (Dipnoi, Dipneusti) jsou podtřída svaloploutvých ryb, jejíž zástupci dokážou dýchat vzdušný kyslík.[2] Jsou známi z fosilních nálezů již od devonu a z fosilních pozůstatků je známo téměř 300 druhů v 64 rodech.[1] Do současnosti však přežily jen 3 rody – Neoceratodus, Lepidosiren, Protopterus – které žijí ve stojatých vodách Austrálie, Afriky a Jižní Ameriky.[3]

Anatomie

Některé druhy mají jednu plíci, jiné plíce dvě.[3] Mají také specifický cévní systém a kostru. Některé kosti, jako premaxila, maxila a dentale, nejsou vyvinuty, jiné lebeční kosti jsou výrazně odlišné od kostry ryb. Místo zubů mívají obvykle jen tzv. zubní desky a je vyvinut jen jeden pár vnějších nozder. Šupiny jsou u současných dvojdyšných cykloidní.[1] Dvojdyšní mají autostylní připojení čelisti k lebce a chordu mají zachovánu po celý život. Dvojdyšným také chybí intrakraniální kloub (který je charakteristický pro svaloploutvé).[4][5]

Tyto ryby jsou extrémně odolné vůči nedostatku potravy a vydrží bez jídla údajně až 4 roky.[6]

Recentní bahníci

Recentní bahníci
ŘádČeleďDruhObrázekPoznámka
CeratodontiformesCeratodontidaebahník australský (Neoceratodus forsteri)
LepidosireniformesLepidosirenidaebahník americký (Lepidosiren paradoxa)
Protopteridaebahník východoafrický (Protopterus aethiopicus)
bahník malý (Protopterus amphibius)
bahník západoafrický (Protopterus annectens)
bahník Dolloův (Protopterus dolloi)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c ROČEK, Zbyněk. Historie obratlovců : evoluce, fylogeneze, systém. Praha: Academia, 2002. 512 s. ISBN 80-200-0858-6. 
  2. ↑ Schartl, M.; et al. (2024). The genomes of all lungfish inform on genome expansion and tetrapod evolution. Nature (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1038/s41586-024-07830-1
  3. ↑ a b HAJER, Jaromír. Fylogeneze a systém strunatců. Ústí nad Labem: Univerzita JAP, přírodovědecká fakulta, katedra biologie, 2006. Dostupné v archivu pořízeném dne 10-01-2012.  Archivováno 10. 1. 2012 na Wayback Machine.
  4. ↑ moje zápisky z VŠ (zoologie obratlovců UK)
  5. ↑ WIRTH, Andrzej. Lehrstücke jako performance Moje doświadczenia ze „sztukami dydaktycznymi” Bertolta Brechta. Przestrzenie Teorii. 2009-01-01, čís. 12, s. 305. Dostupné online [cit. 2024-08-07]. ISSN 1644-6763. DOI 10.14746/pt.2009.12.13. 
  6. ↑ https://www.stoplusjednicka.cz/bezkonkurencni-rekordmani-hladu-kdo-vydrzi-nejdele-bez-jidla

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
F de Castelnau-poissonsPl50.jpg
Lepidosiren dissimilis = Lepidosiren paradoxa (a: mouth, b: anus, c,d: scales)
LepidosirenFord.jpg
West African Lungfish
Barramunda.jpg
Fig. 89. The Barramunda (Ceratodus) (From Queensland.)
Protopterus amphibius.png
Autor: opencage.info, Licence: CC BY-SA 2.5
East African lungfish or Gilled lungfish, Protopterus amphibius in the Suma Aqualife Park
Australian-Lungfish.jpg
(c) Tannin, CC BY-SA 3.0
Australian lungfish (Neoceratodus forsteri)
Marbled lungfish 1.jpg
Autor: OpenCage = User:OpenCage, Licence: CC BY 2.5
Marbled lungfish (Protopterus aethiopicus)