Dvojhlavý sval pažní

Dvojhlavý sval pažní
Hluboké svaly paže člověka
Latinsky	m. biceps brachi Funkce = ohybač loketního kloubu natahovač ramenního kloubu otáčeč předloktí
Odstup	tuberculum supraglenoidale (dlouhá hlava) processus coracoideus (krátká hlava)
Úpon	tuberositas radii
Krvení	a. brachialis
Inervace	kožněsvalový nerv
Funkce	{{{funkce}}}
Antagonista	trojhlavý sval pažní

Dvojhlavý sval pažní (m. biceps brachii) je kosterním svalem ležícím na přední straně nadloktí, je ohybačem loketního kloubu a natahovačem kloubu ramenního. Je tedy antagonistou trojhlavého svalu, který je natahovačem loketního kloubu.

Dvojhlavý sval pažní u člověka

Dvojhlavý sval u člověka má, jak napovídá jeho název, dvě hlavy:

• dlouhá hlava (caput longum)
• krátká hlava (caput breve)

Začátky a úpony

Dlouhá hlava u člověka a jednotné svalové bříško u domácích savců začínají na lopatce poblíž ramenního kloubu (na výběžku zvaném tuberculum supraglenoidale), překračují pouzdro ramenního kloubu a upíná se na vřetenní kosti (tuberositas radii).

Krátká hlava začíná na lopatce mediálně od dlouhé hlavy na kostenném výběžku processus coracoideus, je vyvinuta u člověka.

Při přechodu šlachy svalu přes pouzdro ramenního kloubu se vytváří synoviální útvar usnadňující pohyb svalu, bursa intertubercularis, u člověka (a šelem) počáteční šlacha prochází přímo pouzdrem, které pro ni vytváří pochvu. Aponeurosa bicepsu se nazývá laceratus fibrosus.

Dvojhlavý sval u zvířat

U domácích savců je dvojhlavý sval jednotný, začíná jako dlouhá hlava u člověka, krátká hlava není vyvinuta. U přežvýkavců a zvláště u koně je pomocí vazivového pruhu (lacertus fibrosus) spojen s natahovačem zápěstí a podílí se tak na umožnění neúnavného stání koně.

Někteří živočichové měli přední končetiny druhotně redukované (zakrnělé). Typickým příkladem je dravý dinosaurus druhu Tyrannosaurus rex, u kterého byly přední končetiny zhruba stejně dlouhé jako lidské, přesto byl jejich biceps dle výpočtů asi 3,5 krát silnější než u průměrně disponovaného dospělého muže. Samotný dvojhlavý sval pažní dinosaura dokázal zvednout ze země těleso o hmotnosti až 200 kilogramů.^[1]

Ptáci

Na ptačím křídle se nachází sval, který odpovídá dvojhlavému svalu savců, působí jako ohybač loketního kloubu.

Dvojhlavý sval ptáků má tři části:

• hlava zobcovité kosti (caput coracoideum)
• hlava pažní kosti (caput humerale)
• pars propatagialis

Odkazy

Reference

Literatura

• Veterinární anatomie, Doc. MVDr. Radim Najbrt, CSc., Státní zemědělské nakladatelství Praha, 1973
• Veterinární anatomie, prof. MVDr. Hugo Černý, CSc., Novico, 2002
• Základy anatomie domácích ptáků, prof. MVDr. Čeněk Červený, Brno 2002

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu dvojhlavý sval pažní na Wikimedia Commons
• RW - Svaly paže