Dvojmontáž kol

Dvojmontáž kol je používána (s výjimkou přední nápravy) u nákladních vozů, autobusů, minibusů a velkých dodávek.

Slangově je dvojmontáž zadních kol označována výrazem „tupláky“. První použití je zaznamenáno u firmy Michelin.^[1] Objevilo se i u závodních vozů.^[2] Zdvojení kol nemá vliv na znak náprav, který nerozlišuje mezi jednoduchou a dvojitou montáží.

Důvody použití

• pro dosažení vyšší užitečné hmotnosti (nosnosti) vozu
• pro zajištění dostatečné adheze pro přenesení výkonu motoru u náprav hnaných
• pro snížení ložné plochy – přibližně od roku 2001 (patrně díky pokroku ve vývoji pneumatik) nebývá dvojmontáž nutná u dodávek s hmotností 3,5 t. Přesto je používaná, tentokrát s extrémně malými koly, nad kterými může být umístěna nízká ložná plocha. Rozměr kol přední nápravy však změněn není, Vozidlo má kola dvou rozměrů.

Části dvojmontáže

Do dvojmontáže jsou namontovány kola, která se neliší od ostatních kol na voze. Výjimku tvoří pouze dodávky s nízkou podlahou. Kola mohou být tohoto typu:

• kola disková; disky jsou vypuklé, aby mohly být na nápravě s dvojmontáží otočeny vypuklou stranou k sobě a sešroubovány;
• kola bezdisková (Trilex)

Nevýhody v terénu

V terénu bývá dvojmontáž nevýhodou. Zadní kola dvojmontáže nejedou v rýze, kterou vyjela kola přední nápravy a musí si "razit" svou stopu bahnem. Proto má Tatra 815 v provedení pro armádu nebo zemědělce, na všech nápravách jednoduchou montáž širokých 16″ pneumatik (celkem 6 pneumatik) na rozdíl od standardní Tatry 815, která má dvě nápravy s dvojmontáží úzkých 11″ pneumatik (celkem 10 pneumatik). Dvojmontáže na zmíněných automobilech Tatra byly nestejnoměrně zatěžovány. Prázdný automobil Tatra se dotýkal podkladu jen okrajem vnějších pneumatik, a teprve po naložení byly pneumatiky kontaktu s vozovkou v celé ploše. Nepravidelné opotřebení pneumatik vyřešili konstruktéři Tatry systémem King Frame.^[3][4]

Nevýhody na silnici

Díky Ackermannově geometrii řízení^[5] se dá u vozů se dvěma nápravami částečně eliminovat smýkání kol přední nápravy. Smýkání kol zadní nápravy je vyřešeno diferenciálem, který umožňuje rozdílný počet otáček vnějších a vnitřních kol. Problém nastává u dvojmontáže, kde se v obloucích o malém poloměru projevuje i rozdíl v dráze jedné a druhé pneumatiky samotné dvojmontáže. Patentovaná řešení (volnoběžky, diferenciály v dvojmontáži), která by umožnila nezávislé otáčení kol dvojmontáže existují, ale vzhledem k přínosu by byla realizace příliš nákladná.

U vozidel s dvěma nápravami opatřenými dvojmontáží je problém se smýkáním větší, protože osy otáčení kol se neprotínají v jednom bodě. Částečně se problém řeší pomocí mezinápravového diferenciálu. Některá z náprav může být zvedací, a tak při jízdě s nezatíženým vozidlem, lze jet jen po kolech jedné nápravy.

Použití v zemědělství

Dvojmontáž je využívána i u zemědělských traktorů a dalších strojů pro provoz v měkkém, málo únosném terénu. Zvýšením počtu kol a použitím nízkotlakých pneumatik se sníží měrný tlak na půdu a výsledkem je menší zabořování i devastace terénu či plodin. Na rozdíl od automobilů, bývá dvojmontáží osazena i řízená náprava. Často je i poháněná, a musí se přitížit.

Náhradou dvojmontáže se stane minimálně na silnici patrně pneumatika typu " supersingle " (1 širší, přínos vývoje technologie pneu), která má při menších prostorových nárocích než dvojmontáž větší styčnou plochu s vozovkou a je tak schopna přenášet vyšší zatížení, výkony i brzdné síly (zvýšení bezpečnosti), její použití by mělo přinést i snížení neodpružených hmot, vlastní hmotnosti vozu i nákladů na pořízení (ekonomický přínos).

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dvojmontáž kol na Wikimedia Commons