Dvojvila rodiny Krondlových
Dvojvila rodiny Krondlových | |
---|---|
Poloha | |
Adresa | Žabovřesky, Česko |
Ulice | Krondlova |
Souřadnice | 49°12′18,39″ s. š., 16°34′45,25″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 107041 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dvojvila rodiny Krondlových je vilový dvojdům z let 1912–1913 ve stylu moderny se secesním výrazem, situovaný v Krondlově ulici v Brně-Žabovřeskách.[1]
Historie
Od roku 1911 se ve východním výběžku katastru obce Žabovřesky na západním úbočí Kraví hory a na horním východním okraji Císařského lesa, v oblasti ohraničené dnešními ulicemi Zeleného, Tichého, Krondlovou a Foustkovou, začala formovat tzv. Česká úřednická čtvrť – výstavba rodinných domů a vil určených pro členy úřednického družstva založeného roku 1908. Čtvrť měla být protiváhou brněnské Německé úřednické čtvrti (nynější ulice Všetičkova, Jiřikovského, Zachova a Tvrdého) na opačné straně Kraví hory, na severovýchodním úpatí Žlutého kopce, kde stály vily německých brněnských úředníků ve stylu novorenesance a secese. Obě kolonie byly inspirovány principem anglických zahradních měst. Jistou inspirací pro domy v České úřednické čtvrti mohl být i design Jurkovičovy vily, která jako vznikla na úpatí lesa, pod českou čtvrtí, již v roce 1906.[1]
V květnu roku 1912 získala pozemky ke stavbě dvojvily ve strmém terénu Mrštíkovy ulice (nynější Krondlovy) od úřednického družstva rodina Krondlova. Vlastníky jednoho z nich se stali manželé Antonín a Olga Krondlovi (pozdější dům čo. 22), sousedního pak manželé Vladimír a Milena Krondlovi (pozdější dům čo. 20).[1] Antonín Krondl byl školním inspektorem, stenografem a bývalým středoškolským profesorem,[2][3] jeho syn Vladimír se rovněž věnoval učitelskému povolání.[4]
Vzhledem k nedochovaným plánům není autorství dvojdomu jisté. Dle stylu a doby a místa působení by jím mohl být Vladimír Fischer, v úvahu připadají také Valentin Hrdlička či architekt Papež (snad Gustav Papež?).[1]
Od roku 2023 je dvojdům chráněn jako kulturní památka.[1]
Architektura
Průčelí dvojdomu, orientované do ulice Krondlovy, má nápadnou siluetu dvojice sedlových střech oddělených úžlabím a zvalbených do štítových nástaveb. Na ně navazuje fabionová římsa s malovanými rostlinnými motivy, která obě části dvojdomu opticky propojuje. Jinak jsou ale průčelí obou částí dvojdomu pojednána odlišně: Výše umístěný dům č. 517/20 má zádveří zakomponované do arkýřovité přízemní nástavby, níže položený dům č. 518/22 pak má při pravé straně asymetricky umístěný trojboký arkýř, táhnoucí se přes přízemí i patro. Výtvarné pojetí obou průčelí je dotvořeno kastlovými okny se subtilním geometrickým dělením.[5]
Hlavní vstup domu čo. 20 je veden do předsíně, na níž navazuje v přízemí hlavní obytný prostor s kuchyní, koupelnou a přístavkem, zřejmě původně využívaným jako zimní zahrada. Z předsíně pak také vede dřevěné schodiště do horního patra domu. Dům čo. 22 je v boční části větší než dům čo. 20. Jeho hlavní vstup je umístěn právě v boční, tedy severozápadní stěně. Okna zahradní částí domu čo. 22 vedou na terasu domu čo. 20 – lze tedy předpokládat, že záměrem architekta byla možnost optického propojení a společného využívání těchto prostor.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e dvojvila rodiny Krondlových - Památkový Katalog [online]. [cit. 2024-01-24]. Dostupné online.
- ↑ LIKAVČANOVÁ, Lenka; BLATNÁ, Alžběta. Antonín Krondl [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2022-12-05 [cit. 2024-01-25]. Dostupné online.
- ↑ CHLUP, Otokar; UHER, Jan; KUBÁLEK, Josef. Pedagogická encyklopedie, III. díl. Praha: Novina, 1940. Dostupné online. S. 100.
- ↑ LIKAVČANOVÁ, Lenka; ČOUPKOVÁ, Magdalena; JANČÍKOVÁ, Markéta. prof. Vladimír Krondl [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2022-12-21 [cit. 2024-01-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Detail dokumentu - G0699993 [online]. [cit. 2024-01-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dvojvila rodiny Krondlových na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 3.0
Domy Krondlova 518/22 a 517/20, Žabovřesky, Brno