Dvojzoborožec nosorožčí

Jak číst taxoboxDvojzoborožec nosorožčí
Dvojzoborožec nosorožčí
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádzoborožci (Bucerotiformes)
Čeleďzoborožcovití (Bucerotidae)
Roddvojzoborožec (Buceros)
Binomické jméno
Buceros rhinoceros
Linné, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dvojzoborožec nosorožčí[2][3] (Buceros rhinoceros), také dvojzoborožec velký, zoborožec nosorohý či zoborožec velký[4] je druhým největším druhem stromového zoborožce.[3] Žije v pevninské i ostrovní části jihovýchodní Asie.

Systematika

Rozlišují se tři poddruhy, které se liší podobou přilby, zejména jejím tvarem. Těmito poddruhy jsou:[5]

Popis

Váží mezi dvěma a třemi kilogramy. Rozpětí křídel až 130 cm. Délka těla 42 až 50 cm, délka ocasu až 40 cm. Vyniká převážně černým zbarvením. Masivní zobák s přilbou má výraznou oranžovo-červenou barvu. Na povrchu zobáku je tenká vrstva rohoviny, uvnitř je zobák zpevněn spletí tenkých kostěných trámečků; útvar je vyplněný především vzduchem a je lehký. Přestože zobák má odlehčenou vnitřní strukturu, jsou krční obratle srostlé a krční svaly silnější, než je u jiných ptáků než zoborožců obvyklé.

Rozšíření

Vyskytuje se v oblasti jihovýchodní Asie, konkrétně v Indonésii (na Jávě, Sumatře, Borneu), dále v Thajsku, Malajsii a Singapuru). Žije v tropickém lese, a to až do nadmořské výšky 1400 m n. m.

Ekologie

Je aktivní ve dne. Stejně jako další příbuzné druhy vytváří dlouhodobě stabilní páry. Hnízdí v dutinách stromů. Živí se rostlinami a jejich plody, např. fíky,[3] a také menšími druhy živočichů (drobní obratlovci, členovci).

Chov v zoo

Tento druh patří k vzácně chovaným. Na jaře 2019 byl v rámci Evropy chován v necelých dvou desítkách zoo.[6] Ve většině případů se jedná o jávský poddruh Buceros rhinoceros silvestris. Nejúspěšnějším chovatelem tohoto druhu v Evropě je Zoo Praha.[7] V Česku jej chová rovněž Zoo Zlín.[6]

Na Slovensku byl chován koncem 60. a počátkem 70. let 20. století v Zoo Bojnice.

Chov v Zoo Praha

Zoo Praha je tento druh chován od roku 2003, kdy byla dovezena samice Markéta. Do Prahy byla dovezena ze soukromé zoo, ale pochází z volné přírody.[8] Od dva roky později přibyl samec Prokop. První odchov se podařil v roce 2007. Jednalo se o první odchov v Česku.[9] V následujících letech se podařilo navázat dalšími úspěšnými hnízděními a přirozenými odchovy.[2] V roce 2011 se poprvé narodila mláďata dvě.[8] V roce 2015 uhynul samec Prokop. Úspěšně jej nahradil jiný samec (Prokop Druhý).[8] Ke konci roku 2017 byl chován pár a dvě toho roku narozená mláďata, tedy čtyři jedinci.[10] Ke konci roku 2018 byl chován samec a čtyři samice, z toho dvě narozené v roce 2018.[11] Do jara 2019 včetně se vylíhlo celkem 15 mláďat a z toho 13 mláďat se podařilo odchovat do věku více než tří měsíců, což se nepovedlo v žádné jiné evropské zoo. Mláďata narozená v březnu 2019 však byla krmena speciálně pomocí maňásků vzhledově připomínajících dospělého jedince, protože samice opustila vejce, která proto byla umístěna do líhně.[7]

V srpnu 2019 se vylíhla další dvě mláďata.[12] V jedné chovatelské sezoně tak dohromady šlo o čtyři mláďata, což je světový rekord.[9][13] Počet odchovaných mláďat tak dosáhl čísla 13, všechna od samice Markéty. Více potomků po sobě nenechala žádná jiná samice chovaná v Evropě.[9] V roce 2020 tato samice pokořila dokonce světový rekord, když překonala 16 mláďat jedné samice chované ve Spojených státech amerických. Odchovala v pořadí 16. a 17. mládě.[14]

Tento druh je k vidění ve voliéře naproti vstupu do expozičního celku Vodní svět a opičí ostrovy, poblíž pavilonu tučňáků.

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. a b Dvojzoborožec nosorožčí - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-05-27]. Dostupné online. 
  3. a b c ZOO ZLÍN - Dvojzoborožec nosorožčí. www.zoozlin.eu [online]. [cit. 2019-05-27]. Dostupné online. 
  4. KOŘÍNEK, Milan. Dvojzoborožec velký. BioLib.cz [online]. ©1999–2022 [cit. 2022-04-26]. / Dostupné online. 
  5. Mousebirds, Cuckoo Roller, trogons, hoopoes, hornbills. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.2 [cit. 2023-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2019-05-27]. Dostupné online. 
  7. a b Zoo Praha zvyšuje vlastní i Evropský rekord v odchovu dvojzoborožců nosorožčích. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-05-27]. Dostupné online. 
  8. a b c ANDĚROVÁ, Romana. Dobrovolné vězení. Trojský koníček. 2019, s. 8. 
  9. a b c Významné odchovy 2019. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-12-20]. Dostupné online. 
  10. Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2017
  11. Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018
  12. Přírůstky. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-11-01]. Dostupné online. 
  13. Výroční zpráva 2019. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-08-07]. Dostupné online. 
  14. Mimořádně úspěšný odchov zoborožců a dvojzoborožců v Zoo Praha. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-07-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 VU cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5