Dvorní kostel
Hofkirche | |
---|---|
Hofkirche v Insbrucku v Rakousku | |
Místo | |
Stát | Rakousko |
Spolková země | Tyrolsko |
Obec | Innsbruck |
Souřadnice | 47°16′6,24″ s. š., 11°23′43,08″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | katolicismus |
Zasvěcení | Svatý Kříž |
Architektonický popis | |
Architekt | Andrea Crivelli |
Stavební sloh | gotika, renesance |
Výstavba | 1549–1553 |
Další informace | |
Adresa | Rennweg, Innsbruck, Rakousko |
Kód památky | 64204 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hofkirche (česky: Dvorní kostel) je gotický kostel nacházející se ve čtvrti Altstadt (česky: Staré Město) v Innsbrucku v Rakousku. Kostel byl postaven v roce 1553 císařem Ferdinandem I. (1503–1564) jako památník jeho dědečkovi, císaři Maxmiliánovi I. (1459–1519),[1] jehož kenotaf uvnitř ukrývá pozoruhodnou sbírku soch německé renesance. V kostele je také hrob tyrolského národního hrdiny Andrease Hofera.[2]
Ačkoliv Maxmilián ve své závěti uvedl, že chce být pohřben v zámecké kapli ve Wiener Neustadtu (česky: Vídeňské Nové město), bylo nepraktické postavit tam velkolepý památník podle plánů, které osobně připravil. Ferdinand I. jako vykonavatel závěti plánoval postavit nový kostel a klášter v Innsbrucku, aby byl památník důstojný. Nakonec však Maxmiliánův jednoduchý hrob zůstal ve Wiener Neustadtu a Hofkirche slouží jako kenotaf.
Kostel
Hofkirche se nachází na Universitätsstraße 2, vedle Hofburgu ve Starém Městě Innsbrucku. Kostel navrhl architekt Andrea Crivelli z Trenta v tradičním německém stylu halového kostela. Skládá se ze tří lodí s třístranným závěrem, kulatými a lomenými okny a strmou střechou s valbami. Jeho vrstvené opěrné pilíře odrážejí kompromis mezi soudobým renesančním designem a německým pozdně gotickým stylem. Kameníci Hieronymus de Longhi a Anton de Bol vytvořili jemný renesanční portál.
Interiér kostela obsahuje galerie, vysoké štíhlé sloupky z červeného mramoru s bílými stylizovanými korintskými hlavicemi a řečniště. Originální žebra galerie vyrobená z pískovce z Mittenwaldu byla zachována, ale poškozené hlavní klenutí bylo po zemětřesení v 17. století přestavěno v barokním stylu.
Hlavní oltář byl navržen v roce 1755 dvorním architektem Nicolò Pacassim z Vídně a zdoben krucifixem vídeňského akademického malíře Johanna Carla Auerbacha a bronzovými sochami svatého Františka z Assisi a svaté Terezie z Ávily od dvorního sochaře Balthasara Molla (1768). Renesanční varhany (1560) vytvořil Jörg Ebert z Ravensburgu a místní je popisují jako jedny z pěti nejslavnějších varhan na světě. Panely varhan namaloval Domenico Pozzo z Milána.
Boční kaple, nazývaná Stříbrná kaple (německy: Silberne Kapell), byla vysvěcena v roce 1578. Je zde stříbrný oltář Panny Marie, který byl postaven ze tří sloních klů a tří set kilogramů ebenového dřeva, a hroby arcivévody Ferdinanda II. a jeho manželky Filipíny Welserové – oba od Alexandra Colyna.
Kenotaf
Velkolepý černý mramorový kenotaf císaře Maxmiliána stojí uprostřed hlavní lodi. Florian Abel z pražského císařského dvora dodal plnohodnotný návrh vysokého hrobu ve stylu dvorského manýrismu. Jeho stavba trvala více než 80 let. Sarkofág byl dokončen v roce 1572 a konečné ozdoby – klečící císař, čtyři ctnosti a železná mříž – byly přidány v roce 1584.
Stavbu vlastního hrobu řídil trentský kameník Hieronymus Longi. Základ hrobu je z hagauského mramoru, což je jurský vápenec nacházející se v severním Tyrolsku a používaný jako stavební kámen po celé západní části Rakouska.[3] Bronzový reliéfní fríz obsahuje trofeje v podobě váz, zbroje, zbraní, štítů, hudebních nástrojů atd., a nad ním jsou dvě řady bílých mramorových reliéfů. Těchto 24 reliéfů vytvořil umělec Alexander Colin na základě dřevorytů z Triumfální brány (německy: Ehrenpforte) Albrechta Dürera, každý se čtyřmi kamennými basreliéfy na koncích hrobky a osmi na jejích delších stranách. Události z Maxmiliánova života vyobrazují takto:
- Sňatek Maxmiliána s Marií Burgundskou, 1477
- Vítězství nad Francouzi v první bitvě u Guinegate, 1478
- Znovudobytí pevnosti Arras, 1492
- Maxmiliánova korunovace římským králem v Cáchách, 1486
- Vítězství arcivévody Zikmunda Tyrolského nad Benátčany v Callianu, 1487
- Maxmiliánovo osvobození Vídně z uherské nadvlády, 1490
- Dobytí Stuhlweissenburgu, 1490
- Vrácení Maxmiliánovy dcery Markéty francouzským králem, 1493
- Ústup Turků z Chorvatska, 1493
- Aliance Svaté ligy proti Francii, 1494
- Maxmiliánova svatba s Biancou Marií Sforzou, 1494
- Sňatek Filipa Sličného s Janou I. Kastilskou, 1496
- Vítězství Maxmiliána nad Čechy u Řezna, 1504
- Dobytí pevnosti Kufstein, 1504
- Podrobení vévody z Guelders, 1505
- Aliance Cambrai proti Benátkám, 1508
- Vítězství nad Benátkami, 1509
- Návrat vévody Maxmiliána Sforzy do Milána, 1512
- Vítězství nad Francouzi ve druhé bitvě u Guinegate, 1513
- Maxmilián a král Jindřich VIII. Anglický se setkávají v Thérouanne v roce 1513
- Porážka Benátčanů u Vicenzy, 1513
- Dobytí benátské pevnosti Murano, 1514
- Zasnoubení Maxmiliánova vnuka Ferdinanda s Annou Českou a Uherskou, 1515
- Obrana Verony, 1516
Hrob je obklopen jemnou železnou mříží od Jörga Schmidhammera z pražského dvora, navrženou innsbruckým malířem Paulem Trablem a zakončenou sochami čtyř ctností a klečícího císaře podle modelů Alexandra Colyna.
Sochy
Kenotaf je obklopen 28 velkými bronzovými sochami (200–250 cm) předků, příbuzných a hrdinů. Jejich výroba probíhala v letech 1502–1555 a zaměstnala řadu umělců, včetně Christiana Ambergera, Albrechta Dürera, Jörga Kölderera, Jörga Polhamera staršího, Gilga Sesselschreibera, Ulricha Tiefenbrunna, a sochařů jako Peter Vischer starší, Hans Leinberger, G. Löffler, Leonhart Magt a Veit Stoß. Tři ze soch byly vytvořeny podle návrhů Dürera. Podle Davida Gasse, ředitele Jupistarchivu, bylo zařazení soch krále Artuše a Godefroie z Bouillonu dáno tím, že sestra Ludvíka II., Anna, královna česká, se provdala za Ferdinanda, vnuka Maxmiliána, a přinesla s sebou anglické dědictví. Oba muži údajně patřili mezi její předky. Následující seznam obsahuje sochy (ve směru hodinových ručiček zleva od oltáře) s uvedením návrháře, sochaře, zpracovatele a roku vytvoření:
- Jana, královna kastilská († 1555), Sesselschrieber a Kölderer, Magt, Godl, 1528
- Ferdinand II., král aragonský († 1516), Polhaimer, Magt, Godl, 1530–31
- Filip Dobrý, vévoda burgundský († 1467), Sesselschrieber, Magt, Godl, 1521
- Karel Smělý, vévoda burgundský († 1477), Sesselschrieber a Kölderer, Magt, Godl, 1525–26
- Cymburgis, arcivévodkyně rakouská († 1429), Sesselschrieber a jeho dílna, 1516
- Markéta, vévodkyně savojská († 1530), Tiefenbrunn, Magt, Godl, 1522
- Bianca Maria Sforza, císařovna Svaté říše římské († 1511), Tiefenbrunn, Magt, Godl, 1525
- Zikmund, arcivévoda rakouský († 1496), Kölderer, Magt, Godl, 1523–24
- Artuš, král britský († 6. století), Dürer, Artusmeister, Vischer, 1513
- Ferdinand I., král portugalský († 1383), Sesselschrieber a jeho dílna, 1509
- Arnošt, vévoda rakouský († 1424), Sesselschrieber a jeho dílna, 1516
- Theodorich Veliký, král Ostrogótů († 526), Dürer, Artusmeister, Vischer, 1513
- Albert II., vévoda rakouský († 1358), Polhaimer, Magt, Godl, 1528/29
- Rudolf I., král německý († 1291), Sesselschrieber a jeho dílna, 1516/17
- Filip I., král kastilský († 1506), Sesselschrieber a jeho dílna, 1516
- Chlodvík I., král Franků († 511), Amberger, Arnberger, Löffler, 1509
- Albrecht II., král německý († 1439), Sesselschrieber a Polhaimer, Magt, Godl, 1526
- Fridrich III., císař Svaté říše římské († 1493), Sesselschrieber a Kölderer, Magt, Godl, 1523/24
- Leopold III., markrabě rakouský († 1136), Kölderer, Magt, Godl, 1520
- Albrecht IV., hrabě habsburský († 1239), Dürer, Leinberger, Godl, 1517
- Leopold III., vévoda rakouský († 1386), Kölderer, Magt, Godl, 1519
- Fridrich IV., vévoda rakouský „s prázdnými kapsami“ († 1439), Tiefenbrunn, Magt, Godl, 1523/24
- Albrecht I., král německý († 1308), Polhaimer, Magt, Godl, 1527
- Godefroy z Bouillonu († 1100), Polhaimer, Magt, Godl, 1533
- Alžběta Lucemburská, královna německá († 1443), Polhaimer, Magt, Godl, 1530
- Marie, vévodkyně burgundská († 1482), Sesselschrieber, Sesselschrieber, Sesselschrieber, 1513/16
- Alžběta Korutanská, královna německá († 1313), Sesselschrieber a jeho dílna, 1516
- Kunhuta, arcivévodkyně rakouská († 1520), Sesselschrieber, Sesselschrieber, Sesselschrieber, 1516/17
Galerie obsahuje 23 malých soch (66–69 cm) patronů habsburského rodu. Ty navrhl dvorní malíř Jörg Köldere kolem let 1514/15 a Leonhard Magt je vyřezal do dřeva a následně pokryl voskem. V kostele byly dříve i busty římských císařů; 20 z nich je dnes vystaveno na zámku Ambras a jedna v Bavorském národním muzeu v Mnichově.
Hrob Andrease Hofera
Andreas Hofer, národní hrdina Tyrolska, je rovněž pohřben v tomto kostele. Jeho sochu vytvořil sochař Johann Nepomuk Schaller a reliéf „Přísaha na vlajku“ podle náčrtu Josefa Martina Schärmera vytvořil Josef Klieber.
Galerie
- Hofkirche z Rennwegu, pohled na východ směrem k Jezuitskému kostelu
- Interiér
- Mramorový reliéf kenotafu
- Varhanní kruchta
- Hrob Andrease Hofera
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Court Church na anglické Wikipedii.
- ↑ Hofkirche: The Hofkirche in Innsbruck. www.hofkirche.at [online]. [cit. 2025-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-03-07.
- ↑ Hofkirche - Innsbruck, Austria. www.sacred-destinations.com [online]. [cit. 2025-01-18]. Dostupné online.
- ↑ UNTERWURZACHER, Michael; BIDNER, Thomas; MIRWALD, Peter W. Heritage, weathering and conservation 2006: Book of abstracts : International Conference, Madrid, 21-24 June 2006. Příprava vydání Rafael Fort. Madrid: Consejo Superior de Investigaciones Científicas, 2006. ISBN 978-84-00-08421-9. Kapitola Weathering experiments on three Alpine marbles; comparison on exposure studies and laboratory experiments, s. 183.
Literatura
- EGG, Erich. Hofkirche in Innsbruck: Grabmal Kaiser Maximilians I. Příprava vydání Michael Oberer. Innsbruck: Kunstverlag Hofstetter, 1993. ISBN 978-3702211660.
- MARSH, Christoph. The Hofkirche in Innsbruck. Innsbruck: Alpina
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hofkirche na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky Hofkirche
- Hofkirche na Sacred Destinations
- Hofkirche (video)
Média použitá na této stránce
Statue of King Arthur, Hofkirche, Innsbruck, designed by Albrecht Dürer and cast by Peter Vischer the Elder, 1520s. This statue is old enough so that it is not covered by any copyright.
Hofkirche, Innsbruck, Austria - altar.
Hofkirche, Innsbruck, Austria - Maximilian I cenotaph.
Autor: karstenknuth, Licence: Attribution
Orgel der Hofkirche in Innsbruck, erbaut um 1900 von Hans Mauracher (nicht zu verwechseln mit der Ebert-Orgel, erbaut 1555-1561 in der selben Kirche!)
Hofkirche, Innsbruck, Austria - cenotaph of Maximilian I - relief by Alexander Colins based on wood carvings by Albrecht Durer.
Autor: Bede735c, Licence: CC BY-SA 3.0
This media shows the natural monument in the Tyrol with the ID ND_101_25.
Autor: Michielverbeek, Licence: CC BY-SA 4.0
Innsbruck, church: die Hofkirche
Statue within Hofkirche, Innsbruck, Austria. This statue is old enough so that it is not covered by any copyright.
Hofkirche, Innsbruck, Austria - view towards altar.
Statue within Hofkirche, Innsbruck, Austria. This work is old enough so that it is not covered by any copyright.