Dyleňský les
Dyleňský les | |
---|---|
Radiokomunikační věž na vrcholu Dyleně | |
Nejvyšší bod | 940 m n. m. (Dyleň) |
Rozloha | 160 km² |
Nadřazená jednotka | Český les |
Sousední jednotky | Chebská pánev Smrčiny Podčeskoleská pahorkatina Přimdský les |
Podřazené jednotky | Žďárská vrchovina Tišinská vrchovina Třísekerská pahorkatina Dyleňská hornatina |
Stát | Česko |
Horniny | fylit, svor, pararula, ortorula, žula |
Povodí | v ČR: Ohře → Labe; Mže → Labe |
Souřadnice | 49°56′29″ s. š., 12°34′23″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IA-1D |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dyleňský les (německy Tillenberger Wald) je geomorfologický podcelek v severní části Českého lesa v okrese Cheb v Karlovarském kraji a okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nejvyšším bodem je vrchol Dyleně s nadmořskou výškou 940 m, nejnižší bod leží u vesnice Horní Lažany na severním okraji území v nadmořské výšce 470 m.
Vymezení území
Větší, severní část Dyleňského lesa, leží v okrese Cheb, menší jižní část zasahuje do okresu Tachov. Západní hranici Dyleňského lesa tvoří státní hranice s Německem. Na německém území na něj navazuje Hornofalcký les (německy Oberpfälzer Wald).[1]
Přírodní poměry
Geomorfologické členění
Na českém území sousedí Dyleňský les (označení 1A-1D) s následujícími geomorfologickými celky: na severu s Chebskou pánví a asi dva kilometry dlouhou hranici se Smrčinami, konkrétně geomorfologickým podcelkem Chebskou pahorkatinou; na východě hraničí s Podčeskoleskou pahorkatinou. Na jihu probíhá severně od Halže ohraničení Dyleňského lesa vůči dalšímu geomorfologickému podcelku Českého lesa – Přimdskému lesu. [2][1] Podrobné dělení včetně okrsků je uvedené v tabulce.
Geomorfologické členění Českého lesa | ||
---|---|---|
ČESKÁ VYSOČINA • Šumavská subprovincie • Českoleská oblast | ||
ČERCHOVSKÝ LES | Haltravská hornatina | Čerchovský hřbet (Čerchov, 1042 m) Smrčský hřbet (Dlouhá skála, 969 m) Bučinsko-černovršský hřbet (Bučina, 860 m) Haltravský hřbet (Škarmanka, 888 m) Staroherštejnský hřbet (Starý Herštejn, 878 m) Modřínovecká vrchovina (Na skále, 691 m) |
Nemanická vrchovina | ||
Ostrovská vrchovina | Šidlákovská vrchovina (Pivoňské hory, 756 m) Bystřická vrchovina (Výšina, 708 m) | |
KATEŘINSKÁ KOTLINA | nečlení se | nečlení se (Bukáč, 571 m) |
PŘIMDSKÝ LES | Málkovská vrchovina | Málkovský hřbet (Přimda, 848 m) Novoveská pahorkatina (bezejmenný, 660 m) Velkodvorská pahorkatina (Lískovský vrch, 710 m) |
Plešivecká vrchovina | Hoštěcká vrchovina (Plešivec, 766 m) Pastvinská vrchovina (Rozsocha, 758 m) | |
Havranská vrchovina | Tetřeví vrchovina (Havran, 894 m) Pavlostudenecká vrchovina (Studenecký, 798 m) Sečská vrchovina (Seč, 773 m) | |
Rozvadovská pahorkatina | Žebrácká pahorkatina (Březový vrch, 625 m) Lučinská pahorkatina (Peklo, 715 m) | |
DYLEŇSKÝ LES | Žďárská vrchovina | nečlení se (Na Výšině, 789 m) |
Tišinská vrchovina | Hřebínecká pahorkatina (Hraniční vrch, 731 m) Holinská vrchovina (Tišina, 792 m) Pekelská pahorkatina (654 m) | |
Třísekerská pahorkatina | Kamenišťská pahorkatina (Kameniště, 719 m) Krásenská pahorkatina (680 m) | |
Dyleňská hornatina | ||
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) |
Geologie
Na území Dyleňského lesa se setkávají dvě geologické jednotky Českého masivu. Severní část je součástí saxothuringika (Sasko-durynské oblasti) a náleží k chebsko-dyleňskému krystaliniku. Převládajícími horninami jsou zde svory a fylity, v nejsevernější části zasahují do území okrajově sedimenty chebské pánve. Jižní část náleží ke geologické jednotce moldanubiku. Převládají zde pararuly a migmatity.[3]
Nerostné suroviny
Ložisek nerostných surovin jsou zejména v moldanubické oblasti. V linii Zadní Chodov – Stará Voda se nachází projevy tektonické linie nazývané českým křemenným valem. Tektonické pohyby hornin vytvořily podmínky pro vznik ložisek rud. Hornická činnost, která byla významná v minulosti, probíhala v okolí Třech Seker a Zadního Chodova. V okolí Tří seker se nacházela v délce asi 10 km bohatá ložiska měděných rud. Těžily se převážně žíly s chalkopyritem s výrazným podílem stříbra. Počátky dolování jsou kladeny do doby předhusitské. Poblíž zaniklé Slatiny probíhala těžba železných rud. Na Cechu svatého Víta vrcholila na konci 17. století výnosná těžba měděných a stříbrných rud. Tato lokalita stála u zrodu uranového hornictví. Vedle Jáchymova byl Cech svatého Víta druhým ložiskem v rakousko-uherské monarchii, kde byly již v druhé polovině 19. století těženy uranové rudy pro výrobu uranových barviv. Po druhé světové válce geologové prováděli průzkum v okolí Cechu svatého Víta. Výsledkem byl nález uranového ložiska Zadní Chodov.[4]
Vodstvo
Územím neprotékají významnější vodní toky. Z menších toků v povodí Ohře zde pramení Stebnický potok, Jesenický potok, Šitbořský potok a Paličský potok. Z povodí Mže zde pramení Kosový potok, Hamerský potok, Bahnitý potok, Panský potok, Tichá, Huťský potok a několik menších potoků.[5]
Sídla
Území Dyleňského lesa je pro svoji odlehlost řídce osídlené. Jediná oblast s rozsáhlejším zalidněním je okolí Tří Seker. K menším sídlům, většinou jen malé vesnice a osady, patří na severu Palič, na severovýchodě území Vysoká na jihu Broumov. Mnohé vesnice při státní hranici s Německem zanikly po druhé světové válce po odsunu německého obyvatelstva a vytvoření hraničního pásma v padesátých letech dvacátého století.[6] Mezi taková sídla v bezprostřední blízkosti státní hranice patřila např. vesnice Slatina.
Ochrana přírody
V Dyleňském lese se nachází šest maloplošných chráněných území. Z přírodních rezervací to jsou Mechové údolí, Lipovka, Broumovská bučina, Tišina a Bučina u Žďáru. Z přírodních památek je to Žďár u Chodského Újezda.[7] Jižní část Dyleňského lesa v okrese Tachov, jižně od Broumova, severně od Halže, již leží v CHKO Český les.[5]
Galerie
- Kostel v Paliči
- Kostel ve Vysoké
- Svatovítský zámek v Broumově
- Janovského pramen ve Slatině
- Hraniční kámen na státní hranici ve Slatině
- Haldy strusky u Chodovské Huti
- Rozhledna na Panském vrchu
- Památný strom Jasan u Čadilů
- Přírodní rezervace Mechové údolí
- Přírodní rezervace Broumovská bučina
- Přírodní památka Žďár u Chodského Újezda
Reference
- ↑ a b MAREK, Miroslav. Dyleňský les a jeho bohatství od A do Z. In: TÁJEK, Přemysl. Časopis Arnika. Mariánské Lázně: Správa CHKO Slavkovský les, 2008. ISSN 1804-1914. Kapitola Geomorfologie a geologické poměry Dyleňského lesa, s. 2–3.
- ↑ Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2024-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Geovědní mapy – geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2024-01-16]. Dostupné online.
- ↑ HLÁVKA, Jiří. Dyleňský les a jeho bohatství od A do Z. In: TÁJEK, Přemysl. Časopis Arnika. Mariánské Lázně: Správa CHKO Slavkovský les, 2008. ISSN 1804-1914. Kapitola K historii dolování v Dyleňském lese, s. 7–8.
- ↑ a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2024-01-16]. Dostupné online.
- ↑ TRÉGLER, Miroslav. Dyleňský les a jeho bohatství od A do Z. In: TÁJEK, Přemysl. Časopis Arnika. Mariánské Lázně: Správa CHKO Slavkovský les, 2008. ISSN 1804-1914. Kapitola Ochrana krajinného rázu, s. 37.
- ↑ ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 151, 154, 456, 457, 480.
Média použitá na této stránce
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Rozhledna na Panském vrchu, Drmoul, Český les, okres Cheb
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Památný strom - Jasan u Čadilů - Chodovská Huť, část obce Tři Sekery, okres Cheb
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Přírodní rezervace Mechové údolí, okres Cheb
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Dyleň (940 m), Český les, radiokomunikační věž na vrcholu, okres Cheb
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Adam Hauner, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled k jihovýchodu v přírodní památce Žďár u Chodského Újezda, Plzeňský kraj
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Slatina, zaniklá obec v Českém lese, hraniční kámen na statní hranici, okres Cheb
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Chodovská Huť, část obce Tři Sekery, haldy strusky po hutnění polymetalických rud, okres Cheb
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Slatina, zaniklá obec v Českém lese, Janovského pramen, okres Cheb
Poloha geomorfologického celku Český les v rámci České republiky.
- Hercynský systém
- Hercynská pohoří
- I Česká vysočina
-
I1 (I)
-
I1A (IA)
- I1A-1 (IA-1)
-
I1A (IA)
-
I1 (I)
- I Česká vysočina
- Hercynská pohoří
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Přírodní rezervace Broumovská bučina, okres Tachov