Dymokursko

Přírodní památka Dymokursko
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Nejsevernější část přírodní památky u Prodašic
Základní informace
Vyhlášení	15. března 2017
Vyhlásil	Krajský úřad Středočeského kraje
Nadm. výška	200–250 m n. m.
Rozloha	77,38 ha[1]
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Mladá Boleslav, Nymburk
Souřadnice	50°20′10,31″ s. š., 15°11′5,58″ v. d.
Dymokursko
Další informace
Kód	6135
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dymokursko je přírodní památka v okresech Mladá Boleslav a Nymburk ve Středočeském kraji. Chráněné území, rozdělené do šesti oddělených částí, bylo vyhlášeno v roce 2017 k ochraně vegetace stojatých vod, mozaiky různých druhů luk, lad a lesů s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů.

K význačným rostlinám v přírodní památce patří například kosatec sibiřský, hrachor hrachovitý, kostival český, violka nízká a pampeliška zavlažovaná. Z živočichů se v ní vyskytuje strakapoud prostřední, včelojed lesní, skokan zelený nebo roháč obecný.

Chráněné území vyhlásil Krajský úřad Středočeského kraje v kategorii přírodní památka s účinností od 15. března 2017.^[2]

Přírodní památka s rozlohou 77,38 hektarů (77,57 hektarů^[3]) leží v nadmořské výšce 200–250 metrů a doplňuje ji vyhlášené ochranné pásmo s rozlohou 1,16 hektaru. Částečně se překrývá se stejnojmennou evropsky významnou lokalitou a ptačí oblastí Rožďalovické rybníky.^[2]

Území přírodní památky je rozděleno do šesti oddělených částí ve dvou okresech:^[3]

Geologické podloží tvoří převážně silicifikované vápnité jílovce původem ze svrchního coniacu. Ve sníženinách a podél vodních toků je překrývají nivní a smíšené sedimenty. Na tomto podloží se vyvinuly různé půdní typy. Pod lesními porosty se nacházejí oglejené karbonátové pelozemě s ostrůvkovitým výskytem glejů, které na některých místech přechází do pararendzin kambických. V blízkosti vodních ploch a toků se objevují černozemě pelické, gleje a glejové pelické černice.^[3]

V geomorfologickém členění Česka přírodní památka leží v celku Středolabská tabule, podcelku Mrlinská tabule a v okrscích Rožďalovická a Královéměstecká tabule.^[4] Krajina Mrlinské tabule má erozně denudační reliéf s mírnými svahy, odlehlíky a mělkými a širokými údolími.^[5] Území odvodňuje řeka Mrlina a její přítoky, např. Hasinský nebo Štítarský potok. Součástí přírodní památky je rybník Hasina.^[6]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní památka nachází v teplé oblasti T2,^[3] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 18–19 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 550–700 milimetrů, počet letních dnů je 50–60, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 100–110 a sněhová pokrývka zde leží průměrně 40–50 dnů v roce.^[7]

Předmětem ochrany v přírodní památce je mozaika biotopů a v nich žijící druhy rostlin a živočichů. Z ochranářsky významných biotopů tvoří přibližně 35 % rozlohy vlhké až suché louky, lada a porosty vysokých ostřic. Na jednom procentu rozlohy roste makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, asi 4 % pokrývají dubohabřiny a 3 % olšiny a jasanovo-olšové lužní lesy.^[8] Jednotlivé biotopy se v době vyhlášení nacházely ve špatném stavu, takže cílem ochrany je zlepšit druhovou skladbu rostlin na loukách a podmínky pro bezobratlé živočichy vázané na mrtvé dřevo.^[9]

K silně až kriticky ohroženým druhům rostlin v chráněném území patří kosatec sibiřský (Iris siberica), hrachor hrachovitý (Lathyrus pisiformis), kostival český (Symphytum bohemicum), pampeliška zavlažovaná (Taraxacum irrigatum) a violka nízká (Viola pumila). Z ohrožených druhů živočichů se vyskytuje v blíže nejasných počtech roháč obecný (Lucanus cervus), roztroušeně skokan zelený (Rana esculenta) a místy hnízdí strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) a včelojed lesní (Pernis apivorus).^[10]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dymokursko na Wikimedia Commons