Dytík velký

Dytík velký
Dytík velký
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	dlouhokřídlí (Charadriiformes)
Čeleď	dytíkovití (Burhinidae)
Rod	dytík (Burhinus)
Binomické jméno
Burhinus grallarius (Latham, 1801)
Areál rozšíření (červeně)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dytík velký (Burhinus grallarius) je druh ptáka z čeledi dytíkovitých, který se endemicky vyskytuje v Austrálii.

Druh formálně popsal anglický ornitolog John Latham v roce 1801 pod vědeckým názvem Charadius grallarius.^[2] Moderní taxonomie druh zařazuje do rodu Burhinus v rámci čeledi dytíkovitých (Burhinidae).^[3]

Tento velký zástupce dytíků se vyznačuje dlouhýma nohama, velkýma očima a krátkým zobákem. Délka těla dosahuje 54–59 cm.^[4] Samec i samice vypadají stejně, samec je o něco větší než samice. Horní části těla jsou šedohnědé s různým množstvím černého čárkování s občasnou příměsí červenohnědé u severních populací. Hrdlo je bílé, zbytek spodiny špinavě bílý až žlutohnědý s černým kropením, které je nejvýraznější na hrudi. Spodní krovky ocasní jsou bílé až skořicové. Oči jsou žluté, zobák černý a nohy olivově hnědé, drápy černé. Nedospělí jedinci jsou podobní dospělcům, avšak jejich tmavé zbarvení je bledší a tmavé čárkování méně výrazné.^[5]

Jedná se o australského endemita, který byl původně rozšířen po většině území Austrálie, avšak v Tasmánii již vyhynul a v Jižní Austrálii se vyskytuje pouze velmi vzácně.^[4] Za vymizením dytíka velkého z těchto oblastí stojí degradace a úbytek přirozeného prostředí i predace introdukovanými savci jako je liška obecná nebo pes domácí. V severní Austrálii je dytík velký stále běžný, a to i v semi-urbánním a urbánním prostředí, kde nadále dochází k predaci savci. V roce 2011 byla celková populace dytlíka velkého odhadnuta na 10–15 tisíc jedinců.^[6]

Stanoviště druhu utváří otevřené lesní biotopy, ideálně s pokrývkou země opadaným listím nebo místa v blízkosti vody. Obývá i pobřežní oblasti včetně mangrovů.^[7][6]

Dytík velký je noční pták, který přes den hřaduje samostatně nebo v menších hejnech v trávě ve stínu stromů.^[4] Díky výrazným hlasovým projevům je v noci častěji slyšen než viděn. Vydává táhlé, hlasité,truchlivé, asi dvouvteřinové zvuky. V době hnízdění se opakují mnohem rychleji. S nočním soumrakem vylézá z úkrytů, a typicky v menších, volně uskupených hejnech o 10 až 20 ptácích se rozejde nebo rozletí na rozletuje krmiště. Krmí se výhradně na zemi nebo v mělké vodě, kde rozhrabává listí a hledá různé bezobratlé živočichy.^[5]

K zahnízdění dochází od července do ledna. Hnízdí každoročně na stejných teritoriích, která si vyhraňuje hlasitým tokem. Hnízdo představuje pouze mělký důlek v zemi, který je často umístěn vedle keře, stromu nebo spadlého kmene. Samice klade nejčastěji dvě vejce v šedé až žlutohnědé barvě pokryté hnědými skvrnami. Oválná vejce mívají rozměr 59×39 mm. Oba partneři inkubují po dobu kolem 28–30 dní. Dobře vyvinutá mláďata mohou chodit již několik hodin po narození. V případě nebezpečí je rodiče mohou přenést pod křídlem. K prvnímu letu dochází ve věku kolem 50 dní.^[5]

Druh sice vymizel z Jižní Austrálie a Tasmánie, k čemuž však došlo před více než třemi generacemi, což nekvalifikuje dytíka velkého na ohrožený status. Druh stále čelí predaci introdukovanými savci (liška, psi, kočky aj.), pokračujícímu úbytku habitatu nebo srážkám s auty, avšak úbytek současné populace je jen velmi pozvolný a druh je tak považován za málo dotčený taxon.^[6]

• Kolektiv autorů, 2007. Reader's digest complete book of Australian birds. Sydney: Reader's Digest (Australia). ISBN 978-0-949819-99-4. (anglicky) 
• SIMPSON, Ken. Field guide to the birds of Australia: the most complete one-volume book of identification. 6. vyd. Australia: Penguin, 1999. Dostupné online. ISBN 0-670-87918-5. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu dytík velký na Wikimedia Commons
• Taxon Burhinus grallarius ve Wikidruzích