E-1
| E-1 | |
|---|---|
| Motor H-1 | |
| Země původu |  USA |
| Výrobce | Rocketdyne |
| Použití | Saturn I, SM-68 Titan |
| Status | Studie, zrušen 1959 |
| Předchůdce | S-3D - motor rakety Thor |
| Související vývoj | H-1, F-1 |
| Specifikace | |
| Tah (vakuum) | 1884 kN |
| Tah (hladina moře) | 1689 kN |
| Isp (vak) | 2850 N.s/kg (290 sekund) |
| Isp (hlm) | 2550 N.s/kg (260 sekund) |
| Druh pohonných látek | kapalné |
| Palivo | RP-1 |
| Okysličovadlo | Kapalný kyslík - LOX |
| Cyklus | Otevřený s plynovým generátorem a turbočerpadlem |
| Chlazení | Regenerativní |
| Rozměry | |
E-1 byl americký raketový motor na kapalné pohonné látky vyvinutý v padesátých letech dvacátého století firmou Rocketdyne. Původně byl vyvíjen jako záložní motor pro projekt rakety Titan a poté byl vybrán jako motor prvního stupně rakety Super-Jupiter, ze které se později stal Saturn I. Vývoj byl v roce 1959 zrušen, protože raketa SM-68 Titan byla vybavena motory LR-87 konkurenční firmy Aerojet a pro Saturn I by vybrán slabší motor H-1. NASA však byla s prací firmy Rocketdyne spokojena a udělila jí kontrakt na vývoj motoru F-1 pro Saturn V.
E-1 byl velmi podobný motoru H-1. Oba byly vyvinuty z motoru S-3, používaného na raketách Thor a Jupiter. E-1 však měl přibližně dvojnásobný tah. SM-68 Titan měl mít jeden motor a Saturn I měl být vybaven svazkem čtyř těchto motorů.
Související články
Externí odkazy
- (anglicky)Encyclopedia Astronautica: E-1
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku E-1 (rocket engine) na anglické Wikipedii.
